Chléb lékem? V čem se liší od dnešního?

Jak jednou řekl nejstarší český pekař, pokazili jsme si chléb, protože jsme zahodili staré osvědčené technologie. Chuť a vůně dobrého chleba je ukryta v kvásku, ten nic nenahradí.

Kvásku třeba obětovat čas a věnovat trpělivost. Jen pracnější a zdravější proces výroby při řemeslném a továrním pečení chleba musel ustoupit potřebám doby, která volala po pekařských velkovýrobnách.

Po roce 1948 se pekařství stalo součástí mlýnského a pekárenského průmyslu. Kvantita a ekonomická efektivnost získaly převahu nad kvalitou. Tlak obchodů se projevil tlakem na cenu.

Umělý kvas a západní technologie získaly přednost před tradičními dlouhými postupy přípravy a výroby chleba i za cenu ztrát na kvalitě a na zdraví.

Průmyslově zpracovaný chléb z droždí a mouky na rozdíl od toho tradičního z přírodního kvásku se vyznačuje nedostatečným rozložením všech složek mouky, mimo jiné lepku (více ZDE…), na který je v dnešní době citlivější stále větší počet lidí.

A počet alergiků, pro které je takový chléb nestravitelný, neustále přibývá. Na rozdíl od kváskového chleba překyseluje organismus, zatěžuje žaludek, vydrží kratší dobu a vyznačuje se vysokou energetickou vydatností.

Už naši předkové věděli, co je dobré a z čeho je člověk živý. První zmínky o jeho existenci se objevují tisíciletí dozadu. I když ještě nešlo o chléb, jak jej známe dnes…

Počátky pečení domácího chleba, který se pekl z kvásku, sahají 5 000 let dozadu.

Pekařské řemeslo je umění s tisíciletou tradicí. Chléb a pečivo hrály významnou roli nejen ve výživě obyvatelstva, ale také v jeho historii, kultuře a hospodářství. A chvíli trvalo, dokud se z člověka lovce a sběrače stal zemědělec.

Objev chleba byl významnou událostí ve vývoji člověka srovnatelnou s průmyslovou revolucí, v mnoha kulturách se mu prokazovalo úcty na znak života. Na jeho důležitost poukazuje i starý slovanský zvyk vítat hosty chlebem a solí.

Pekaři patřili v minulosti k váženým měšťanům, přičemž pekařské cechy byly po řeznických druhým nejrozšířenějším cechem v rámci potravinářské živnosti.

Zatímco nebyly pekárny, lidé se museli spoléhat na pečení vlastního chleba (více ZDE…) v domácích pecích na míle vzdáleného od pekařského chleba a výrobků z velkovýroby dnešní doby.

V dnešní době usilujeme o návrat k tradičnímu právě proto, že chceme zdravější a chutnější tradiční pekárenské výrobky, od kterých jsme se vzdálili, jak plynul čas a zrychlovala se doba.

Malé či domácí pekárny vystřídalo průmyslové pečení chleba v druhé polovině 50. let.

Hodnota chleba spočívá v jeho vlastnostech

Základem zdravého chleba je přírodní kvas, který dává chlebu chuť a vůni.

Srdcem chleba je dobře uhnětené a zkvašené těsto z mouky, která má složky podporující jeho kvalitní fermentaci (více ZDE…).

Vrcholem chleba je jeho neodolatelná chuť a vůně po vytažení z kameninové pece.

Doba se sice mění, ale chutě zůstávají tytéž, tak to bylo a vždy bude. Člověk moderní doby právě teď, více než jindy, žádá pravý, nefalšovaný, ​​dobrý, chutný, ​​neurychlovaný, ​​nepřibarvovaný, ​​zdraví prospěšný chleba, který voní po tradici a po kvásku.

Bonusové vlastnosti kváskového chleba

• pro nižší obsah mouky, vyšší obsah vody a zejména působením bakterií mléčného kvašení obsažených v kvásku je tento chléb snadněji stravitelný s nízkou energetickou vydatností a nenadouvá,
• bakterie z kvásku rozkládají škroby a bílkoviny v mouce, podporují střevní mikroflóru a zvyšují tak imunitu, takže tento chléb nepřekyseluje a je zdraví prospěšný pro organismus,
• díky kvasinkám obsažených v kvásku a kyselině mléčné je tento chutný a voňavý chléb nadýchaný a vydrží déle.

Cesta chleba na stůl je jako cesta životem, během níž se formuje jeho charakter za použití správné zvolené technologie.

Zpracovala: Vylectese.cz