12 přírodních léčiv na roztroušenou sklerózu

Oficiální medicína zatím nezná lék, který by dokázal vyléčit roztroušenou sklerózu. Známe však několik řešení, pomocí kterých dokážeme lépe zvládat její příznaky.

Při zvládání příznaků roztroušené sklerózy se jako velmi účinné osvědčily některé rostliny, bylinky a výživové doplňky jako například gingko biloba (jinan dvoulaločný), Ashwagandha (witánie opojná), kurkumin, zázvor, vitamín D, pampeliškový kořen a list, včelí pyl, hořčík a několik dalších. Určitě byste je měli vyzkoušet.

Přírodní léčiva na roztroušenou sklerózu – úvodní shrnutí:

• Ginkgo biloba
• lopuchový kořen
• pampeliškový kořen a list
• zázvor
• vitamín D

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém živého organismu začne napadat sám sebe, čímž poškozuje myelinový obal centrální nervové soustavy (CNS).

Toto poškození nervové soustavy může narušovat zpracování informací mozkem, jakož i výměnu informací mezi mozkem a ostatními částmi těla.¹

Výsledkem pak bývá tělesná nezpůsobilost pacienta, jakož i příznaky, které nelze předvídat.

Příznaky roztroušené sklerózy se mohou projevit v jakékoli části těla, také se mohou  pacient od pacienta lišit.²

Mezi hlavní příznaky roztroušené sklerózy patří únava, problémy se zrakem, oslabené motorické schopnosti, ztuhlé svaly a křeče ve svalech, ztráta paměti a problémy s kognitivními funkcemi, oslabení rovnováhy a koordinace atd.³

Léčení roztroušené sklerózy pomocí alternativní medicíny

Roztroušená skleróza se dělí na několik typů, a to podle toho, jak se u pacienta projevuje, i podle toho, jaký je celkový průběh této nemoci.

Oficiální medicína zatím nabízí pouze prostředky, pomocí kterých pacient jakžtakž zvládá příznaky této nemoci, ale nezná způsob, jak roztroušenou sklerózu vyléčit.⁴

Není se pak čemu divit, že mnozí pacienti s roztroušenou sklerózou se kromě běžných léčebných postupů rozhodují i ​​pro doplňkové léčebné postupy alternativní medicíny.⁵

Mezi pacienty s roztroušenou sklerózou byl proveden průzkum, který měl za úkol zjistit, proč se mnozí z těchto pacientů rozhodli pro alternativní léčebné postupy.

Z tohoto průzkumu vyplynulo, že hlavní příčinou rozhodnutí pacientů byla jejich touha ve svém léčení využívat holistický přístup a péči o zdraví a zároveň se vzdát klasických léčebných postupů.

Uvedený průzkum také ukázal, že nejčastěji využívaným postupem přírodní léčby byla konzumace některých rostlinných a bylinných extraktů doplněná chiropraktickou manipulací a masáží.⁶

12 rostlin, bylinek a doplňků stravy, které můžeme použít při léčbě roztroušené sklerózy

Mnoho rostlin, bylinek a doplňků stravy má mimořádně silné léčivé účinky, ačkoli většina z nich zatím nenachází ze strany standardní medicíny podporu.

Možná proto, že standardní medicína a výzkum si zatím nedaly tu námahu, aby tyto rostliny, bylinky a doplňky stravy (a jejich účinky) podrobily řádnému testování.

Podívejme se nyní blíže na některé z nejznámějších rostlin, bylinek a doplňků stravy, které se používají při léčbě roztroušené sklerózy.

1. Gingko biloba (jinan dvoulaločný)

Výzkumy provedené ohledně účinků jinanu prokázaly, že užívání extraktu této rostliny výrazně zlepšuje celkový fyzický výkon a schopnosti pacientů s roztroušenou sklerózou.

Při každodenním užívání 240 mg speciálního extraktu z Ginkgo biloby došlo u pacientů ke značnému odbourání únavy, ke snížení prudkosti projevů choroby a k celkovému zlepšení tělesné funkčnosti.⁷

2. Ashwagandha (witánie opojná)

Ashwagandha (witánie opojná) je také známá jako „královna ájurvédy“, protože se ve velké míře využívá v indické ájurvédské medicíně.

Tato bylina má mnoho zdraví prospěšných účinků, za všechny zmiňme zejména protistresové a protirakovinné účinky, jakož i účinky zabraňující neurodegenerativním onemocněním.⁸

Několik výzkumů potvrdilo, že listy Ashwagandhy obsahují látky, které působí povzbudivě na činnost mozku a nervové soustavy, zlepšují tělesnou a pohybovou funkčnost, paměť, motivaci atd.

Tyto výzkumy také dokazují, že účinky extraktu z listů Ashwagandhy se projevují na více úrovních.

V praxi to znamená, že Ashwagandha dokáže dokonce zvrátit průběh Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, poskytuje ochranu naší nervové soustavě před toxiny z okolního prostředí a působí na zlepšení paměti.⁹

Kromě toho výtažek z kořene Ashwagandhy se ukázal být užitečný při léčbě dyskineze či při poškození ovládání pohyblivosti.¹⁰

3. Včelí pyl

Dalším přírodním léčivem, které se používá při léčbě roztroušené sklerózy, je včelí pyl nebo i včelí jed.¹¹ Ohledně účinků včelího pylu a jedu existuje sice mnoho protichůdných názorů, ale je dokázáno, že obě tato přírodní léčiva jsou do značné míry účinná při léčbě několika chorob.¹²

V mnoha studiích se ukázalo, že včelí pyl a včelí jed mají antifungicidní, antimikrobiální, protivirové, protizánětlivé, hepatoprotektivní a protirakovinné vlastnosti.

Kromě toho také posilují imunitu, lze je použít jako lokální analgetikum a mají také silné očistné účinky.

Pokud se však rozhodneme v léčbě použít včelí pyl a jed, musíme být opatrní vzhledem k možné alergické reakci.¹³

4. Lopuchový kořen

V čínské kuchyni se lopuch používá jako zdravá potravina již od nepaměti. Obyvatelstvo Evropy, Severní Ameriky a Asie ho však odedávna používá také k léčebným účelům.

Výzkumy potvrzují, že kořeny, semena a listy lopuchu obsahují několik látek s léčivými účinky.

Účinné složky obsažené v kořenu napomáhají detoxikaci krve a zároveň zlepšují prokrvení povrchu pokožky, což samozřejmě přispívá k celkovému zlepšení zdravotního stavu pacientů s roztroušenou sklerózou.

Extrakt z lopuchových listů zase obsahuje látky, které zabraňují růstu a množení mikroorganismů v ústní dutině.

A lopuchová semena mají protizánětlivé účinky, zároveň brání vzniku a rozrůstání nádorů.¹⁴ Znovu však musíme být opatrní, protože kořen lopuchu může v některých případech vyvolat alergické reakce kůže podobné dermatitidě.

5. Pampeliškový kořen a list

Pampeliška se používá v přírodním léčitelství v oblasti Koreje už velmi dlouho. Obecně se má za to, že kořen i list této rostliny mají léčivé účinky.

Některé výzkumy prokázaly, že pampeliška má antioxidační a protizánětlivé účinky, které mohou být pro pacienty s roztroušenou sklerózou velmi užitečné.¹⁵

Pampeliškový list a kořen také účinně působí proti únavě, která je jedním z hlavních příznaků roztroušené sklerózy.¹⁶

6. Echinacea

Echinacea je rostlina, která se používá při léčbě horních cest dýchacích, zejména rýmy, už dávno. Extrakt z echinacey má ještě několik dalších účinků jako např. protizánětlivý účinek.¹⁷

Kromě toho napomáhá i tvorbě nové tkáně¹⁸, což dává pacientům s roztroušenou sklerózou naději na lepší kvalitu života.

7. Zázvor

Zázvor se již od nepaměti těší oblibě po celém světě, protože má mnoho vlastností, díky kterým má široké využití v medicíně i v kuchyni.

Výzkumem se kromě toho potvrdilo, že zázvor má protizánětlivé účinky a zároveň má schopnost chránit a posílit naši nervovou soustavu.¹⁹

Dále působí proti předčasnému odumírání buněk, má silné antioxidační účinky a tlumí či zcela zabraňuje tvorbě volných radikálů.

Jak jsme již zmínili, zázvor má značné protizánětlivé účinky, čímž se stává pro pacienty s roztroušenou sklerózou vynikajícím a žádaným přírodním lékem.²⁰

8. Kurkuma

Kurkuma obsahuje tzv. kurkuminoidy, u kterých byly prokázány protizánětlivé a antioxidační účinky, kromě toho mají také schopnost chránit buňky mozku a nervové soustavy.^{21, 22}

Pro její velké množství preventivních a údajně léčivých vlastností mnozí považují kurkumu za jeden z hlavních přírodních léků při léčbě různých onemocnění, včetně roztroušené sklerózy.

9. Huo ma ren

Huo ma ren je bylina, která je známá spíše pod názvem „čínské konopné semeno“. Tato bylina patří do čeledi konopovitých a má široké využití ve standardní i v alternativní medicíně.²³

Je vnímána zejména jako sedativum, protože má zklidňující účinky na naši centrální nervovou soustavu. Výtažek z čínského konopí však působí i na uvolnění křečí²⁴, proti degeneraci nervové soustavy a působí i proti vzniku zánětů.²⁵

Dalším zajímavým faktem je, že až 80 % oleje ze semen čínského konopí obsahuje polynenasycené mastné kyseliny (PUFA).

Tento olej má také mimořádně vysoký obsah esenciálních mastných kyselin, jako jsou zejména kyselina linolová (omega-6 kyselina) a kyselina alfa-linolenová (omega-3).²⁶

Díky všem výše uvedeným vlastnostem čínského konopí ho můžeme považovat při léčbě roztroušené sklerózy za účinné přírodní léčivo.

10. Vitamín D

Je všeobecně známo, že „sluneční vitamín“ má mnoho zdraví prospěšných účinků a že je potřebný pro zachování zdraví našich kostí.

Vitamín D také budí pozornost svou schopností snižovat riziko vzniku chronických onemocnění, jako jsou rakovina, autoimunitní a kardiovaskulární onemocnění.²⁷

Mnohé výzkumy také potvrdily, že pravidelné zásobování organismu vitamínem D může nejen zmírňovat příznaky roztroušené sklerózy, ale slouží i jako prevence před vznikem této choroby u osob s genetickou predispozicí.²⁸

11. DHA

DHA neboli kyselina dokosahexaenová je omega-3 mastná kyselina, která se nachází v rostlinných olejích, v tučných rybách, jako jsou losos, tuňák a makrela, a ve výživových doplňcích s obsahem omega-3 mastných kyselin.

Výzkumy potvrdily, že nedostatek DHA vede k oslabení činnosti nervové soustavy, ke vzniku rakoviny či ke vzniku zánětů. Právě proto zásobování našeho organizmu kyselinou dokosahexaenovou přispívá k ochraně centrální nervové soustavy.

Díky svým protizánětlivým účinkům a vlastnostem, které upevňují zdraví našeho mozku, může být pro pacienty s roztroušenou sklerózou tato kyselina velmi užitečná.²⁹

12. Hořčík

Hořčík je pro průběh většiny tělesných funkcí našeho organismu prostě nenahraditelný. Velký počet výzkumů potvrdil, že nedostatek hořčíku může souviset s poškozením myelinového obalu, což má za následek vznik roztroušené sklerózy a dalších trvalých a postupně se zhoršujících zdravotních problémů.³⁰

Zásoby hořčíku si můžeme doplnit zařazením magnezitových výživových doplňků do naší stravy, v níž by také měl být dostatek přirozených zdrojů hořčíku – tmavé listové zeleniny, ořechů, výrobků z celozrnné mouky, ryb atd.

Uvedené a jiné potraviny spolu s magnezitovými výživovými doplňky mohou účinně doplnit chybějící hořčík a tím mohou přispět ke zmírnění příznaků roztroušené sklerózy.

Kombinace všech přírodních léčiv, o kterých jste se dočetli v tomto článku, může nadobro zmírnit prudké příznaky roztroušené sklerózy, čímž umožní lépe zvládat život s touto chorobou. Proto neváhejte a vyzkoušejte je.

 

Zpracovala: Vylectese.cz ve spolupráci s Dr.Buzgi

Zdroje

1. What Is MS?. National MS Society

2. White, Lesley J., and Rudolph H. Dressendorfer. “Exercise and multiple sclerosis.” Sports medicine 34, no. 15 (2004): 1077-1100

3. Multiple Sclerosis. NHS

4. Types of MS. MS Society

5. Complementary and alternative medicines and MS. MS Trust

6. Nayak, Sangeetha, Robert J. Matheis, Nancy E. Schoenberger, and Samuel C. Shiflett. “Use of unconventional therapies by individuals with multiple sclerosis.” Clinical rehabilitation 17, no. 2 (2003): 181-191

7. Johnson, Susan K., Bruce J. Diamond, Sara Rausch, Michael Kaufman, Samuel C. Shiflett, and Linda Graves. “The effect of Ginkgo biloba on functional measures in multiple sclerosis: a pilot randomized controlled trial.” Explore: The Journal of Science and Healing 2, no. 1 (2006): 19-24

8. Archana, R., and A. Namasivayam. “Antistressor effect of Withania somnifera.” Journal of Ethnopharmacology 64, no. 1 (1998): 91-93

9. Wadhwa, Renu, Arpita Konar, and Sunil C. Kaul. “Nootropic potential of Ashwagandha leaves: Beyond traditional root extracts.” Neurochemistry international 95 (2016): 109-118

10. Naidu, Pattipati S., Amanpreet Singh, and Shrinivas K. Kulkarni. “Effect of Withania somnifera root extract on reserpine‐induced orofacial dyskinesia and cognitive dysfunction.” Phytotherapy Research 20, no. 2 (2006): 140-146

11. Hauser, Ross A., Marylou Daguio, David Wester, Marion Hauser, Anne Kirchman, and Catherine Skinkis. “Bee-venom therapy for treating multiple Sclerosis: a clinical trial.” Alternative & Complementary Therapies 7, no. 1 (2001): 37-45

12. Komosinska-Vassev, Katarzyna, Pawel Olynyk, Justyna Kaźmierczak, Lukasz Mencner, and Krystyna Olczyk. “Bee pollen: chemical composition and therapeutic application.” Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine 2015 (2015)

13. Castro, Henry J., Julia I. Mendez-Inocencio, Berna Omidvar, Jemal Omidvar, John Santilli, H. S. Nielsen, Alfred P. Pavot, John R. Richert, and Joseph A. Bellanti. “A phase I study of the safety of honeybee venom extract as a possible treatment for patients with progressive forms of multiple sclerosis.” In Allergy and asthma proceedings, vol. 26, no. 6, pp. 470-476. OceanSide Publications, Inc, 2005

14. Chan, Yuk-Shing, Long-Ni Cheng, Jian-Hong Wu, Enoch Chan, Yiu-Wa Kwan, Simon Ming-Yuen Lee, George Pak-Heng Leung, Peter Hoi-Fu Yu, and Shun-Wan Chan. “A review of the pharmacological effects of Arctium lappa (burdock).” Inflammopharmacology 19, no. 5 (2011): 245-254

15. Choi, Ung-Kyu, Ok-Hwan Lee, Joo Hyuk Yim, Chang-Won Cho, Young Kyung Rhee, Seong-Il Lim, and Young-Chan Kim. “Hypolipidemic and antioxidant effects of dandelion (Taraxacum officinale) root and leaf on cholesterol-fed rabbits.” International journal of molecular sciences 11, no. 1 (2010): 67-78

16. YANG, Xiao-jie, Xue-peng FU, and Ze-dong LIU. “Study on the Anti-fatigue Function of Dandelion Polysaccharide [J].” Lishizhen Medicine and Materia Medica Research 11 (2008): 051

17. Sharma, S. M., M. Anderson, S. R. Schoop, and J. B. Hudson. “Bactericidal and anti-inflammatory properties of a standardized Echinacea extract (Echinaforce®): dual actions against respiratory bacteria.” Phytomedicine 17, no. 8 (2010): 563-568

18. Briskin, Donald P. “Medicinal plants and phytomedicines. Linking plant biochemistry and physiology to human health.” Plant physiology 124, no. 2 (2000): 507-514

19. Thomson, M., K. K. Al-Qattan, S. M. Al-Sawan, M. A. Alnaqeeb, I. Khan, and M. Ali. “The use of ginger (Zingiber officinale Rosc.) as a potential anti-inflammatory and antithrombotic agent.” Prostaglandins, leukotrienes and essential fatty acids 67, no. 6 (2002): 475-478

20. Ali, Badreldin H., Gerald Blunden, Musbah O. Tanira, and Abderrahim Nemmar. “Some phytochemical, pharmacological and toxicological properties of ginger (Zingiber officinale Roscoe): a review of recent research.” Food and chemical Toxicology 46, no. 2 (2008): 409-420

21. Xie, Lin, Xiao-Kang Li, and Shiro Takahara. “Curcumin has bright prospects for the treatment of multiple sclerosis.” International immunopharmacology 11, no. 3 (2011): 323-330

22. Menon, Venugopal P., and Adluri Ram Sudheer. “Antioxidant and anti-inflammatory properties of curcumin.” In The molecular targets and therapeutic uses of curcumin in health and disease, pp. 105-125. Springer US, 2007

23. Whiting, Penny F., Robert F. Wolff, Sohan Deshpande, Marcello Di Nisio, Steven Duffy, Adrian V. Hernandez, J. Christiaan Keurentjes et al. “Cannabinoids for medical use: a systematic review and meta-analysis.” Jama 313, no. 24 (2015): 2456-2473

24. Wade, Derick T., Petra Makela, Philip Robson, Heather House, and Cynthia Bateman. “Do cannabis-based medicinal extracts have general or specific effects on symptoms in multiple sclerosis? A double-blind, randomized, placebo-controlled study on 160 patients.” Multiple Sclerosis Journal 10, no. 4 (2004): 434-441

25. LI, Su-yan, Ling-di YAN, and Ze-hui GONG. “Expression of Cannabinoid receptor 2 in the CNS and pharmacology of its agonists [J].” Chinese Pharmacological Bulletin 1 (2009): 002

26. Callaway, J. C. “Hempseed as a nutritional resource: an overview.” Euphytica 140, no. 1 (2004): 65-72

27. Holick, Michael F. “Vitamin D status: measurement, interpretation, and clinical application.” Annals of epidemiology 19, no. 2 (2009): 73-78

28. DeLuca, Hector F., Colleen E. Hayes, and Margherita T. Cantorna. “Multiple sclerosis treatment.” U.S. Patent 5,716,946, issued February 10, 1998

29. Hong, Song, Karsten Gronert, Pallavi R. Devchand, Rose-Laure Moussignac, and Charles N. Serhan. “Novel docosatrienes and 17S-resolvins generated from docosahexaenoic acid in murine brain, human blood, and glial cells autacoids in anti-inflammation.” Journal of Biological Chemistry 278, no. 17 (2003): 14677-14687

30. Johnson, S. “The possible role of gradual accumulation of copper, cadmium, lead and iron and gradual depletion of zinc, magnesium, selenium, vitamins B2, B6, D, and E and essential fatty acids in multiple sclerosis.” Medical hypotheses 55, no. 3 (2000): 239-241

Zpracovala: Vylectese.cz ve spolupráci s Dr.Buzgi