Když jsem byl na základní škole, rodiče mi říkali, že nezáleží na tom, co budu dělat, když vyrostu, pokud mě to udělá šťastným.
„Štěstí je hlavním smyslem života,“ říkal táta. „Ne vždy však přichází snadno. Tvá máma ráda pomáhá lidem v nouzi, proto se stala zdravotní sestrou na psychiatrickém oddělení.
Já rád čtu, píšu a mám rád poezii, proto jsem se stal učitelem angličtiny. Oba nacházíme štěstí v každodenně vykonávané těžké práci.“
O několik let později, když jsem byl na druhém stupni základní školy, mě moje třídní učitelka nechala po škole za „neposlušnost“. Chodila po třídě a každého žáka se ptala, čím chce být, až vyroste.
Když se dostala ke mně, řekl jsem, že chci být šťastný. Odpověděla mi, že jsem vůbec nepochopil otázku. Já jsem jí řekl, že ona vůbec nepochopila smysl života.
Možná si moje předpubertální, vychytralá odpověď zasloužila trest. Možná moje mladá mysl příliš zjednodušila některé nezbytné složitosti. Zřejmě mě to něco naučilo.
Přesto jsem však nikdy nezapomněl na význam moudrých slov svého táty – zejména na poznámku o nacházení štěstí v těžké práci.
Když se rychle přenesu do dneška, od té doby jsme spolu s Angel strávili více než deset let osobní prací se stovkami klientů, kteří potřebovali koučink, se studenty kurzů a účastníky živých akcí, kteří měli problém s různými obměnami právě tohoto bodu – jak najít štěstí, když život vyžaduje, abychom na něj tvrdě pracovali.
Bez ohledu na to, co si vybereme, „až budeme velcí“, podvědomě očekáváme, že naše zvolená cesta bude mít velmi málo objížděk, zastávek a překážek. A často očekáváme, že se ty objížďky, zastávky a překážky o sebe postarají samy.
Dobrý příklad: dnes ráno jsem vybíral pár věcí v malém obchodě, když vešel dovnitř starší muž s vodícím psem. Vešel do uličky s pohlednicemi a blahopřejnými kartami, vzal jednu pohlednici, držel ji blízko obličeje, přičemž si zoufale namáhal oči, aby ji dokázal přečíst.
Pár dalších nakupujících procházejících kolem něho vidělo jeho zoufalý výraz v obličeji, ale nezastavili se, aby mu pomohli. Právě jsem k němu vykročil, když k němu přistoupil statný chlap v bundě s nápisem Harley Davidson a zeptal se ho, zda nepotřebuje pomoct se čtením.
A pak mu nahlas četl texty několika různých blahopřání, dokud se starší muž neusmál a neřekl: „Ta je dokonalá! Ta se bude mé ženě líbit!“
Když ten starší muž platil u pokladny, přistoupil jsem k tomu státnímu chlapovi a řekl mu: „Obdivuji vaši laskavost.“
„Děkuji, pane,“ odvětil s úsměvem.
„V poslední době se jen nechávám vést svou duší. Vlastně dost spěchám, bylo by tedy pro mě mnohem jednodušší nechat toho muže, ať se trápí, nebo ať mu pomůže někdo jiný. Ale duše ví, že lehké věci v životě nejsou vždy ty správné.“
Ty jo, jaká moudrost!
Maje na mysli názory svého táty a toho milého neznámého, vám chci připomenout, že…
Abyste byli v životě šťastní, musíte dělat těžké věci
Potřebujete dělat věci, kterým se většina lidí vyhýbá, například ty, které jsou vám nepříjemné, před nimiž je mnohem jednodušší utéct, které pro vás neudělají jiní, které vás přinutí nad sebou zapochybovat a klást si otázku, jak si najdete čas a energii pro jejich provedení.
Proč?
Neboť ty těžké věci vás v konečném důsledku posílí a změní vám život.
Vytvářejí rozdíl mezi existováním a žitím, mezi poznáním cesty a kráčením po ní, mezi životem plným prázdných slibů a životem naplněným progresem, cenou a naplněním.
Klíč?
Soustavná, s vášní vykonávaná činnost!
Naučte se v srdci uvěřit, že máte prožít každou chvíli s vášní a smyslem – že každá chvíle je svým způsobem vzácná.
Zamyslete se nad tímto úryvkem z bestselleru New York Times „Návrat ke štěstí: změňte své myšlenky, změňte svou realitu a své trápení ve vítězství“:
„Vášeň není něco, co v životě nacházíte; je to něco, co provádíte. Když chcete najít vášeň a vnitřní sílu potřebnou pro změnu situace, musíte se přinutit vykročit vpřed.
Mnozí z nás se stále beznadějně pokoušejí „najít svou vášeň“ – něco, o čem jsme přesvědčeni, že nás nakonec přivede blíž ke štěstí, úspěchu anebo životní situaci, kterou si přejeme.
A „beznadějně“ říkáme hlavně proto, že vášeň se ve skutečnosti nedá najít. Když říkáme, že se pokoušíme najít svou vášeň, vyplývá to z toho, jako by se naše vášeň skrývala kdesi za stromem anebo pod skálou. To je však daleko od pravdy.
Pravdou je, že naše vášeň pramení z toho, že věci děláme správně.
Pokud čekáte, že „najdete svou vášeň“ někde mimo sebe, abyste konečně měli důvod vložit se do svého života a změn, které potřebujete udělat, celým svým srdcem a duší, budete zřejmě čekat věčně.
Pokud jste naopak unaveni čekáním a raději byste žili s větší vášní už dnes, a zažívali malé pozitivní změny, je načase proaktivně vložit vášeň do nejbližší věci, do které se pustíte. Zamyslete se nad tímto:
- Kdy naposledy jste si sedli a povídali si s někým bez jakéhokoli rozptylování a se stoprocentní soustředěností?
- Kdy naposledy jste cvičili a vložili do toho veškeré úsilí, jehož jste byli schopni?
- Kdy naposledy jste se opravdu snažili – skutečně snažili – vydat ze sebe to nejlepší?
Podobně jako většina z nás i vy vynakládáte pouze poloviční úsilí k provádění každodenních činností. Protože stále vyčkáváte.
Stále vyčkáváte, že „najdete“ něco, co ve vás vyvolá vášeň – nějaký magický důvod vstoupit do života, jaký pro sebe chcete vytvořit. Musíte však dělat přesný opak!“
Vkládejte do života celé své srdce a svou duši!
Dělejte věci, které jsou těžké a nevyhnutelné, dělejte je právě TEĎ, vkládejte do nich celé své srdce a svou duši!
Když jsem byl dítě, babička mi říkala: „Přestaň vyčkávat na lepší příležitost. Nejlepší je ta, kterou máš před sebou.“
Také říkala: „Příliš často trávíme mnoho času neustálým zdokonalováním se v něčem ještě předtím, než to vůbec uděláme. Přestaň čekat na dokonalost a dělej zkrátka to nejlepší, co umíš, s tím, co máš dnes, a zítra to vylepši.“
Ať tomu věříte, nebo ne, nejnovější psychologický výzkum nepřímo potvrzuje názory mé babičky. Psychologové po dlouhá léta věřili, že naše mysl dokáže přímo ovlivňovat náš fyzický stav bytí, ale nikdy ne naopak.
Dnes je však důkladně zdokumentováno, že na náš duševní stav bytí může mít přímý vliv i naše tělo – například náš momentální výraz v obličeji anebo držení těla.
Ačkoliv je tedy pravda, že se měníme zevnitř navenek, měníme se také zvenčí dovnitř. A vy můžete tuto realitu přimět pracovat pro vás. Pokud právě teď toužíte mít ve svém životě více vášně a štěstí, podle toho také jednejte.
Vložte do něčeho své srdce a svou duši!
Ne do zítřejších příležitostí, ale do příležitosti, která je přímo před vámi.
Ne do zítřejších úkolů, ale do těch dnešních.
Ne do zítřejšího běhu, ale do toho dnešního.
Ne do zítřejších vztahů, ale do těch, které máte dnes.
Spolu s Angel jsme si jisti, že právě teď je toho ve vašem životě hodně, co stojí za váš čas a energii.
Ve svém životě máte osoby a situace, které vás potřebují stejně naléhavě jako vy potřebujete je. Máte v sobě obrovskou zásobu potenciální vášně, která pouze vyčkává.
Přestaňte vyčkávat!
Pokud budete vyčkávat na ‚ten správný okamžik‘, – až se budete cítit 100% připraveni, – budete čekat do konce svého života.
Myslím to vážně, mnoho lidí příliš dlouho vyčkává se žitím svého nejlepšího života. Celý den vyčkávají na pět hodin odpoledne, celý týden vyčkávají na pátek, celý rok vyčkávají na svátky, celý svůj život vyčkávají na vášeň a štěstí. Nebuďte jedním z nich!
Nemusíte mít vyřešeny všechny kroky, dokud uděláte další. Musíte však udělat další krok, abyste to vyřešili.
A když s námahou postupujete vpřed, mějte na paměti, že je daleko lepší být vyčerpaný z množství vynaloženého úsilí a učení než unavený z vyčkávání, když neděláte absolutně nic.
A teď je už řada na vás…
Zkrátka jen vložte své srdce a svou duši do toho, co je přímo před vámi. Postupně se ukáže vaše dávno ztracená vášeň, aby vás přivítala. A vaše vnitřní pohoda se začne měnit k lepšímu. Zaručeně!
A pokud se na to dáte, rádi bychom věděli:
Která nejbližší věc vám stojí za to, abyste do ní vložili celé své srdce a svou duši? Co takového vás právě čeká, co by ve vás dokázalo vyvolat vášeň, kdybyste opravdu chtěli?
Zdroj: marcandangel.com, Zpracovala: Vylectese.cz
Napsat komentář