Přírodní přípravky proti nachlazení – Echinacea, Ženšen, Cordyceps, Moringa

Jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují zdravotní stav člověka během celého života, je jeho imunitní systém.

Ten má na starosti obranu našeho organismu proti antigenům, ať už přicházejí z našeho okolí, nebo se nacházejí přímo v našem těle.

Může se jednat o buňky patogenních organizmů, viry nebo nádorové buňky. Imunitní systém rozezná tyto cizorodé makromolekulární látky, snaží se zabránit jejich proniknutí do těla, a pokud přece jen proniknou, pak je v těle zlikvidovat.

Správně fungující imunitní systém představuje dobře připravenou obranu proti všem možným infekcím, kterým jsme vystaveni.

Pro posílení imunitního systému je dobré užívat některé z řady přírodních látek. Můžete je užívat jako doplněk celkové léčby během nemoci, ale důležitější a přínosnější je tyto látky užívat preventivně.

V tomto článku bych vám rád představil několik z nich.

Echinacea

Velmi známá je třapatka (rudbeckie) nachová, ještě více známá pod obvyklým obchodním názvem echinacea (latinsky Echinacea purpurea).

Je to mohutná, vytrvalá rostlina. Její květenství připomíná svými, řekněme “bodlinami”, bodliny ježka, po němž dostala rodové jméno echinacea.

Vystouplý středový terč jejích trubkovitých květů ohraničuje prstenec purpurově zbarvených jazykovitých květů (odsud druhá část jména). Jako rostlinná droga se z ní používá kořen, listy a nadzemní části rostliny.

Hlavní účinné látky v této léčivé rostlině jsou tzv. nenasycené-N-alkylamid-lipidy (lipidy jsou obecně přírodní látky nerozpustné ve vodě), též označované jako alkylamidy.

Princip jejich působení na podporu imunity spočívá v tom, že stimulují fagocytózu (fagocytóza je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky).

Je to dáno vazbou na specifický typ receptorů. Jde o tzv. CB2 receptory (označované jako kanabinoidní), které jsou rozmístěny převážně na buňkách imunitního systému.

Nicméně, jak přesně alkylamidy z echinacey působí, zůstává stále předmětem vědeckého zkoumání.

Echinacea patří do skupiny tzv. adaptogenů. Adaptogeny, volně řečeno, napomáhají adaptovat se na nestandardní podmínky, ve kterých se člověk ocitá.

Může se jednat o stres, zvýšenou fyzickou námahu, ale také o rekonvalescenci po nemoci, nebo případy, kdy jsme vystaveni zvýšenému riziku napadení ze strany virové či bakteriální infekce.

Ženšen

Mezi další velmi známou přírodní látku patří ženšen všehoj (Panax ginseng).

Podobně jako echinacea i ženšen se řadí do skupiny adaptogenů a za jeho příznivým působením na náš organismus stojí látky označované jako ginsenoidy.

Ginsenoidy (též někdy označované jako ginsenosidy) patří mezi saponiny. Strukturně připomínají steroidy, ale nejsou s nimi totožné.

Je třeba si uvědomit, že působení těchto látek v případě, kdy je užíváme jako adaptogeny, nastupuje během několika hodin až dní, nikoliv okamžitě.

Ginsenoidy pomáhají regulovat energetické zabezpečení funkcí orgánů a orgánových systémů a zvyšují adaptační možnosti centrálního nervového systému. Také snižují vyčerpanost organismu a zvyšují odolnost vůči teplotnímu stresu (výkyvům teploty) a stimulují imunitní systém.

Cordyceps

Mezi exoticky znějící léčivé houby (více ZDE…) patří housenice čínská (cordyceps sinensis), která dnes získává stále více na oblibě nejen mezi příznivci přírodní medicíny.

Tato houba je vlastně cizopasník, který se vyskytuje v horských oblastech Číny a Tibetu. V letním období vystřeluje spóry, které napadají hmyz, na jehož těle pak cizopasí.

Housenice čínská má všeobecně regenerační působení, a i ona by se dala zařadit mezi adaptogeny. Z přírodních látek obsahuje glukany a nukleotidy, které posilují imunitní systém.

Glukany jsou oligosacharidy nebo polysacharidy, složené z opakujících se molekul glukózy. Posilují imunitu tím, že zesilují fagocytózu a aktivity fagocytujících buněk – granulocytů, monocytů, makrofágů a dendritických buněk.

Glukany mohou také zvyšovat počet buněk imunitního systému (imunocytů) tím, že stimulují vytváření prekurzových buněk, z kterých pak vznikají imunocyty, nové buňky imunitního systému.

Čím je jich více, tím lépe se může organismus bránit infekci („může si lépe organizovat práci“). To je důležité například při stresu, při kterém počet imunocytů v organismu klesá a organismus je proto více náchylný na infekci z vnějšího prostředí.

Glukany tímto způsobem stimulují náš imunitní systém v případě infekcí, jejichž nositelem mohou být viry, bakterie, plísně, kvasinky nebo paraziti. Významné je i to, že mohou zvýšit účinek antimikrobiální léčby (antibiotika, antivirotika, antimykotika).

Obsažené nukleotidy jsou důležité pro správný průběh imunitní odpovědi. Proto je důležité zvýšit jejich příjem jako prevenci v období očekávaných epidemií infekčních onemocnění.

Jedná se o sloučeniny nukleosidů a kyseliny fosforečné, které tvoří základní stavební kameny nukleových kyselin v buněčném jádře, umožňují lidskému organismu lépe zpracovat vitamíny a stopové prvky.

Jejich nedostatek má za následek sníženou schopnost lymfatických buněk likvidovat bakterie a viry, snížení počtu imunitních buněk a také narušení imunitní bariéry střeva, sliznic a kůže.

Moringa

Mezi méně známé zdroje přírodních látek důležité pro naši obranyschopnost patří moringa, celým jménem moringa olejodárná (moringa oleifera).

Na první pohled se jedná o nenápadnou rostlinu, která dosahuje výšky až 12 metrů a šířky až 30 centimetrů. Květy jsou menší, bílé a příjemně voní. Má výrazně velké a střídavé listy.

Plody jsou tobolky ve tvaru lusku, které obsahují semena ve velikosti lískového oříšku. Listy moringy (více ZDE…) jsou zdrojem mnoha minerálů, vitamínů, bílkovin a proteinů.

Obsahují například vitamín C nebo betakaroten, vápník, draslík a antioxidanty. Vitamin C se podílí na antioxidační obraně buňky, neboť dokáže redukovat tokoferylový radikál.

Díky tomu se řadí mezi tzv. antioxidanty, které pomáhají chránit organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí.

A tak přispívá k posílení imunitního systému a zvyšuje odolnost proti infekcím. Mezi antioxidanty patří i betakaroten.

Autorem článku je PharmDr. Tomáš Arndt, Zpracovala: Vylectese.cz