Neurovědci jsou přesvědčeni, že našli důkaz o životě po smrti a předkládají ho OSN

Je pravda, že vědomí po smrti neumírá? Vědci dnes předkládají důkazy o tom, že existuje život po smrti, a také popisují, co se po ní děje.

Vědecké poznání roste každý den exponenciální měrou a důsledky nového vývoje, zejména toho, který zpochybňuje současný rámec ohledně skutečné povahy reality, jsou opravdu dalekosáhlé.

Vztah mezi mozkem, myslí a vědomím

Jednou z oblastí, která zůstává středem zájmu a zkoumání mnoha lékařů a neurovědců, je vztah mezi myslí, mozkem a vědomím.

Je mozek přijímačem vědomí, anebo je vědomí produktem mozku?

Ačkoliv věda stále s absolutní jistotou nedokázala, že vědomí existuje odděleně od fyzických orgánů, mnoho důkazů (ať už laických, anebo vědeckých) naznačuje, že je zcela samostatné – pokračuje i po smrti, je a může být „entitou“ oddělenou od mozku.

Zdá se, že studie, které se tomuto tématu věnují, se na mnohém shodují. Nové objevy v této oblasti rychle mění způsob, jakým vnímáme fyzický svět a vztahujeme se k němu.

Dr. Bruce Greyson je považován za jednoho z „otců“ zkoumání zážitků blízko smrti. Je emeritním profesorem psychiatrie a neurobehaviorální vědy na Virginské univerzitě.

Na konferenci OSN popsal zdokumentované případy jednotlivců, kteří byli klinicky mrtví (nevykazovali žádnou mozkovou aktivitu), nicméně pozorovali všechno, co se dělo na operačním stole.

Prohlásil, že těchto případů – kdy jsou jednotlivci schopni popsat věci, které nejsou možné – je hodně. Také uvedl, že tento druh výzkumu byl uznáván díky našemu sklonu nahlížet na vědu jako na zcela materialistickou.

Jak tvrdí, ve vědecké komunitě platí „vidět znamená věřit“. Je proto nešťastné, že musíme něco okamžitě zpochybnit jen proto, že to neumíme vysvětlit materialistickými prostředky.

Některým vědcům dělá problém pochopit jednoduchý fakt, že „vědomí“ je samo o sobě ne-fyzická „věc“, a v důsledku toho jsou přesvědčeni, že ho nemůže zkoumat věda.

Další výzkum

„Někteří materialističtí vědci a filozofové odmítají tyto jevy uznat, neboť nejsou konzistentní s koncepcí světa, kterou si zvolili.

Odmítání ne-materialistického zkoumání přírody či zdráhání se publikovat přesvědčivé vědecké důkazy podporující ne-materialistický rámec jsou neetické vůči pravému duchu vědeckého bádání, který říká, že s empirickými údaji je třeba nakládat přiměřeně.

Údaje, které nezapadají do podporovaných teorií a přesvědčení nelze a priori odmítat. Takové odmítání patří do sféry ideologie, nikoli vědy.“ – Dr. Gary Schwartz, profesor psychologie, medicíny, neurologie, psychiatrie a chirurgie na Arizonské univerzitě.

V roce 2001 mezinárodní lékařský časopis The Lancet uveřejnil třináct let trvající studii o zážitcích blízko smrti.

„Naše výsledky ukazují, že jejich výskyt nelze připisovat zdravotním faktorům. Všichni pacienti měli srdeční zástavu, byli klinicky mrtví a v bezvědomí následkem nedostatečného přívodu krve do mozku.

Za těchto okolností EEG začne vykazovat nulovou hodnotu a když se do 5-10 minut nezačne s kardiopulmonální resuscitací, nastává nenapravitelné poškození mozku a pacient umírá.“

Tým výzkumníků monitoroval celkem 344 pacientů, z nichž ohromujících 18 % mělo nějakou vzpomínku z období, kdy byli mrtví, anebo v bezvědomí (nevykazovali žádnou mozkovou aktivitu) a 12 % (jeden z osmi) mělo velmi silný a „hluboký“ zážitek.

Mějte na paměti, že k těmto zážitkům docházelo v době, kdy v mozku po srdeční zástavě nebyla žádná elektrická aktivita.

Důkaz vědomí po smrti těla

Další studie pochází z University of Southampton, kde vědci našli důkaz o tom, že vědomí může pokračovat přinejmenším několik minut po smrti.

To se ve vědeckém světě považuje za nemožné. Jedná se o největší studiu zážitků blízko smrti, jaká kdy byla publikována, a vyšla v časopise Resuscitation.

„V roce 2008 byla v Anglii, USA a Rakousku spuštěna rozsáhlá studie zahrnující 2060 pacientů z 15 nemocnic.

Studie AWARE (vědomí během resuscitace), finančně podporovaná anglickou University of Southampton, zkoumala široké spektrum mentálních zážitků ve vztahu k smrti.

Vědci poprvé testovali platnost vědomých zkušeností použitím objektivních markerů, aby zjistili, zda tvrzení o vědomí kompatibilními s mimotělními zážitky korespondují se skutečnými, anebo halucinačními stavy.“

Tento druh jevu byl zaznamenán nejen při zážitcích blízko smrti, ale také při studiích z oblasti parapsychologie.

Vědci ze Stanfordovy univerzity ve spolupráci s Ministerstvem obrany USA provedli více než dvacet let trvající studii, která souvisela s tímto tématem. Její název byl „program dálkového vidění“.

Muž jménem Ingo Swann dokázal úspěšně popsat a vidět prstenec kolem Jupiteru, o jehož existenci neměli vědci ani tušení. Stalo se tak těsně před prvním průletem americké planetární sondy Pioneer 10 kolem Jupiteru, která potvrdila, že prstenec skutečně existuje.

Tyto výsledky byly publikovány ještě před objevením prstenců. K dálkovému vidění Swanna došlo poté, co ho vědci sledovali při určování fyzických předmětů ve skrytých obálkách umístěných několik stovek kilometrů od něho.

O tomto výzkumu jsme psali v tomto článku.

Tento druh záležitostí spadá do sféry rozšířených lidských schopností a je jedním z mnoha zdokumentovaných a pozorovaných příkladů, kterým chybí vědecký (materialistický) rámec umožňující nějaký druh teorie.

„Nebudu se angažovat v módní stupidnosti posuzovat něco, co neumím vysvětlit, jako podvod.“ – Dr. Carl Jung

Chceme také zdůraznit, že informace v tomto článku jsou jen malým zlomkem celkového množství výzkumu, který je v této oblasti k dispozici.

O tomto tématu existuje spousta studií, knih a přednášek. Tohle je jen krátké shrnutí už léta zkoumaného tématu.

Závěr

Pokud vás tento druh informací zajímá, doufáme, že jsme vám poskytli dostatek informací pro další výzkum.

Co si o tom myslíte vy?

Zdroj: collective-evolution.com, Zpracovala: Vylectese.cz