Studie publikovaná v časopise Cell Stem Cell prokázala, že cykly dlouhodobé hladovky nejen chrání před poškozením imunitního systému – hlavním vedlejším účinkem chemoterapie –, ale také napomáhají jeho regeneraci tím, že aktivují kmenové buňky ze stavu klidu do stavu sebeobnovy.
Při klinickém hodnocení, které se provádělo u pacientů podstupujících chemoterapii, se u myší a lidí v 1. fázi zkoušení potvrdilo, že dlouhodobá hladovka výrazně snížila počet bílých krvinek.
U myší cykly hladovky jako by zapnuly spínač pro zahájení regenerace, a změnily tak signální dráhy hematopoetických kmenových buněk, které jsou odpovědné za tvorbu krve a budování imunitního systému.
Výsledky studie mají velký význam pro zdravější stárnutí (více ZDE…). Při stárnutí se oslabuje imunitní systém, což přispívá k větší náchylnosti snadno onemocnět.
Cykly hladovky – 2 až 4denní období bez jídla, opakující se pravidelně po dobu 6 měsíců – dokážou zničit starší a poškozené buňky imunitního systému a vytvořit nové.
Toto zjištění je velmi významné pro lepší zvládání chemoterapeutické léčby a pro ty, kteří trpí širokou škálou problémů imunitního systému, včetně autoimunitních onemocnění.
„Nepředpokládali jsme, že dlouhotrvající hladovka by mohla mít tak pozoruhodný účinek na podporu buněčné regenerace krvetvorného systému kmenovými buňkami,“ uvedl odpovídající autor Valter Longo Edna M. Jones, profesor gerontologie a biologických věd na Univerzitě Jižní Karolíny v Los Angeles (USC), Davisové školy gerontologie a ředitel USC Longevity Institute (Institut pro dlouhověkost, USC).
„Když hladovíte, tělesný systém se snaží ušetřit energii. Recyklace mnoha nepotřebných a poškozených buněk imunitního systému je jednou z možností, jak to dokázat,“ řekl Longo.
„Zpozorovali jsme, že u zvířat a také u lidí se s prodlouženým hladověním snížil počet bílých krvinek. Když začnete znovu jíst, množství krevních buněk se opět zvýší. To nás nutilo se zamyslet, odkud se berou.“
Cykly hladovky
Prodloužená hladovka naše tělo nutí použít zásoby glukózy, tuku a ketonů, a zároveň rozkládá velké množství bílých krvinek. Longo tento efekt přirovnává k odlehčení příliš těžkého letadla.
Během každého cyklu hladovky tato eliminace bílých krvinek vyvolává změny, které spouštějí regeneraci buněk imunitního systému pomocí kmenových buněk.
Vědci z Longova týmu zjistili, že opakovaná hladovka po dobu 2-4 dnů snižuje množství enzymu PKA, který se podílí na dlouhověkosti jednoduchých organismů.
Jiný výzkum ho spojuje s regulací sebeobnovy kmenových buněk a jejich pluripotentnosti, což je schopnost jedné buňky diferencovat se na různé jiné specializované druhy buněk.
Hladovka také způsobuje, že dochází k poklesu IGF-1, růstového hormonálního faktoru, který souvisí se stárnutím, rakovinou a růstem nádoru.
„Vypnutí genu za účelem produkce PKA je tedy klíčovým krokem, aby se kmenové buňky mohly přepnout do módu regenerace. Je to pro ně pokyn, že mohou začít s proliferací a obnovou celého systému,“ vysvětluje profesor Longo.
„Dobrá zpráva je, že během hladovky se tělo zbavuje starých, poškozených a nefunkčních částí systému. Takže pokud je váš imunitní systém narušený v důsledku chemoterapie nebo samotného stárnutí, hladovka vám může napomoci doslova k novému imunitnímu systému.“
Ve studii, kde skupinka pacientů držela hladovku 72 hodin před chemoterapií, se prokázalo, že hladovka dokáže ochránit pacienty před toxickými účinky chemoterapie.
„Chemoterapie sice zachraňuje život pacienta, ale také způsobuje výrazné poškození imunitního systému. Výsledky studie naznačují, že hladovka pomáhá minimalizovat některé z těchto škod,“ uvádí spoluautorka studie Tanya Dorffová.
„Nedoporučuje se však, aby se lidé pokoušeli o stejné účinky dlouhodobou hladovkou bez lékařského dohledu. Jsou potřeba ještě další testování na lidech, která by zpřístupnila účinnost hladovky a určila všechny možné nežádoucí účinky.“
„Momentálně se věnujeme dalším testováním, která by zjistila, jestli tyto regenerační účinky budou stejně fungovat i na jiné systémy v těle tak, jak fungují při imunitním systému,“ říká profesor Longo.
Všechny tyto studie jsou financovány z prostředků Národního institutu pro výzkum stárnutí a Národního onkologického ústavu.
Další výzkum
1. Hladovka chrání před nemocemi mozku
Vědci z Národního institutu pro výzkum stárnutí v Baltimore potvrdili, že hladovka po dobu 1 až 2 dnů v týdnu může pomoci předcházet Alzheimerově a Parkinsonově chorobě.
Také zjistili, že omezení energetického příjmu na 500 kalorií po dobu 1 až 2 dnů v týdnu má výborný vliv na mozek.
2. Hladovka snižuje riziko srdečních onemocnění a cukrovky
Pravidelná hladovka jednou za týden snižuje riziko srdečních onemocnění a cukrovky. Studie prokázaly, že hladovka výrazně zvyšuje množství lidského růstového hormonu, což souvisí se zrychlením metabolismu a spalováním tuků.
Ztráta tuků také přispívá ke snižování rizika srdečních onemocnění a cukrovky (více ZDE…). Lékaři dokonce začínají zvažovat hladovku jako jednu z léčebných metod.
3. Hladovka účinně léčí rakovinu
Studie zveřejněná ve vědeckém časopise o stárnutí zjistila, že onkologičtí pacienti, kteří podstupovali chemoterapii a do své léčby zahrnuli i hladovku, trpěli vedlejšími účinky chemoterapie mnohem méně.
Všechny dosavadní testy prokázaly, že hladovka zlepšuje kvalitu života, zpomaluje růst nádorů a omezuje jejich šíření.
Národní institut pro výzkum stárnutí se detailně zabýval i typem rakoviny prsu, aby dokázal lépe pochopit účinky hladovky na rakovinu.
Následkem hladovky se rakovinné buňky (více ZDE…) pokusily produkovat proteiny a najít jiný způsob dalšího růstu a dělení. Výsledkem bylo množství následných kroků, které vedly ke vzniku škodlivých molekul volných radikálů.
Ty poškozovaly vlastní DNA rakovinných buněk a způsobily jejich destrukci! Je to něco jako „buněčná sebevražda“ – rakovinná buňka se snaží nahradit vše potřebné pro její přežití, což po hladovce v krevním oběhu chybí. To však není možné.
Tímto způsobem se pokusí vytvořit si to, co jí chybí, sama, a to vede k jejímu zániku.
Zdroj: collective-evolution.com, Zpracovala: Vylectese.cz
Upozornění: Tento příspěvek v žádném případě nenahrazuje konzultaci ani vyšetření lékařem ve zdravotnickém zařízení. Příspěvky mohou vyjadřovat názory, které se nemusí shodovat s názory redakce.
Napsat komentář