Pro Marka Hatzera muselo být velice smutné, když si uvědomil, že jeho 82letá máma Sylvie trpící demencí nepoznává vlastního syna. To poslední, co chtěl, bylo ztratit dalšího rodiče.
Ale jak se její stav zhoršoval, Sylvii kvůli vlastní bezpečnosti přijali do Všeobecné nemocnice v severním Manchesteru.
Její pobyt tam byl v mnoha ohledech náročný. Sylvii se začala zhoršovat paměť již v roce 2015 a často měla problém vzpomenout si na své narozeniny, nebo na to, co si naplánovala.
V prosinci 2016, kdy si Mark všiml rychlého mentálního úpadku své mámy, jí lékaři diagnostikovali Alzheimerovu chorobu.
Že si člověk nevzpomene na plány na večer nebo na narozeniny je v tomto věku pochopitelné. Sylvie dokonce zavolala policii a sestřičky v nemocnici obvinila z únosu, což je také odpustitelné.
Když však Marka nepoznala vlastní máma, měl pocit, že „dosáhl nejhlubšího dna utrpení“.
Cesta k uzdravení: Jak Sylvie Hatzerová porazila demenci
Předtím, než lékaři souhlasili s jejím propuštěním, Sylvie strávila v nemocnici dva měsíce. Ani potom však nebyla zcela v pořádku.
Náš tip: Přírodní léčba diabetu: Vědecky ověřený způsob jak předcházet, zvrátit a kontrolovat cukrovku bez léků. Více informací zde
Stále se u ní projevovaly počáteční známky a příznaky demence, jako jsou:
- problémy s pamětí (zejména krátkodobou)
- zvýšená popletenost
- problém se soustředěním
- změny osobnosti či chování
- celková uzavřenost, apatie nebo deprese
- neschopnost dokončit jednoduché, každodenní úkoly
O celou změnu se však postarali následné kroky rodiny Hatzerovců.
„Po jejím propuštění z nemocnice jsme si řekli, že bychom místo předepsaných léků raději zkusili alternativní léčbu… Lidé v zemích kolem Středozemního moře díky své stravě prakticky neznají Alzheimerovu chorobu.
O rybách vědí všichni, ale jsou zde i borůvky, jahody, para ořechy a vlašské ořechy – ty mají očividný tvar mozku, aby nám naznačily, že jsou dobré na mozek.“
Výzkumníci již nějaký čas zkoumají stravu v zemích kolem Středozemního moře (tj. francouzskou, italskou, španělskou, chorvatskou a tureckou).
Vědci a také obyvatelé států u Středozemního moře chválí stravu těchto kultur jako nápomocnou při zlepšování paměti, myšlení a snižování rizika demence.
Podle Společnosti pro Alzheimerovu chorobu „je středozemní strava tradičně bohatá na ovoce, zeleninu, luštěniny a cereálie, s mírnou konzumací mastných ryb a mléčných produktů a je chudá na maso, cukr a nasycené tuky“.
Další důkazy, že středomořská strava může předcházet demenci a léčit ji
Vlastně, výzkum prezentovaný v červenci 2017 na konferenci Mezinárodní asociace pro Alzheimerovu chorobu odhalil, že konzumace středomořské stravy dokázala u dospělých výrazně snižovat riziko demence.
Studie, vedená Claire McEvoyovou z Kalifornské univerzity, analyzovala stravovací návyky u 6 000 Američanů.
Ačkoliv byl průměrný věk účastníků 68 let, studie byla dostatečně národně reprezentativní, neboť její zjištění jsou podle CNN relevantní i pro běžnou veřejnost.
„Po úpravě z pohledu věku, pohlaví, rasy, nízké dostupnosti vzdělání, životního stylu a zdravotních problémů – jako jsou obezita, hypertenze, cukrovka, deprese, kouření a fyzická nečinnost – výzkumníci zjistili, že ti, kteří se stravovali podle zásad středozemní kuchyně, měli o 30 až 35 % nižší riziko kognitivní poruchy.“
Systematický přehled z roku 2013, zveřejněný v časopise Epidemiology, analyzoval 12 relevantních vědeckých studií, aby se zjistilo, zda středomořská strava může pozitivně ovlivňovat kognitivní funkce.
Výzkumníci v něm zjistili, že „pedantní přidržování se středomořské stravy se spojuje s pomalejším kognitivním úpadkem a nižším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby“.
Další systematický přehled, publikovaný v roce 2016 v časopise Advances in Nutrition, předešlá zjištění znovu zopakoval.
Ačkoli výzkumníci před vyslovením teorie o příčinnou souvislosti mezi středomořskou stravou a prevencí demence požadují provedení dalších studií, ve skutečnosti přiznávají, „že přidržení se středomořské stravy se spojuje s lepší kognitivní činností“.
Co dalšího udělala Sylvia, že jí to pomohlo zvrátit demenci?
Mark řekl, že jeho máma často dělala kognitivní cvičení. Byly to činnosti, jako jsou luštění křížovek a skládaček, jakož i aktivní účast v společenských spolcích.
Své matce dokonce opatřil šlapací zařízení, které jí pomáhá cvičit, když sedí.
„Tento zázrak se nestal za jednu noc, ale po několika měsících si začala vzpomínat na věci, jako jsou narozeniny, a začala se stávat takovou, jakou bývala kdysi – pohotovější, zaneprázdněnější.
Lidé si myslí, že když máte nějakou diagnózu, váš život končí. Budete mít dobré i špatné dny, ale nemusí to být konec.“
Závěr
Když dokázal pomocí stravy změnit život někdo, komu je 82 let, proč byste z ní nemohli mít užitek i vy? Změny ani nemusí být velké!
Takže, ať už se kvůli prevenci rozhodnete upravit stravu, přestat kouřit, nebo změnit jakékoliv jiné návyky životního stylu, svůj mozek můžete začít chránit už dnes.
Zdroj: theheartysoul.com, Zpracovala: Vylectese.cz
Odebírejte nové články emailem!
Líbil se vám tento článek? Pak se přihlaste zdarma na odebírání našich nových článků přímo do vaší emailové schránky:
Upozornění: Tento příspěvek v žádném případě nenahrazuje konzultaci ani vyšetření lékařem ve zdravotnickém zařízení. Příspěvky mohou vyjadřovat názory, které se nemusí shodovat s názory redakce.
Napsat komentář