8 varovných příznaků nedostatku draslíku, které nesmíte ignorovat

Draslík je pro tělo jeden z nejdůležitějších minerálů. Je přítomen v každé buňce v lidském těle. Ve skutečnosti je jedním ze čtyř hlavních elektrolytů v organismu spolu se sodíkem, hořčíkem a vápníkem.

Jako elektrolyt draslík pomáhá udržovat potřebnou rovnováhu vody v organismu, jakož i upravovat krevní tlak. Také hraje roli při trávení bílkovin a cukrů (uhlohydrátů).

Funkce draslíku v organismu a doporučený příjem

Kromě zmíněných úkolů ještě dodejme, že tento důležitý minerál je potřebný pro sílu svalů, činnost nervové soustavy, správné fungování trávicí soustavy a pro zdraví kardiovaskulárního systému.

Doporučená denní dávka draslíku je:

• 3000 mg denně ve věku 1 až 3 let
• 3800 mg denně ve věku 4 až 8 let
• 4500 mg denně ve věku 9 až 13 let
• 4700 mg denně ve věku 14 a více let
• 5100 mg pro kojící ženy

Deficit draslíku, známý také pod odborným názvem hypokalémie, je nejčastější u lidí užívajících diuretika.

Nedostatek draslíku v organismu může také způsobovat užívání antibiotik, průjem a zvracení, nadměrné užívání laxativ, chronická choroba ledvin, poruchy jedení (jakou je např. bulimie), nedostatek hořčíku, nadměrná konzumace alkoholu, nadměrné pocení a nedostatek kyseliny listové.

Množství draslíku v organismu můžeme jednoduše zjistit vyšetřením krve.

---

Náš tip: Zdravé a silné kosti: Zjistěte, jak vyléčit osteoporózu, předejít zlomeninám a udržet si pevné kosti až do pozdního stáří. Více informací zde

---

Normální rozsah je mezi 3,6 až 5,2 milimolů na litr (mmol/l). Obsah draslíku v krvi nižší než 2,5 mmol/l vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Nedostatek draslíku může vést k mnohým příznakům. Jelikož je často přehlížen, může vyústit do zničujících a někdy až životu nebezpečných důsledků.

Uvádíme 10 nejčastějších signálů a příznaků nedostatečného množství draslíku v organismu:

1. Křeče svalstva

Časté křeče svalů, ať již přes den nebo v noci, jsou velmi častým příznakem nedostatku draslíku. Časté jsou křeče v nohách, chodidlech a v rukách.

Draslík je jedním z elektrolytů, který se nachází ve všech buňkách těla, včetně svalových a nervových buněk. Spolu se sodíkem udržuje elektrický náboj buňky, který je zodpovědný za kontrakci svalů a jejich celkové fungování.

Když je tohoto minerálu v těle nedostatek, buňky nevysílají a nepřijímají dostatečně silné signály potřebné k ovládání svalových kontrakcí.

To vzápětí zvyšuje pravděpodobnost častých svalových křečí¹. Křeče mohou trvat jen několik sekund, ale i několik minut.

Výrazný úbytek tělesných tekutin prostřednictvím vydatného pocení má za následek snížení hladiny draslíku v krvi. Proto zvláště po cvičení je důležité poskytnout tělu chybějící draslík.

V případě, že máte křeče pravidelně, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

2. Svalová slabost a poškození

Nízká hladina draslíku v těle může mít silný dopad na zdraví našich svalů. Může oslabit činnost svalových buněk i poškodit samotné svalstvo. Vede tak k vážnému oslabení a ztuhnutí svalů, k bolesti a přecitlivělosti.

Draslík je potřebný i při hojení svalstva na buněčné úrovni. Proto při nedostatku draslíku může docházet k natržení a vypětí svalů, byť při malém či žádném zatížení.

Pokud máte pocit svalové slabosti a únavy bez zjevného důvodu, měli byste si zkontrolovat množství draslíku přijatého ve stravě.

3. Celková únava

Dalším běžným projevem nedostatku draslíku je pocit celkové únavy. Tento druh únavy není zapříčiněn přetížením či přepracováním. Ve skutečnosti pocit únavy a vysílení v tomto případě nemá žádnou pochopitelnou příčinu.

Každá buňka v těle potřebuje pro svou činnost správné množství draslíku. Nepřiměřeně malé množství tohoto minerálu může ovlivnit činnost buněk i tělesných orgánů. Proto nedostatek draslíku může vést k únavě² a celkové slabosti.

Pokud je v našem organismu nízká hladina draslíku, každodenní úkony mohou od nás vyžadovat více úsilí než obvykle.

Avšak příčinou únavy mohou být i jiné zdravotní problémy. Pokud tedy chceme zjistit opravdovou příčinu únavy, poradit se s lékařem je tou nejlepší volbou.

4. Pocity mravenčení

Draslík je také důležitý pro zdraví nervové soustavy.

Nedostatek draslíku může ovlivňovat elektrické impulsy, které procházejí z pokožky a svalů do míchy a mozku. To může mít za následek ztrátu citu v povrchových částech končetin a vyústit do mravenčení.

Mravenčení nejčastěji pociťujeme v prstech na rukou i nohou, v rukou, v chodidlech, v ramenech a nohou. Nedostatek draslíku může způsobovat i škubání svalů.

Pokud zažíváte brnění rukou a nohou spolu s jinými zmíněnými příznaky, je velká pravděpodobnost, že máte málo draslíku. Zjistíte to běžným vyšetřením krve.

5. Bušení srdce

Nízká hladina draslíku může také ovlivňovat zdraví našeho srdce. Projevem může být nepravidelný srdeční tep či bušení srdce bez zjevného důvodu.

Nedostatek draslíku také narušuje rytmus a koordinaci kontrakcí srdce, které jsou ovládány elektrickými impulsy.

Na druhé straně přiměřené množství draslíku v organismu pomáhá chránit naše srdce před srdečními chorobami, infarktem a mrtvicí.

Pokud pociťujete bušení srdce, je třeba za všech okolností vyhledat lékařskou pomoc. Příčina bušení srdce musí být co nejdříve vyšetřena a odstraněna.

6. Psychické a emocionální problémy

Draslík je také potřebný pro duševní zdraví a činnost mozku. Pomáhá udržovat elektrickou vodivost mozku a nervových drah.

Draslík navíc hraje důležitou roli při transportováni serotoninu, což je neurotransmiter, který pomáhá navodit pocity pohody a štěstí. To je důvodem, proč nízká hladina draslíku může mít za následek rozpačitost, prudké změny nálad, deprese, halucinace a blouznění.

V časopise Neuropsychobiology (Neuropsychobiologie) byl v roce 1992 zveřejněn článek, ve kterém se popisuje souvislost mezi sodíkem, hořčíkem a draslíkem u pacientů trpících depresí.

A další výzkum z roku 2009 publikovaný v časopise General Hospital Psychiatry (Obecná psychiatrie) uvádí, že hypokalémie má potenciál vyústit do deprese.

7. Zácpa

Minerál draslík je důležitý i pro činnost trávicí soustavy. Trávicí soustava sestává z hladkého svalstva, které rytmickými kontrakcemi pomáhá s trávením potravy.

Nízká hladina draslíku v krvi může narušit činnost svalů žaludku a střev.

Aby nastalo trávení, vstřebávání a metabolismus potravy, je potřebná pořádná činnost těchto svalů. A jejich slabá činnost často vede k zácpě.

Kromě zácpy se nejednou vyskytnou i příznaky jako nafouknutí, bolest a stahování břicha.

Zácpa může být způsobena několika problémy, ale konzultace s lékařem je nutná, abychom mohli určit, zda důvodem zácpy není nedostatek některých živin, jakou je i draslík.

8. Vysoký krevní tlak

Draslík pomáhá uvolňovat cévy a když ho není dostatek, cévy se mohou zúžit. To pak vede ke zvýšení krevního tlaku. Draslík také vyvažuje negativní účinky sodíku.

Když je draslíku málo, v organismu je narušena i rovnováha sodíku. I toto může ovlivňovat krevní tlak.

Výzkum z roku 2008 publikovaný v časopise American Society of nephrologie (Americká společnost nefrologie) ukazuje, že nízká hladina draslíku ve stravě může být stejně závažná jako vysoká hladina sodíku. Zvláště to platí pro Afroameričany, u kterých je vysoký krevní tlak běžnější.

Podle tohoto výzkumu souvislost mezi nízkou hladinou draslíku a vysokým krevním tlakem zůstává významná i po tom, kdy se vzaly v úvahu i jiné rizikové faktory, jakými jsou věk, rasa či kardiovaskulární problémy (vysoký cholesterol, cukrovka a kouření).

Kromě nedostatku draslíku a přebytku sodíku ve stravě k vysokému krevnímu tlaku mohou přispívat i jiné faktory. Při určování příčiny problémů je proto nejlepší radit se se svým lékařem.

Nicméně příliš nízká hladina draslíku může vést k nízkému krevnímu tlaku a malátnosti.

Doporučení pro zvýšení hladiny draslíku

1. Nejlepším řešením je přijímat dostatek draslíku z ovoce. Některé z nejlepších zdrojů jsou banány, avokádo, jahody, pomeranče, mango, kiwi, meruňky a datle.

2. Zelenina s vysokým obsahem betakarotenu také obsahuje značné množství draslíku. Jako příklad můžeme uvést mrkev, batáty (sladké brambory), špenát, brokolici, mangold a červenou papriku.

3. Ryby jako sardinky či losos také obsahují hodně draslíku.

4. Do stravy zařazujeme potraviny bohaté na draslík postupně každým dnem, dokud nedosáhneme doporučenou hladinu draslíku v organismu. Nesnažme se doplnit nedostatek tohoto minerálu za jeden den.

5. Pokud jste se rozhodli užívat draslík v tabletách, vždy se nejprve poraďte se svým lékařem.

6. Pokud máte nízkou hladinu draslíku, vyhýbejte se dlouhým, namáhavým fyzickým aktivitám. Tím zabráníte dalšímu úbytku draslíku pocením.

7. Pokud chceme odstranit nedostatek tohoto minerálu, je důležité nejprve odstranit jeho příčinu, např. upravit stravování, vyléčit průjem nebo se poradit s lékařem, pokud máte podezření, že příčinou je užívání léků.

8. Příliš vysoká hladina draslíku také není zdravá, zejména pro ledviny. Riziko vzniku tohoto problému je vyšší u lidí trpících cukrovkou nebo selháním srdce.

Zpracovala: Vylectese.cz