6 nebesky prospěšných účinků červené řepy

Co máte na červené řepě nejraději? To, že je křupavá a salátům dodává nasládlou chuť? Anebo to, že má její šťáva příchuť zeminy?

Anebo je to možná její zářivá barva, díky které zbarví každý pokrm. A možná na ní máte rádi všechny tyto věci!

V tom případě nejste sami. Všemocná červená řepa se těšila velké oblibě již ve starověkém Řecku a Římě. Tato kořenová zelenina v těch dobách dokonce sloužila jako dar pro božstva, jako byl např. Apollón v Delfách.

Červená řepa se svým arzenálem mimořádně prospěšných živin byla určitě hodnotným obětním darem! Červená řepa obsahuje minerály, jako jsou vápník, železo, hořčík, draslík, sodík, fosfor a zinek.

Kromě toho se může pochlubit obsahem vitamínů A, B, C či obsahem folátů (kyselina listová).

Červená řepa je kromě toho bohatá na obsah nitrátů a také fytochemických sloučenin, jako jsou karotenoidy, kyselina askorbová (vitamín C), flavonoidy a fenolové kyseliny.

Červená řepa také obsahuje mimořádně blahodárné složky známé jako betakyanín a betaxantín (rostlinné pigmenty).

Tyto sloučeniny se svými antioxidačními a protizánětlivými účinky jsou odpovědné za výraznou barvu červené řepy.¹ Pojďme se tedy podívat na to, co všechno nám tato zelenina nabízí!

6 obdivuhodných účinků červené řepy prospěšných pro naše zdraví

1. Dodává nám vysoké množství antioxidantů

Díky konzumaci červené řepy přispíváme k ochraně svého organismu před pustošivými účinky volných radikálů.

Sloučeniny volných radikálů vznikají v našem organismu při běžných metabolických procesech. Jejich tvorba je ovlivněna naším životním stylem, stravou či stresem.

Volné radikály mohou v našem organismu vznikat, také když na nás působí toxické látky z vnějšího prostředí, např. cigaretový kouř, ale také chemikálie, které mají původ v průmyslové výrobě.

A není proto žádným překvapením, že volné radikály v našem organismu jsou jedním z vážných důvodů vzniku zdravotních problémů, jako jsou rakovina, artritida či Alzheimerova choroba.²

Červená řepa má však velmi vysoký obsah antioxidantů, jako jsou rutin, kyselina kávová, epikatechin, betakyanín a betaxantín. Všechny tyto antioxidanty jsou schopny účinně zabránit ošklivému působení volných radikálů v našem organismu.²

Výsledkem tedy je, že červená řepa chrání náš organismus před škodlivou oxidací, díky čemuž je jednou z nejvhodnějších potravin při prevenci proti nemocem.

2. Snižuje krevní tlak

Pokud máme problémy s vysokým krevním tlakem, červená řepa může být pro nás velmi užitečným pomocníkem. Účastníci jednoho výzkumu vypili 500 ml salátové šťávy a o tři hodiny později jim bylo naměřeno výrazné snížení krevního tlaku.

Červená řepa má tak mimořádný účinek zřejmě díky obsahu nitrátů, které se v organismu přeměňují v oxid dusnatý. Oxid dusnatý působí na rozšiřování cév. A výsledek? Žádoucí snížení našeho krevního tlaku.⁴

3. Červená řepa zabíjí rakovinné buňky

Výzkumy na zvířatech prokázaly, že červená řepa předchází vzniku nádorů plic a kůže.⁵ Další výzkum ukázal, že výtěžek z červené řepy zabíjí rakovinné buňky u rakoviny prostaty a rakoviny prsu u lidí.

Vědci se domnívají, že podstatnou roli v boji proti rakovinným buňkám zde hraje betanin, který je hlavní sloučeninou v červené řepě. Pro potvrzení těchto závěrů bude třeba provést ještě několik dalších výzkumů.⁶

Ale určitě nebude na škodu, když začneme pravidelně jíst více červené řepy, čímž svou stravu významně obohatíme o obsah antioxidantů.

4. Červená řepa zlepšuje náš sportovní výkon

Věděli jste, že většina profesionálních sportovců pro zlepšení svých výkonů pije tajný nápoj? Jaký? Šťávu z červené řepy. Jeden z výzkumů si vzal na mušku závodní cyklisty, kteří jezdí dlouhé tratě.

Poté, co tito cyklisti vypili 0,5 l řepné šťávy, se jejich výkony zlepšily téměř o 3 %. Uvažuje se o tom, že vysoký obsah nitrátů v řepné šťávě umožňuje sportovci vyvinout celkově větší sílu, ačkoli objem spotřebovaného kyslíku se nezmění.⁷

A i když nejsme vrcholovými sportovci, trochu řepné šťávy nás může docela dobře nabudit před tréninkem. Tak na zdraví.

5. Zbystřuje naši mysl

Jeden z výzkumů provedený na starších lidech podává důkaz o tom, že strava bohatá na obsah nitrátů může zpomalit postupné oslabování činnosti nervové soustavy a mozku.

A to díky tomu, že nitráty podporují přítok krve do mozku.⁸ V tomto experimentu byla lidem s cukrovkou 2. typu podávaná řepná šťáva po dobu 2 týdnů (právě u lidí ve vyšším věku, kteří trpí cukrovkou 2. typu, se častěji objevuje oslabování činnosti mozku a nervové soustavy).

U zkoumaných osob byl zjištěn kratší čas potřebný k reagování na podněty. Vědci tak dospěli k závěru, že strava s vysokým obsahem nitrátů může být klíčem k zachování vitality a aktivního životního stylu.⁹

6. Červená řepa chrání naše játra

Kromě výše zmíněných účinků může červená řepa významně napomoci našemu organismu při odstraňování toxinů. Když je náš organismus zahlcen toxiny (např. z důvodu užívání určitých léků), může dojít k poškození některých orgánů.

Avšak i v takovém případě má červená řepa schopnost do určité míry chránit naše játra (více ZDE…). Několik pokusů na zvířatech potvrdilo, že extrakt z červené řepy pomáhal játrům v normální činnosti i přesto, že byla vystavena vlivu vysoce jedovatých chemikálií.

Extrakt z červené řepy také působí proti nadměrnému ukládání tuku v játrech a zároveň chrání buňky jater před předčasným odumřením – oba tyto účinky jsou neklamným znakem ochranné síly červené řepy!¹⁰

Síla červené řepy – jaká jsou doporučení?

Podle Ministerstva zemědělství ve Spojených státech je doporučená týdenní dávka zkonzumované zeleniny 825 až 900 g. Je třeba podotknout, že se jedná o zeleninu červené barvy.

Poté, co jsme se dozvěděli o všech blahodárných účincích červené řepy, by měla mít na našem talíři pevné místo. Červená řepa by se tedy určitě měla stát součástí naší stravy.

Její vysoký obsah vápníku, železa, hořčíku, draslíku, sodíku, fosforu a zinku si naše zdraví určitě zaslouží.

Pokud se neumíte rozhodnout, zda máte konzumovat vařenou zeleninu, syrovou zeleninu nebo zeleninovou šťávu, tato informace vám snad pomůže udělat si v tom jasno.

Vařením červené řepy se výrazně snižuje její obsah nitrátů. Při vaření červená řepa ztrácí více než 25 % ze svého obsahu folátů.¹¹

S červenou řepou je třeba zacházet opatrně

Někteří z nás mohou mít po konzumaci červené řepy moč a stolici zabarvené do červena nebo růžova. Není se ale čeho obávat – červená moč či stolice po konzumaci červené řepy jsou zcela neškodné.

Pokud jsme však náchylní na tvorbu ledvinových kamenů z důvodu vyššího příjmu vápníku ve stravě, měli bychom se mít na pozoru a této zářivě červené zelenině se raději vyhýbat.

Červená řepa má vysoký obsah oxalátů, které by mohly našemu organismu bránit ve vstřebávání vápníku, a právě to by mohlo vést k tvorbě ledvinových kamenů.¹²

Existuje několik důkazů o tom, že pokud trpíme syndromem dráždivého tračníku, omezení až vyloučení červené řepy z naší stravy může vést ke zmírnění tohoto problému.¹³

Shrnutí

Červená řepa je díky svému arzenálu výživných látek a antioxidantů doslova bezkonkurenční zásobárnou účinků prospěšných pro naše zdraví!

Antioxidanty a jiné výživné látky červené řepy působí jako účinná ochrana před pustošivým působením volných radikálů, čímž se snižuje možné riziko vzniku chronických onemocnění, jako jsou rakovina či artritida.

Červená řepa bude mít pro nás nedocenitelný význam, pokud bojujeme proti vysokému krevnímu tlaku nebo pokud sportujeme, neboť nám pomáhá podávat lepší výkony.

6 nebesky prospěšných účinků červené řepy – shrnutí:

• ochraňuje náš organismus před škodlivým působením volných radikálů
• snižuje krevní tlak
• ničí rakovinné buňky
• pomáhá nám podávat lepší sportovní výkony
• zbystřuje naši mysl
• chrání naše játra

Zdroje

1, 3 Clifford, Tom, Glyn Howatson, Daniel J. West, and Emma J. Stevenson. “The potential benefits of red beetroot supplementation in health and disease.” Nutrients 7, no. 4 (2015): 2801-2822.

2. Lobo, Vijaya, Avinash Patil, A. Phatak, and Naresh Chandra. “Free radicals, antioxidants and functional foods: Impact on human health.” Pharmacognosy reviews 4, no. 8 (2010): 118.

4. Webb, Andrew J., Nakul Patel, Stavros Loukogeorgakis, Mike Okorie, Zainab Aboud, Shivani Misra, Rahim Rashid et al. “Acute blood pressure lowering, vasoprotective, and antiplatelet properties of dietary nitrate via bioconversion to nitrite.” Hypertension 51, no. 3 (2008): 784-790.

5. Kapadia, Govind J., Harukuni Tokuda, Takao Konoshima, and Hoyoku Nishino. “Chemoprevention of lung and skin cancer by Beta vulgaris (beet) root extract.” Cancer letters 100, no. 1 (1996): 211-214.

6. J Kapadia, Govind, Magnus A Azuine, G. Subba Rao, Takanari Arai, Akira Iida, and Harukuni Tokuda. “Cytotoxic effect of the red beetroot (Beta vulgaris L.) extract compared to doxorubicin (Adriamycin) in the human prostate (PC-3) and breast (MCF-7) cancer cell lines.” Anti-Cancer Agents in Medicinal Chemistry (Formerly Current Medicinal Chemistry-Anti-Cancer Agents) 11, no. 3 (2011): 280-284.

7. Lansley, Katherine E., Paul G. Winyard, Stephen J. Bailey, Anni Vanhatalo, Daryl P. Wilkerson, Jamie R. Blackwell, Mark Gilchrist, Nigel Benjamin, and Andrew M. Jones. “Acute dietary nitrate supplementation improves cycling time trial performance.” Med Sci Sports Exerc 43, no. 6 (2011): 1125-1131.

8. Presley, Tennille D., Ashley R. Morgan, Erika Bechtold, William Clodfelter, Robin W. Dove, Janine M. Jennings, Robert A. Kraft et al. “Acute effect of a high nitrate diet on brain perfusion in older adults.” Nitric Oxide 24, no. 1 (2011): 34-42.

9. Gilchrist, Mark, Paul G. Winyard, Jon Fulford, Christine Anning, Angela C. Shore, and Nigel Benjamin. “Dietary nitrate supplementation improves reaction time in type 2 diabetes: development and application of a novel nitrate-depleted beetroot juice placebo.” Nitric Oxide 40 (2014): 67-74.

10. Pal, Ranju, Kundlik Girhepunje, Hitesh Gevariya, and N. Thirumoorthy. “Hepatoprotective activity of Beta vulgaris against CCl4 induced acute hepatotoxicity in rats.” Archives of Applied Science Research 2, no. 1 (2010): 14-18.

11. Omar, Danielle. Skinny Juices: 101 Juice Recipes for Detox and Weight Loss. Perseus Books Group, 2014.

12. Preventing kidney stones. National Health Service.

13. Khan, Muhammad Ali, Salman Nusrat, Muhammad Imran Khan, Ali Nawras, and Klaus Bielefeldt. “Low-FODMAP diet for irritable bowel syndrome: is it ready for prime time?.” Digestive diseases and sciences 60, no. 5 (2015): 1169-1177.

Zpracovala: Vylectese.cz