Přírodní přípravky proti nachlazení – Echinacea, Ženšen, Cordyceps, Moringa

Jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují celý život zdravotní stav člověka, je jeho imunitní systém.

Imunitní systém má na starost obranu našeho organismu proti antigenům, ať už přicházejí z našeho okolí nebo se přímo nacházejí v našem těle.

Může se jednat o buňky patogenních organizmů, viry nebo nádorové buňky. Imunitní systém rozezná tyto cizorodé makromolekulární látky, snaží se zabránit jejich proniknutí do organismu, a pokud přece jen proniknou, pak je v těle zlikvidovat.

Správně fungující imunitní systém představuje dobře připravenou obranu proti všem možným infekcím, kterým jsme vystaveni.

Pro posílení imunitního systému je dobré užívat některé z řady přírodních látek. Můžete je užívat jako doplněk celkové léčby během nemoci, ale důležitější a přínosnější je tyto látky užívat preventivně.

V tomto článku bych vám rád představil několik z nich.

Echinacea

Velmi známá je třapatka (rudbeckie) nachová, ještě více známá pod obvyklým obchodním názvem echinacea (latinsky Echinacea purpurea).

Je to mohutná, vytrvalá rostlina. Její květenství připomíná svými, řekněme “bodlinami”, bodliny ježka, po němž dostala rodové jméno echinacea.

Vystouplý středový terč jejích trubkovitých květů ohraničuje prstenec purpurově zbarvených jazykovitých květů (odsud druhá část jména). Jako rostlinná droga se z ní používají kořen, listy a nadzemní části rostliny.

Hlavní účinné látky v této léčivé rostlině jsou tzv. nenasycené-N-alkylamid-lipidy (lipidy jsou obecně přírodní látky nerozpustné ve vodě), též označované jako alkylamidy.

Princip jejich působení na podporu imunity spočívá v tom, že stimulují fagocytózu (fagocytóza je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky).

Je to dáno vazbou na specifický typ receptorů. Jde o tzv. CB2 receptory (označované jako kanabinoidní), které jsou rozmístěny převážně na buňkách imunitního systému.

Ovšem jak přesně alkylamidy z echinacey působí, zůstává ještě předmětem vědeckého zkoumání.

Echinacea je řazena do skupiny tzv. adaptogenů. Adaptogeny, volně řečeno, napomáhají adaptovat se na nestandardní podmínky, ve kterých se člověk ocitá.

Může se jednat o stres, zvýšenou fyzickou námahu, ale také o rekonvalescenci po nemoci či případy, kdy jsme vystaveni zvýšenému riziku napadení ze strany virové či bakteriální infekce.

Ženšen

K dalším velmi známým přírodním látkám patří ženšen všehoj (Panax ginseng).

Podobně jako echinacea i ženšen se řadí do skupiny adaptogenů a za jeho příznivým působením na náš organismus stojí látky označované jako ginsenoidy.

Ginsenoidy (též někdy označované jako ginsenosidy) patří mezi saponiny. Strukturně připomínají steroidy, ale nejsou s nimi totožné.

Je třeba si uvědomit, že působení těchto látek v případě, kdy je užíváme jako adaptogeny, nastupuje během několika hodin až dní, nikoliv okamžitě.

Ginsenoidy pomáhají regulovat energetické zabezpečení funkcí orgánů a orgánových systémů a zvyšují adaptační možnosti centrálního nervového systému. Také snižují vyčerpanost organismu a zvyšují odolnost vůči teplotnímu stresu (výkyvům teploty) a stimulují imunitní systém.

Cordyceps

K exoticky znějícím léčivým houbám patří housenice čínská (cordyceps sinensis), která si v současnosti získává stále více na oblibě nejen mezi příznivci přírodní medicíny.

Tato houba je vlastně cizopasník, který se vyskytuje v horských oblastech Číny a Tibetu. V letním období vystřeluje spóry, které napadají hmyz, na jehož těle pak cizopasí.

Housenice čínská má všeobecně regenerační působení, a i ona by se dala vlastně zařadit mezi adaptogeny. Z přírodních látek obsahuje glukany a nukleotidy, které posilují imunitní systém.

Glukany jsou oligosacharidy nebo polysacharidy, složené z opakujících se molekul glukózy. Posilují imunitu tím, že zesilují fagocytózu a aktivity fagocytujících buněk – granulocytů, monocytů, makrofágů a dendritických buněk.

Glukany mohou také zvyšovat počet buněk imunitního systému (imunocytů) tím, že stimulují vytváření prekurzových buněk, z kterých pak vznikají imunocyty, nové buňky imunitního systému.

Čím je jich více, tím lépe se může organismus bránit infekci („může si lépe organizovat práci“). To je důležité například při stresu, kdy počet imunocytů v organismu klesá a organismus je proto více oslaben proti infekci z vnějšího prostředí.

Glukany tímto způsobem stimulují náš imunitní systém v případně infekcí, jejichž nositelem mohou být viry, bakterie, plísně, kvasinky nebo paraziti. Významné je i to, že mohou zvýšit účinek antimikrobiální léčby (antibiotika, antivirotika, antimykotika).

Obsažené nukleotidy jsou důležité pro správný průběh imunitní odpovědi. Proto je důležité zvýšit jejich příjem jako prevenci v období očekávaných epidemií infekčních nemocí.

Jedná se o sloučeniny nukleosidů a kyseliny fosforečné, které tvoří základní stavební kameny nukleových kyselin v buněčném jádře, umožňují lidskému organismu lépe zpracovat vitamíny a stopové prvky.

Jejich nedostatek má za následek sníženou schopnost lymfatických buněk likvidovat bakterie a viry, snížení počtu imunitních buněk a také narušení imunitní bariéry střeva, sliznic a kůže.

Moringa

K méně známějším zdrojům přírodních látek důležitých pro naši obranyschopnost patří moringa, celým jménem moringa olejodárná (moringa oleifera).

Jedná se o na první pohled nenápadnou rostlinu, která dosahuje výšky až 12 metrů a šířky až 30 centimetrů. Květy jsou menší, bílé a příjemně voní. Má výrazně velké a střídavé listy.

Plody jsou tobolky ve tvaru lusku, které obsahují semena ve velikosti až lískového oříšku. Listy moringy jsou zdrojem mnoha minerálů, vitamínů, bílkovin a proteinů.

Obsahují například vitamín C nebo betakaroten, vápník, draslík a antioxidanty. Vitamin C se podílí na antioxidační obraně buňky, neboť dokáže redukovat tokoferylový radikál.

Tím se se řadí k tzv. antioxidantům, které pomáhají ochránit náš organismus proti negativnímu vlivu škodlivých volných radikálů z okolního prostředí.

Tím přispívá k posílení imunitního systému a zvyšuje odolnost proti infekcím. K antioxidantům patří i betakaroten.

Autorem článku je PharmDr. Tomáš Arndt, Zpracovala: Vylectese.cz