Přední neurolog tvrdí, že hyperaktivita u dětí neexistuje. O co tedy jde?

Jeden z předních světových neurologů pro děti, Dr. Bruce Perry, nedávno veřejně prohlásil, že hyperaktivita (označovaná také zkratkou ADHD) není skutečná nemoc.

Varoval také před hrozbami podávání psychiatrických léků dětem.

Během rozhovoru pro Observer Dr. Perry uvedl, že za onemocnění známé jako hyperaktivita by měl být považován popis širokého spektra symptomů, které se objevují u dětí, ale i dospělých.

Dokonce většina z těchto příznaků se objevuje takříkajíc u každého z nás v určitých životních fázích.

Jak dále uvádí:

Když se podíváte na to, jak vám sedla tato nálepka, tak zjistíte, že v podstatě na každého člověka by leckdy sedělo alespoň pár kritérií definujících uvedené onemocnění.

Diagnózy hyperaktivity rostou raketovým tempem

Dr. Perry je profesně starším členem týmu na Akademii pro dětskou traumatologii v Houstonu, Texasu. Je také respektovaným členem pediatrické komunity a autorem několika knih o dětské psychologii.

Jeho prohlášení proto působí jako závan čerstvého vzduchu v době, kdy nové diagnózy hyperaktivity u dětí narůstají raketovým tempem za současného rostoucího předepisování psychiatrických stimulačních léků.

Mnozí rodiče, ale také aktivisté podezírají farmaceutické firmy a jejich motivy při propagaci léků určených dětem.

Ritalin, Adderall, Vyvanse a další psychofarmaka, která stimulují a mění mysl, jsou dnes stále častěji předepisována dětem ve věku 4 až 17 let.

Dr. Perry uvádí, že předepisování takových léků může být nebezpečné pro celkový fyzický a psychický vývoj dětí. Odvolává se přitom na studie zkoumající účinky těchto léků na zvířata, u kterých se potvrdil jejich škodlivý vliv na zdraví.

Psychofarmaka posouvají hranici pro dosažení uspokojení

Pokud podáte psychostimulant zvířatům, když jsou ještě mladá, změní to jejich systém vnímání odměny. Vyžadují mnohem více stimulace, aby dosáhla tutéž míru uspokojení.

Takže na velmi konkrétní úrovni, potřebují více jíst, aby dosáhla pocit zasycení. Nebo potřebují dělat více rizikových věcí, aby se zabavila.

Vůbec se přitom nejedná o neškodný fenomén. Užívání těchto léků ovlivňuje tělesné systémy způsoby, kterým ne zcela rozumíme.

Proto je třeba být nadmíru opatrný, hlavně když mnohé výzkumy tvrdí, že existují i ​​jiné, dokonce efektivnější metody a bez vedlejších účinků.

Hyperaktivita je komplexní stav, ale toto označení se používá na popis širokého spektra chování. Je proto důležité zohlednit příčiny těchto projevů ještě předtím, než se přistoupí k farmakologické léčbě.

Co navrhuje Dr. Perry pro léčbu tzv. hyperaktivity

Existuje několik nefarmaceutických terapií, které se ukázaly jako poměrně efektivní. Mnohé z nich zahrnují pomoc pro dospělé, kteří se nacházejí v okolí dětí.

Jedna věc, co se stane, pokud máte přetíženého a úzkostného rodiče je, že se to přenese i na dítě. Když se dítěti nedaří, dospělí kolem nich se stanou také dezorganizovaní.

Tato negativní zpětná vazba mezi frustrovaným učitelem nebo rodičem a nezvladatelným dítětem může eskalovat mimo kontrolu.

Je proto důležité učit dospělé, jak by měli zvládat sami sebe, jak mít na děti realistická očekávání, jak jim dávat úkoly, které jsou zvládnutelné, a jak dosáhnout úspěchu. Čili trénování dospělých procesem, jak pomáhat dětem, které věci nezvládají.

Existuje několik terapeutických přístupů. Některé používají somatosenzorické terapie jako jóga, jiné se zaměřují na motorické aktivity, jako například bubnování.

Všechny z nich mají nějakou účinnost. Pokud se vám podaří dát dohromady následující věci, pak minimalizujete obrovské množství problémů, které mají děti onálepkované slovem hyperaktivní:

• zajistěte, aby se dospělí v jejich blízkosti vhodně chovali
• dejte dětem dosažitelné cíle
• dejte dětem příležitosti, aby se ovládaly samy
• ve stravě jim omezte cukr (sladkosti, čokolády, slazené nápoje) a podávejte dostatek zeleniny

Závěr

Mnoho lidí nebude souhlasit s tím, že hyperaktivita by se neměla označovat za nemoc.

Faktem však zůstává, že mnoho z přidružených projevů tohoto „onemocnění“ je možné zvládat i bez toho, aby se u dětí vytvořila závislost na lécích.

Uvedené léky totiž narušují mysl i tělo způsoby, kterým zatím dobře nerozumíme a které nebyly dosud dokonce ani probádané.

Zdroj: ADHD Not a Real Disease, Says Leading Neuroscientist, Zpracovala: Vylectese.cz