Bude o pár desetiletí lidem jasné, že ohřev jídla v mikrovlnné troubě škodí jejich zdraví? Nějaká možnost zde určitě je a napomáhá tomu i rostoucí informovanost o tomto problému, což u lidí začíná vzbuzovat obavy.
Mikrovlnky fungují tak, že rozkmitají molekuly vody ve velmi vysokých frekvencích. Ty se mění na páru, kterou se jídlo ohřívá.
Možná je to pohodlný a rychlý způsob přípravy jídel, je třeba si však uvědomit, že mikrovlnné záření mění chemickou strukturu jídla.
Ačkoliv jsou mikrovlnky označovány za bezpečné, v dnešní době to nic neznamená. Za bezpečný byl stejně označován i tabák, polychlorované bifenyly, azbest a glyfosát.
Pokud vládní agentury, jako americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo vládní zdravotnická agentura, schválí něco jako bezpečné, to neznamená, že tomu tak i je.
Možná se v duchu ptáte, čím se mikrovlnný ohřev (více ZDE…) liší od ohřívání jídla na sporáku. Tato otázka je namístě.
Rozdíl je v tom, že mikrovlnné záření na rozdíl od ostatních běžných typů ohřevu deformuje molekuly potravin.
Tento problém se vyskytuje i v lékařství. Například je známo, že na ohřátí krve při transfuzi se používá právě mikrovlnný ohřev.
Mikrovlnné záření přitom poškozuje jednotlivé složky krve. Je známy případ, kdy žena po podání takové krve zemřela.
Objevuje se stále více informací o tom, že mikrovlnné záření zbavuje jídlo těch nejzákladnějších živin. Toto tvrzení však vyžaduje rozsáhlejší výzkum.
Škodlivými účinky mikrovlnného záření na živiny se zabývala studie z roku 2003, která byla zveřejněna v časopise The Journal of the Science of Food and Agriculture.
Zkoumala vliv záření na brokolici. Výsledky prokázaly, že brokolice tímto ohřevem ztratila 97 % antioxidantů.
Když vědci zkoumali brokolici připravenou na páře, zjistili, že ztratila jen 11 % antioxidantů.
Australská studie zas zjistila, že mikrovlnné záření způsobuje vyšší stupeň „rozkladu bílkovin“ než běžný ohřev.
Bylo prokázáno, že „při stejné maximální teplotě mikrovlnné záření způsobuje výrazně vyšší stupeň rozkladu než při běžné teplotě při ohřevu bílkovin“.
Studie, která zkoumala vliv mikrovlnného záření na česnek, zjistila, že už minuta tohoto záření dokáže úplně zničit hlavní aktivní složku česneku s názvem alicin.
Mikrovlnky ničí i látky posilující imunitní systém, které se nacházejí v mateřském mléce. Jsou to živiny, které dítěti pomáhají bojovat s nemocemi a jsou nezbytné pro jeho zdraví a vývoj.
Jedna studie například zjistila, že ohřívání mateřského mléka způsobilo pokles lyzozomové aktivity a protilátek a napomohlo rozmnožení patogenních bakterií.
Zajímavé je, že vědci porovnali mikrovlnný ohřev mateřského mléka s jinými způsoby ohřevu a zjistili, že mléku uškodil nejvíce mikrovlnný ohřev.
„Použití mikrovlnného záření při vysokých teplotách se nedoporučuje a otázky o bezpečnosti jeho použití je potřeba si klást i při mikrovlnném záření při nízkých teplotách.“
Japonská studie zjistila, že už šestiminutový ohřev zcela zničil 40 % vitamínu B12 v mléce a připravil ho tak o výživovou hodnotu.
Tři nedávné studie zkoumající skladbu potravin zjistily, že díky ohřevu klesl výskyt minerálů běžně přítomných v čerstvých produktech až o 40 %, a další studie zjistila totéž ohledně bílkovin.
Skandinávská studie z roku 1999 zveřejnila, že přípravou chřestu v mikrovlnce tato zelenina přichází o velké množství vitamínů.
V čem ohříváte jídlo v mikrovlnné troubě?
Dnes je už snad všem jasné, že lecjaké plastové nádoby by se neměly používat na ohřev jídla.
Z tohoto důvodu FDA doporučuje, aby všechny plastové nádoby, které jsou podle výrobců vhodné a bezpečné na takový ohřev, by měly být označeny.
Nicméně i navzdory označení existují důvody k domněnce, že bychom se jim měli vyhnout.
Mnoho studií prokázalo, že několik plastových výrobků obsahuje různé druhy chemických látek, které narušují funkci hormonů. Teplo způsobuje, že chemikálie se z plastu uvolňují do jídla, které pak konzumujete.
V časopise Toxicology Letters se píše:
„Použitím citlivé a kompetitivní enzymové imunoanalýzy ELISA bylo zjištěno, že z polykarbonátové láhve se do vody uvolnilo od 0,20 ng/h do 0,79 ng/h BPA.
Uvolňování BPA do vody při pokojové teplotě nesouviselo s tím, zda byla láhev používána již dříve, nebo ne. Vystavení láhve vroucí vodě způsobilo, že uvolnění BPA do vody stouplo 55násobně.“
Opět připomínáme, že teplo způsobuje uvolňování chemických látek (více ZDE…). Proto pečlivě zvažte, v čem ohříváte své jídlo.
I plastové nádoby, které jsou označeny jako vhodné pro mikrovlnný ohřev (i ty bez BPA, protože to nevylučuje přítomnost jiných chemikálií), nelze považovat za bezpečné.
Podle Rady pro ochranu přírodních zdrojů (NRDC) „pojem bezpečný ohřev v tomto kontextu znamená, že množství chemikálií, které se do jídla při ohřevu z plastu dostane, je mnohem nižší, než je zdraví škodlivé.
Před tímto označením je třeba se mít na pozoru, protože například polykarbonát, plast s označením č. 7, by se v mikrovlnné troubě neměl používat vůbec. Ani v případě, že je produkt označený jako vhodný pro použití v mikrovlnce.
Při ohřevu se z něj totiž uvolňuje bisfenol A (BPA), který narušuje funkci hormonů“.
Produkty, které používáme denně, si třeba vybírat pečlivě.
V minulosti jsme byli nejednou svědky toho, že na povrch postupně vypluly informace, které kompletně změnily názor veřejnosti na daný produkt anebo lék. Stačí se podívat na cigarety.
Zpracovala: Vylectese.cz
V mléce žádný B12 není ty Yntelygente.
cool
V tom z obchodu urcite ne… 🙂
Pokud se aspoNˇtrošk uvyznáte v analýze potravin nebo znáte někoho takového, tak vá mřekne ,že občas kupované mléko je i kvalitnější, než to „čerstvé“ díky pasterizaci. Může často obsahovat i více živin, což je zvláštní. Dělal jsem na ústavu Mléka a Masa na Veterinární fakultě v Brně a dělal jsem neustále rozbory mléka, sýrů atd. Chuťově je lepší čerstvé, ale jinak rozdíl živin a kvality se už příliš neliší nebo tam jsou minimální odchylky a v rámci bezpečnosti je i „obchodové“ mléko lepší. Pokud nekupujete nějáké nekvalitní.
nejspíš se jedná o ctrl+c práci web https://www.badatel.net/jedlo-z-mikrovlnky-nepatri-do-ust-cloveka-tu-je-dovod/ tento článek vydal o den dřív…
a?
vylectese.cz a badatel.net jsou spřízněné portály
Kdyby byla mikrovlnka tak účinná, tak proč se nepoužívá ke sterilaci nástrojů apod..?
Zkuste ohřát v mikrovlnce kovové nástroje, možná vám ani nebouchne (nebo jo).. 😀
však daj nožík do mikrovlnky 😀
Ale ona se k tomu používá, což ale přece není důvod, proč mikrovlnku nepoužívat. Další možnost sterilizace je pára a v té také vaříme (a tu si nedovolí nikdo zpochybnit). Mikrovlnný sterilizátor je technicky jednodušší a i praktičtější v tom, že nemusíte spoléhat na postupné šíření páry a tepla, ale naopak pro fungování i pod povrchem.
Mateřské mléko bych tam standardně neohříval, ale jinak mi beru mikrovlnku za skvělého pomocníka.
A v principu kovový předmět v mikrovlnce nevadí. Naopak se dává lžička do vody jako regulátor varu či se zeleninová obloha přikrývá alobalem. Nesmí být takový, aby se příliš rozpálil a poškodil se (zlacené talíře, lžička s kovovým držátkem) či způsoboval jiskření (drátěnka).
tak to nepoužívat mikrovlnku mi vnucovala moje Herbalive poradkyně, že prý ji doma nemá…při tom hulila jak fabrika…pro mě je mikrovlnka k ohřevu dobrá o škodlivosti nepřemýšlím
no..to že ohřev v mikrovlně není asi úplně košer je jasné,na druhou stranu tvrzení,že:“Tři nedávné studie zkoumající skladbu potravin zjistily, že díky ohřevu klesl výskyt minerálů běžně přítomných v čerstvých produktech až o 40 %, a další studie zjistila totéž ohledně bílkovin….“ kam se vypaří minerály a bílkoviny?????? že se organická hmota mění na anorganickou,tudíž mění chemickou vazbu prvků ..budiž…ale kam se“vypaří“ony minerály a bílkoviny obsažené v potravinách…..Skandinávská studie hovoří o likvidaci vitamínů…dobrá ,ty se zvýšenou teplotou „ničí“(asi mění uspořádání molekul,protože každý vitamín má svůj chemický vzorec). „Minerály“ jsou prvkem sami o sobě.Pokud platí v chemii vzájemné interakce těchto látek složených z molekul prvků a zákon o složení hmoty,tak ať si pisatel tohoto článku zopakuje něco o chemických reakcích……
Tak a teď jsem z toho „jelen“ – mikrovlnit nebo nemikrovlnit ? Existuje opravdu studie na kterou je spolehnutí ? Kdo to ví – ať odpoví ?! zdr ad