Chůze představuje ten nejzákladnější pohyb, jaký lidé vykonávají. Pokud nemáme žádné tělesné postižení, tento pohyb vnímáme jako něco zcela přirozeného.
Jedna francouzská studie došla k závěru, že přínosům chůze bychom měli věnovat mnohem větší pozornost, než si možná myslíme. Platí to hlavně s přibývajícím věkem.
Zdravotní přínosy běžné chůze
Přínos chůze u lidí ve věku nad 65 let je přímo neskutečný.
Během 12leté studie o vlivu chůze na tuto věkovou kategorii lidí se zjistilo, že pouze 15 minut chůze snížilo úmrtnost až o 22 %!
Uvedený efekt byl ještě výraznější s přibývajícími minutami.
Jak uvádí Dr. David Hupin, lékař z Oddělení klinické a pohybové fyziologie z Univerzitní nemocnice v Etienne ve Francii, který se na uvedené studii1 podílel:
„Věk není žádná výmluva, abyste necvičili. Je vědecky dokázáno, že pravidelná fyzická aktivita má na zdraví mnohem lepší vliv než medicínské terapie.
Avšak jen méně než polovina starších lidí mívá doporučených 150 minut středně namáhavé nebo 75 minut náročnější fyzické aktivity každý týden.“
Uvedené zjištění by nemělo být žádným překvapením. Jelikož chůze je nejnákladnějším pohybem pro člověka, její efekt na různá onemocnění byl důkladně prozkoumán.
Proč lidé ignorují chůzi
Chůzi většina lidí nepovažuje za takzvané aerobní cvičení, a proto její přínosy obvykle ignorují.
Definice „aerobního cvičení“ je, že toto cvičení musí stimulovat srdce a plíce, aby přineslo do těla extra kyslík pro svaly.
Skutečnost je však taková, že k tomuto jevu dochází i při pomalé chůzi. Čím rychleji kráčíte, tím je uvedený efekt větší.
Zvýšená kardiovaskulární aktivita znamená, že živiny jdou tam, kam musí, aby tělo dokázalo zvládnout uvedené cvičení. Energie se tak vydává, namísto toho, aby se uskladňovala. To posiluje vaše orgány, svaly a kosti.
Naše tělo je totiž stavěno tak, aby vykonávalo pohyb, a ne aby sedělo či leželo.
Nemůžeme pochybovat o tom, že sedavý způsob života, který nezahrnuje adekvátní množství pohybu, vede k nemocem. Nízké hladiny fyzické aktivity způsobují takzvaný „syndrom úmrtí v důsledku sezení“.
Zřejmě jste o tomto syndromu ještě neslyšeli, ale jedná se o reálnou věc, která se považuje za velký zdravotný problém způsobující každoročně u mnoha lidí vznik několika chronických onemocnění, a dokonce úmrtí.
Jak říká staré rčení: „Orgán, který se nepoužívá, zakrní“. To platí nejen o svalech, ale také o každém subjektu, včetně kostí, srdce či plic. A pohyb je život.
Další studie o tom, jak chůze ovlivňuje organismus
Studie z roku 2016 zjistila, že zvýšení množství chůze u dětí s obezitou na 45 minut denně, 5 dní v týdnu, dokázalo zvýšit kapacitu jejich plic už za 6 týdnů.
Kromě toho intervalový trénink není jen pro vysoce intenzivní aerobní cvičení.
Střídání rychlé a pomalé chůze zvyšuje vaši kondiční úroveň lépe než chůze o konstantní rychlosti.
Zvláště přínosné jsou procházky venku v přírodě, a to hlavně pro duševní pohodu a zdraví. Prostředí venku bez rušivých vlivů mobilů (více ZDE…) a počítačů zlepšuje náladu, snižuje stres a snižuje pocity deprese.
Sluneční světlo navíc stimuluje tvorbu vitamínu D v pokožce, jehož nedostatek se v dnešním rozvinutém světě považuje přímo za epidemii.
Pokud nemáte možnost jít ven, i chůze uvnitř dokáže poskytnout tělu mnohé přínosy.
Studie provedená Stanfordovou univerzitou zjistila, že chůze uvnitř na běžícím pásu měla téměř stejný vliv na tělo jako chůze venku (samozřejmě bez extra bonusu v podobě vitamínu D).
Ať už venku nebo uvnitř, chůze výrazně vítězí nad vysedáváním, co se týče zlepšení mentálního zdraví.
Procházka v parku jako prevence a lék
Pokud nás něco bolí, instinktivně se toho nechceme dotýkat. Paradoxem však je, že pravidelná chůze zlepšuje mobilitu a snižuje riziko úrazů.
Každé cvičení, při kterém jde o překonávání váhy a gravitace, posiluje kosti a pojivové tkáně (vazy, šlachy, chrupavky a klouby), ve kterých se zvyšuje prokrvení a zásobování živinami.
Asociace pro artritidu z těchto důvodů vřele doporučuje chůzi jako terapii při bolestech kloubů. Jak uvádí:
„Když nechodíte, klouby jsou ochuzeny o životně důležité živiny, což může přispívat k dalšímu zhoršování jejich stavu a degeneraci.“
Americká asociace srdečních onemocnění uvádí, že obyčejná chůze snižuje riziko vysokého krevního tlaku (více ZDE…), hromadění cholesterolu v cévách, infarktu a mozkové příhody.
Proto doporučuje mít zdravý pohyb alespoň 30 minut každý den, celkem 150 minut týdně (včetně víkendů nebo svátků) mírné aktivity nebo 75 minut intenzivnější aktivity.
Chůze přitom vůbec nemusí být prováděna stále, může se rozložit. 15minutová procházka je stejně dobrá jako 30minutová procházka. Začněte pomalu a postupně přidávejte.
To není všechno. Další přínosy chůze…
Zdravotní přínosy chůze zdaleka nekončí výše vyjmenovanými.
Míváte problémy se spánkem? Projděte se.
Sdružení pro spánek vyhodnotilo jednu studii, ze které vyplynulo následující:
„Středně intenzivní aerobní cvičení, jakým je například chůze, snížilo čas potřebný na usnutí a zvýšilo délku spánku u lidí s nespavostí v den provedení ve srovnání s dnem bez fyzické aktivity.“
To je vskutku působivý výsledek pro jednu procházku, co říkáte?
Závěr
Na závěr zmiňme ještě jednu meta-analýzu ze 7 zemí, která trvala 11 let.
Zjistila, že pravidelná chůze snižuje výskyt kardiovaskulárních příhod (infarktů a mrtvice) o 31 % a úmrtnost na ně o 32 %.
Chůze pár kilometrů denně rychlostí jen 3 až 4 km/h vás ochrání před mnoha vážnými onemocněními.
Ne každý z nás může cvičit hodiny v tělocvičně nebo chodit do schodů. Téměř každý z nás však může kráčet.
Všechny přínosy uvedené v tomto článku skutečně stojí za to, abyste se každý den trochu prošli. Jediné, co k tomu potřebujete, je pár kvalitních bot a 15 minut denně.
Tak co říkáte, jdete do toho?
Zpracovala: Vylectese.cz
Napsat komentář