Měli byste cvičit po prodělání srdečního infarktu?

Onemocnění srdce jsou hlavní příčinou úmrtí. Platí to jak u mužů, tak u žen.

Každý rok u nás prodělá svůj první infarkt přibližně 90 tisíc lidí. Dalších 40 tisíc prodělá svůj druhý, třetí, případně několikanásobný infarkt.

Riziko kardiovaskulárních chorob se zvyšuje při špatném stravování, nedostatku pohybu a dlouhodobém stresu.

Výzkum ukazuje, že tyto poslední dva faktory jsou zcela zásadní.

Cvičení je navíc dvojnásobná zbraň, protože kromě toho, že zlepšuje zdraví srdce, výborně odstraňuje stres.

Jak fyzická aktivita snižuje riziko srdeční příhody

Výzkum publikovaný v roce 2015 dospěl k závěru, že existuje nepřímá úměra mezi fyzickou aktivitou a rizikem srdeční příhody, přičemž zcela postačuje cvičení střední intenzity.

Cvičení výrazně pomáhá srdci a cévám. Dokonce i tehdy, když s ním začnete v pozdějším věku. Na cvičení není nikdy pozdě.

Lidé, kteří se věnují středně těžkému cvičení 150 minut nebo těžkému cvičení 75 minut denně, mají v průměru o 33 % nižší riziko srdečního infarktu než ti, kteří neprovádí žádnou fyzickou aktivitu.

Pokud lidé cvičí méně, než je uvedeno výše, i přesto mají nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, a to až o 20 %.

Velký přínos pro zdraví má také obyčejná chůze (více ZDE…). Lidé, kteří se procházejí alespoň 30 minut týdně, mají nižší riziko srdeční příhody o 12 %.

Jiný vědecký výzkum z roku 2013 zkoumal rozdíl mezi užíváním léků a fyzickou aktivitou. Zjistil, že fyzická aktivita je stejně účinná v prevenci srdečních infarktů jako léky.

Jde o připomínku toho, jak efektivní dokáže být pohyb.

Cvičení po infarktu – ano, nebo ne?

Mnozí pacienti, kteří prodělali srdeční infarkt, se obávají, že jejich srdce nezvládne zvýšenou námahu. V minulosti se totiž věřilo, že cvičení může vyvolat další infarkt, a proto lékaři svým pacientům doporučovali klid.

V 60. letech minulého století se po infarktu předepisoval 6týdenní odpočinek na lůžku.

Od té doby se toho hodně změnilo. Nejnovější výzkum z roku 2018, který byl prezentován Evropskou kardiologickou společností, ukázal, že fyzická aktivita ve skutečnosti snižuje riziko úmrtí u lidí 4 roky po infarktu až o polovinu.

Jak uvádí Dr. Örjan Ekblom, švédský profesor na fakultě sportu a zdravotnických věd ve Stockholmu:

„Sledovali jsme přes 22 tisíc pacientů, z nichž během 4 let po infarktu zemřelo 1087. Rozdělili jsme je do skupin podle věku, pohlaví a dalších klinických faktorů.

Zjistili jsme, že oproti pacientům bez fyzické aktivity měli pacienti s malým množstvím pohybu riziko úmrtí nižší o 37 %, pacienti se zvýšenou aktivitou měli riziko nižší o 51 % a pravidelně aktivní pacienti měli riziko nižší až o 59 %.“

Podle profesora tato studie potvrdila, že cvičení po infarktu naopak riziko úmrtí snižuje a nezvyšuje, jak se dosud předpokládalo.

Proto si myslí, že by mělo být součástí předepsaného léčebného plánu stejně jako přestat kouřit, zlepšit stravu nebo zredukovat stres (více ZDE…).

Také tvrdí, že to platí pro všechny případy infarktů – slabé i silné.

Kdy začít s cvičením?

Zde vyvstává otázka, jak brzy po prodělání infarktu je třeba začít s cvičením.

Ve výše uvedené studii se vědci ptali pacientů, zda cvičili alespoň 30 minut denně, a to v 6. týdnu, 10. týdnu a pak znovu po 1 roce.

Výsledky ukázaly, že s cvičením je dobré začít poměrně brzy – již ve 4. až 5. týdnu po infarktu.

Zvyšuje cholesterol v krvi riziko infarktu?

Konvenční medicína se stále soustředí na předpoklad, že cholesterol (více ZDE…) vytváří v cévách nánosy a ucpává arterie. Nejnovější důkazy však ukazují, že tato teorie má vážné nedostatky.

Současné výzkumy potvrzují, že vyšší hladina cholesterolu život prodlužuje a neexistuje souvislost mezi vysokým cholesterolem a úmrtím.

Jak uvádí Dr. Giorgio Baroldi ve své knize „The Etiopathogenesis of Coronary Heart Disease“ (v překladu „Etiopatogeneze koronárních onemocnění srdce“):

„Jen 41 pacientů, kteří měli infarkt, měli zablokované artérie a 50 % blokací cév nastává až po infarktu, nikoliv před ním.

Z toho vyplývá, že minimálně 80 případů infarktu vůbec nesouvisí s ucpanými artériemi.“

Co tedy infarkty způsobuje?

3 hlavní faktory, které vyvolávají srdeční infarkt

Podle Dr. Cowana existují 3 hlavní faktory vedoucí k srdečnímu infarktu:

1. Nerovnováha v autonomním nervovém systému

Jde převážně o chronicky potlačenou aktivitu parasympatického nervového systému (tělesná funkce, aby byl proveden příkaz „odpočívej a zažívej“).

Tuto funkci potlačují faktory, jako je stres, nedostatek spánku (více ZDE…), vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký krevní cukr a kouření.

Všechny tyto věci mají značně škodlivý účinek na činnost buněčných mitochondrií.

2. Špatná mikrocirkulace krve v srdci

Převládá názor, že krev proudí do srdce jedině koronárními artériemi. Není to však pravda.

Ve skutečnosti má srdce množství menších cév a kapilár, které mu přinášejí živiny a kyslík.

Pokud se jedna nebo více hlavních cév ucpou, vaše tělo začne automaticky vytvářet nové cévy (více ZDE…), aby vykompenzovalo snížený přísun krve do srdce.

Jinými slovy, tělo začne vytvářet svůj vlastní bypass.

Podle Cowana je tělo perfektně uzpůsobeno k tomu, aby zásobovalo srdce živinami, pokud je vaše síť kapilár neporušená. V takovém případě jste chráněni před infarktem.

Nicméně tytéž faktory, které způsobují útlum parasympatického nervového systému (stres, nedostatek spánku, kouření, vysoká hladina krevního cukru a chronické záněty) vyvolávají i ztrátu mikrocirkulace.

A jedním z nejlepších způsobů, jak tuto mikrocirkulaci srdce podpoříte, je fyzická aktivita. Po infarktech by měla být mnohem důležitější, aby se obnovilo adekvátní zásobování srdce krví.

3. Hromadění kyseliny mléčné v důsledku poškození funkce mitochondrií

Špatná funkce mitochondrií způsobuje hromadění kyseliny mléčné, která vede k bolesti a svalovým křečím. Pokud se to stane v srdci, nazýváme to angina pectoris.

Hlavním problémem je, že nahromaděná kyselina mléčná blokuje přísun krve do srdce a vyvolává toxicitu tkání.

Při křeči v lýtku jím přestanete hýbat, a tak se z něj kyselina mléčná začne postupně odbourávat. Srdce se však nemůže zastavit, a tak se v něm kyselina mléčná dále hromadí.

Nakonec kvůli tomu dojde k selhání přísunu vápníku do srdečního svalu, což následně znemožňuje jeho kontrakci. Jinými slovy, srdce má problém s udržením svého tlukotu.

Pokračující acidóza více a více poškozuje srdeční tkáně, což vede k srdečnímu infarktu.

Další rizikový faktor infarktu, který se týká hlavně žen

Existuje jeden poměrně vzácný spouštěč srdečního infarktu, který postihuje převážně mladé a zdravé ženy.

Jde o takzvanou spontánní disekci koronární tepny (SCAD), kterou je velmi snadné přehlédnout. Jen málo pacientů má na toto onemocnění genetickou predispozici nebo je vystaveno rizikovým faktorům.

Jde o hlavní příčinu úmrtí na onemocnění srdce u žen mladších 55 let. Průměrný věk je pouze 42 let.

K tomuto stavu dochází tehdy, když se jednotlivé vrstvy stěn krevních cév od sebe oddělí a ve vzniklém meziprostoru uvězní krev. Cévy se nafouknou, zablokují průtok krve a následně dojde k odumření srdečních tkání. Výsledkem je srdeční infarkt.

Příčiny SCAD jsou zatím neznámé, ale medicínští experti teoretizují, že to má něco co do činění s hormony.

Obecné rizikové faktory pro SCAD jsou:

• ženské pohlaví (80 % pacientů jsou ženy)
• nedávný porod (20 % pacientek jsou krátce po porodu)
• jiná onemocnění cév, například fibromuskulární dysplazie (abnormální růst buněk uvnitř tepen)
• extrémně náročné fyzické cvičení
• těžký emocionální stres

Mezi typické příznaky infarktu (více ZDE…) patří citlivost na světlo, pocení, bolest vystřelující z krku, zad nebo čelisti a lapání po dechu.

Pacientky často hlásí bolest a tlak na hrudi (jako kdyby podprsenka byla najednou příliš úzká), bolesti žaludku, únavu a bolest směřující dolů podél rukou.

Problémem je, že toto onemocnění postihuje i jinak zdravé ženy. Proto je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás objeví některý z výše uvedených příznaků.

Více informací o tomto tématu se dozvíte v následujícím videu (v angličtině):

Strategie prevence srdečního infarktu

Co tedy můžete dělat, abyste se vyhnuli příčinám vedoucím k srdečnímu infarktu? V poslední části tohoto článku vám prozradíme pár účinných strategií prevence.

Jsou zaměřeny hlavně na zabránění ukládání kyseliny mléčné v srdci, zlepšení mikrocirkulace a nastolení rovnováhy v parasympatickém nervovém systému.

1. Dodržujte ketogenní dietu

Do této diety zařazujeme celé nezpracované potraviny s nízkým podílem sacharidů a vysokým podílem zdravých tuků. Jsou totiž výborné na optimalizaci mitochondrií.

Také jsou to potraviny jako šťáva z červené řepy (optimalizace krevního tlaku) nebo čerstvá rukola (více ZDE…).

2. Buďte aktivní

Mějte dostatek pohybu, ale neprovádějte těžkou fyzickou aktivitu. Ideální je obyčejná chůze anebo chůze do schodů.

Kromě toho zahrňte do svého denního rozvrhu i nějaké cvičení střední intenzity v trvání, které jsme zmínili v předešlých částech článku.

3. Střídavý půst

Půst po dobu 20 hodin držte alespoň několik dní v měsíci.

Pokud to zvládnete, později k tomu přidejte 4 až 5denní půst o čisté vodě, několikrát do roka.

4. Externí kontrapulzace (EECP)

Pokud již máte nějaké onemocnění srdce, zvažte EECP proceduru. Jde o vysoce efektivní a neinvazivní léčebnou metodu, která zlepšuje mikro-prokrvení srdce a uvolní až 80 % srdečních angín.

Jde jednoznačně o nejlepší způsob, jak napravit již existující poškození srdce.

Při této metodě jsou manžety zabalené kolen lýtek a stehen nafouknuty. Když je vaše srdce v diastole (uvolněné), balonky se nafouknou a tlačí krev směrem do srdce, přičemž se v něm začnou vytvářet nové kapiláry.

U většiny lidí jde o opravdu bezpečnou a velmi účinnou terapii, která je alternativou ke koronárnímu bypassu.

Místo obejití jedné anebo dvou arterií bypassem vytvoříte tisíce nových kapilár, které do srdce přivedou více krve, než by přivedly arterie (více ZDE…).

Jedno sezení trvá zhruba hodinu a většina pacientů potřebuje asi 35 sezení.

Kromě srdeční angíny je tato metoda účinná i při srdeční příhodě a diastolické disfunkci. Tuto terapii využívají dokonce i jinak zdraví atleti, kteří si chtějí udržet kapacitu svého srdce během zranění, když nejsou schopni trénovat.

Dá se říct, že EECP funguje jako jakási pasivní forma cvičení.

5. G-Strofantin

G-Strofantin je hormon nadledvinek, který pomáhá stabilizovat neurotransmitery parasympatického nervového systému, a tím ho podporuje.

Pomáhá také odstraňovat kyselinu mléčnou z těla.

Najdete ho například v rostlince strofantus, jejíž aktivní látka je zmíněný G-Strofantin. Může být ale problém ji sehnat, zkuste to přes internet.

6. Optimalizujte své hladiny vitamínu D

Nejjednodušší způsob, jak si doplníte vitamín D, je strávit dostatek času na sluníčku.

V zimě si vitamín D doplňujte ve formě doplňků stravy.

7. Optimalizujte svou hladinu hořčíku

Nedostatek hořčíku ovlivní mnohé metabolické funkce, včetně činnosti mitochondrií.

Hořčík navíc pomáhá uvolňovat napětí v krevních cévách a normalizuje krevní tlak, který nejednou hraje významnou roli při vzniku srdečního infarktu.

S nedostatkem tohoto minerálu se spojují mnohá kardiovaskulární onemocnění, včetně arytmie a náhlých srdečních příhod.

Nejlepší bude, když si dáte udělat RBC test, který měří množství vápníku v červených krvinkách. Také si zkontrolujte příznaky nedostatku hořčíku, které jsou uvedeny v tomto článku.

Jezte potraviny bohaté na hořčík a užívejte doplňky stravy, které kromě hořčíku obsahují vitamíny D3 a K2. Jsou potřebné k jeho vstřebávání.

Také sledujte svou hladinu draslíku a vápníku, neboť jsou s hořčíkem významně provázány.

8. Praktikujte vděčnost

Možná je to trochu netradiční, ale psychické faktory jsou při onemocněních srdce nezanedbatelným faktorem.

Vděčnost praktikujte třeba tím, že budete trávit více času se svými blízkými nebo se věnovat dobročinným aktivitám.

Zpracovala: Vylectese.cz