(TT) – Jak uvedl list The Guardian v roce 2008, na schůzi Královské geografické společnosti v Londýně organizace Earthwatch Institute prohlásila včely za nejcennější živočišný druh na naší planetě.
Kdyby dnes zmizely včely, lidstvo by je velice rychle následovalo!
Vědci a odborníci na život v přírodě přidali včely na seznam druhů odsouzených v blízké budoucnosti k vyhynutí, pokud lidstvo ohledně svého nejcennějšího hmyzu něco neudělá.
Důležitost včel
Vyhynutí včel by bylo pro lidstvo katastrofou, protože jsou nepostradatelné. Vztah mezi včelami a kvetoucími rostlinami je jednou z nejrozsáhlejších, nejharmoničtějších a vzájemně nejzávislejších kooperací na planetě.
Vztah trvající již téměř 100 milionů let vedl k rozmnožení bohaté diverzity druhů a přispěl k vzestupu lidského druhu na Zemi.
Existuje více než 20 000 druhů včel. Převážná většina žije v úlech. Jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 2 mm do 4 cm a nepřizpůsobují se dobře novým druhům rostlin.
75 % potravinářských plodin vytvářejících semena a plody, které konzumujeme, podléhá vlivu, alespoň částečně, opylení.
87 hlavních potravinových plodin na světě je úplně anebo částečně závislých na opylení. Ty zas krmí tisíce druhů zvířat a ptáků. Jsou hlavním důvodem diverzity rostlinných druhů.
Pokles včelí populace by podle zpráv Organizace spojených národů pro potraviny a zemědělství (FAO) nepříznivě ovlivnil hlavní plodiny, jako je káva, kakao, mandle, rajčata a jablka.
Med jako nejstarší známé a nejzdravější sladidlo byl vyhledáván již od dávných dob. Celkový export jen u předních států produkujících med činil v roce 2009 objem 2,4 miliardy dolarů.
Jde o další obrovský zdroj potravy, který by s včelami jednoduše zmizel.
Finančně vyjádřená hodnota plodin celého světa, které jsou přímo závislé na opylovačích, se pohybuje v rozmezí 235 až 577 miliard dolarů ročně.
Víte, že: nechuť k jídlu, kruhy a váčky pod očima, plíseň na nohou či hemoroidy mohou mít společného jmenovatele? Více se dozvíte TADY...
Byl to bezplatný dar přírody. Spoléhat se na umělý proces je téměř nemožné. Jediný způsob, jak se z toho dostat, je podpořit proces vedoucí k přirozenému opylování.
Odlesňování a pesticidy
Spustili jsme procesy, které mohou v ne tak vzdálené budoucnosti vést k vyhynutí hlavního opylovače planety a spolu s ním i spousty dalších druhů, včetně člověka.
Potřeba živit stále zvyšující populaci vedla k používání metod pro zvýšení produkce za každou cenu, především ke kácení stromů pro získání zemědělské půdy a ke stále většímu používání pesticidů.
40 % opylovačů mezi bezobratlými, zejména včel, dnes čelí vyhynutí.
To vedlo k prudkému poklesu populací divokých i domestikovaných včel. V některých částech Země byly zdecimované obrovské populace.
Škůdci, nemoci a mobily
Nepříznivý vliv na včely měl přenos škůdců a patogenů z jiných částí světa do některých oblastí z důvodu globalizace.
Vina se klade i vlnám mobilních telefonů. Švýcarský Federální technologický institut v Lausanne (EPFL) říká, že včely jsou dezorientované vlnami emitovanými mobilními telefony.
Biolog Daniel Favre a další výzkumníci, jak bylo uvedeno v listu The Australian, předložili důkazy o tom, že včely byly při vystavení elektromagnetickým vlnám rušeny a varovaly ostatní včely.
Je také bezprostředně nezbytné přijmout úplný zákaz používání pesticidů, zejména neurotoxinů, a používat přírodní alternativy. Nezbytností v zemědělství jsou postupy příznivé pro opylovače.
Pěstitelé si musí být vědomi toho, že opylovače potřebují konkrétní plodiny a podle toho jednat. Musí se chránit lokality divoké přírody.
Zemědělci mohou diverzifikovat farmy, aby vytvářeli vždy dostupnou potravu pro včely. Je třeba podpořit obnovu ekologicky přátelských postupů. Tímto způsobem se zachovají lokality pro naše nenahraditelné opylovače.
Zdroj: themindunleashed.com, Zpracovala: Vylectese.cz
Upozornění: Tento příspěvek v žádném případě nenahrazuje konzultaci ani vyšetření lékařem ve zdravotnickém zařízení. Příspěvky mohou vyjadřovat názory, které se nemusí shodovat s názory redakce.
Dobrý den, dnes je už dokázáno, že čmelák s 90% zastoupí včelu. Opyluje, když je venku o pár stupňů méně, dokonce za den opyluje víc květů, než včela. Při drobném dešti pracuje, včela nepracuje. Jsou chovné stanice, kde se dá sehnat i s hnízdní budkou, násadou a hlavně za podstatně menší náklady, než pořízení včelstva. Predátory má podobné jako včely. Jedinou nevýhodou u něj je, že nedává med. Proto bych jej dal na druhé místo jako důležitou bytost naší planety. Pokud nebudou včely nebude med, ale čmelák je dokáže zastoupit. Našel jsem si o něm dost podkladů na internetu. Ladislav V.
Čmelák sice dokáže včelu hravě nahradit, jak jste zjistil na internetu, ale nikdy se nenamnoží na tak velké množství, aby ji skutečně nahradit dokázal.
Dobrý den, v naší zahrádkařské kolonii asi 65 zahrádek, musel pře 5 lety včelař vypálit včelstvo pro jejich nemoc. První rok po tom stromy, keře a rostlinstvo dalo najevo s 70% , že opylovači chybí. Pouze větrosnubné plodily. Někdo dostal nápad se čmeláky. Příští rok byla úroda již 50%. Jak se čmeláci ročně množili, přibývalo opylení více. Dnes stále nemáme včelstvo, ale čmeláci a samotářské včelky je plně zastoupily. Denně mi proletují 3 – 5 čmeláků zjara po zahradě. Bohužel nedávají med. Ladislav
Děkuji moc za článek https://www.vylectese.cz
Vědci stále přehlížejí vliv intenzivního zemědělství, který je pro včelu naprosto devastující, postřiky a jiné sice vědci postřehli, ale daleko zákeřnější se mi jeví složení flory, kde má každá rostlinka své živočišné partnery, ne vždy to musí bát škůdci.
Intenzivní zemědělství lokálně ničí pestrost flory, čímž mizí pestrost navázané fauny, před 100 miliony let se včely oddělily od Vos, tím že nahradily živočišnou bílkoviny bílkovinnou rostlinou, dnes je Vosa pro Včelu predátorem, což je skryté nebezpečí, které člověk svým intenzivním zemědělstvím znásobuje.
S příchodem podzimu se znásobuje množství Vos a potřeba je nakrmit, intenzivní zemědělství však lokálně značně omezuje množství hmyzu, který je pro Vosy tisíce let potravou, Vosy hladoví, tak si musí najít náhradní potravu a tou se stávají Včely, včely v teplotách pod 8°C nejsou aktívní a nebrání se kdežto Vosí aktivita je již při 3°C, čímž vzniká pro Vosy dostatečný prostor aby své potomky nakrmily, ale zároveň obrovský prostor pro devastaci včelstev.
Pak se odborníci dohadují zda Varroa,Viry či jiné nemoci a paraziti jim zabíjí včelstva, pitom jim stále vliv Vos podpořený intenzivním zemědělstvím vůbec nedochází.