Proč byste měli jíst více potravin bohatých na chlorofyl

Fotosyntéza je proces, při kterém rostliny absorbují záření ze Slunce – spolu s vodou a oxidem uhličitým – a přeměňují ho na potravu, kterou potřebují pro svůj růst.

Kyslík, živina, kterou na vytváření energie ve svých mitochondriích potřebují doslova všechny eukaryotické buňky, je vedlejším produktem fotosyntézy.

V centru fotosyntézy je chlorofyl, pigment, který absorbuje modrou část a některé červené části elektromagnetického spektra a odráží zelenou část světla, která dodává rostlinám jejich zelenou barvu. Čím je zelená sytější, tmavší, tím více chlorofylu rostlina obsahuje.

Chlorofyl se nachází také v řasách a cyanobakteriích. Všechny využívají chlorofyl na vytváření své potravy.

Zřejmě víte, že zelenina je důležitou součástí zdravé stravy, a přestože rostlinná potrava obsahuje na podporu zdraví široké spektrum rostlinných chemických látek, chlorofyl je důležitou součástí rovnice zdraví.

Biologická aktivita chlorofylu

Chlorofyl má celou řadu důležitých biologických aktivit, z nichž některé poskytují ochranu proti rakovině. Jsou jimi:

• vázání se na karcinogenní chemické látky, což vašemu tělu umožňuje jejich bezpečnou eliminaci. Patří zde polycyklické aromatické uhlovodíky z tabákového kouře, heterocyklické aminy z vařeného jídla a aflatoxin-B1, což je mykotoxin nacházející se v plesnivých arašídech a různých obilovinách a luštěninách
• antioxidační účinky, snižování buněčného poškození způsobeného karcinogenními chemickými látkami a radiací
• zpomalování enzymů cytochromu P450, které jsou nezbytné pro metabolickou aktivaci prokarcinogenů. Jedná se o další způsob, jak vám chlorofyl pomáhá snižovat riziko rakoviny vyvolané působením chemických látek

Podobné účinky má chlorofylin, polysyntetická směs solí sodíku a mědi odvozená z chlorofylu (a druh, který se běžně nachází v chlorofylových doplňcích stravy).

Kromě toho, že zpomaluje rakovinu, byly také prokázány jeho dezodorační a léčivé účinky. Používal se hlavně na zapáchající a pomalu se hojící rány, jako jsou vaskulární a tlakové vředy. Také se ukázalo, že při orálním užívání snižuje pach moči a fekálií u pacientů s inkontinencí.

Aplikovaný zevně může také zmírňovat příznaky stárnutí pokožky vlivem světla, částečně tím, že ve vaší kůži zpomaluje pokles hladiny kyseliny hyaluronové.

Z tohoto důvodu se dá chlorofylin nalézt v přípravcích proti stárnutí. Studie také ukázaly, že krémy s obsahem chlorofylinu pomáhají zmírňovat akné a minimalizovat velké póry.

K dalším zdravotním benefitům chlorofylu patří:

• čištění vašich vylučovacích systémů, jako jsou střeva, játra a krev
• zlepšení transportu a vstřebávání kyslíku v lidském těle
• zmírňování zánětů a bolesti
• stimulace imunitního systému
• podpora prospěšných bakterií ve vašich střevech

Chlorofyl umožňuje vašemu tělu čerpat energii ze Slunce

Méně známým efektem chlorofylu je jeho vliv na tvorbu energie. Jak bylo vysvětleno ve studii z roku 2014 zveřejněné v časopise Journal of Cell Science:

„Sluneční světlo je nejvydatnějším zdrojem energie na této planetě. Schopnost měnit sluneční světlo na biologickou energii ve formě adenosin-5-trifosfátu (ATP) se však zdá být omezena na chlorofyl obsahující chloroplasty ve fotosyntetických organismech.

Zde dokazujeme, že zachycovat světlo a syntetizovat ATP dokáží i mitochondrie savců, když jsou smíchány se světlo zachycujícím metabolitem chlorofylu.

Tentýž metabolit podávaný červu Caenorhabditis elegans vede po jeho expozici světlu ke zvýšení syntézy ATP a také prodloužení délky života.

Dále demonstrujeme, že tentýž potenciál měnit světlo na energii existuje u savců, když při krmení stravou bohatou na chlorofyl se metabolity chlorofylu ukládají v myších, potkanech a prasatech.

Výsledky naznačují, že molekuly chlorofylového typu pozměňují mitochondriální ATP urychlováním rozkladu koenzymu Q, pomalého kroku v syntéze mitochondriálního ATP.

Domníváme se, že díky konzumaci rostlinných chlorofylových barviv jsou energii ze slunečního světla schopna čerpat i zvířata.“

Chlorofyl pomáhá optimalizovat tvorbu ubiquinolu

Jinak řečeno, chlorofyl pomáhá regulovat mitochondriální ATP tím, že zachycuje energii slunečního světla a přivádí tuto energii k rozkladu koenzymu Q10 (CoQ10) na jeho aktivní biologickou formu, ubiquinol.

Toto zjištění podporuje i další studie publikovaná ve vědeckém periodiku Photochemistry and Photobiology.

V ní zjistili, že chlorofyl v potravě, spolu se svými metabolity a jejich expozicí slunečnímu světlu, pomáhá ve vašem těle udržovat zdravou hladinu ubiquinolu, což zase pomáhá regulovat oxidačně-redukční status vaší plazmy – faktor, který hraje důležitou roli v procesu stárnutí a dá se využít jako indikátor vážnosti onemocnění u nemocných pacientů.

Jediný problém, který mám s těmito studiemi, spočívá v tom, že použily vlnové délky 660 nebo 670 nm, které jsou červené. Tyto vlnové délky pronikají do vašeho těla jen několik milimetrů.

Větší vlnové délky, jako např. 850 nm (blízké infračervenému záření), pronikají do těla hlouběji a byly by skutečně schopny působit na chlorofyl v hlubších tkáních.

Podle mého odhadu by zřejmě fungovaly i větší vlnové délky, nikdy však nebyly prozkoumány. Jak vysvětlili autoři:

„Ubiquinol je plazmový antioxidant. Mechanismy odpovědné za udržování plazmového ubiquinolu jsou pochopeny jen slabě. My zde ukazujeme, že metabolity chlorofylu se dají najít v krevní plazmě zvířat, kterým byla podávána strava bohatá na chlorofyl.

Také ukazujeme in vitro, že tyto metabolity v přítomnosti světla v prostředí urychlují rozklad plazmového ubiquinolu na ubiquinol.

Domníváme se, že chlorofyl v potravě nebo jeho metabolity, společně s expozicí chlorofylu světlu, regulují udržováním zásoby ubiquinolu oxidačně-redukční status plazmy.

Ubiquinol je redukovaná verze CoQ10, jednoho z nejoblíbenějších známých doplňků stravy na optimalizaci mitochondriálního zdraví. Je také kardiology nejdoporučovanějším doplňkem stravy pro zdraví srdce.

Tento doplněk stravy na ochranu srdce musí užívat opravdu každý, kdo užívá nějaký statínový lék. Ubiquinol je na elektrony bohatá forma CoQ10, který vaše tělo vytváří přirozeně. Ve vašich mitochondriích usnadňuje přeměnu energetického substrátu a kyslíku na ATP, který potřebují pro život, opravu a regeneraci vaše buňky.

Pomáhá také ničit druhy reaktivního kyslíku – škodlivých vedlejších produktů metabolismu, které mohou poškozovat membrány mitochondriální buňky.

Z těchto důvodů pomáhá předcházet onemocněním a stavům vycházejícím z mitochondriální dysfunkce, včetně srdečních onemocnění a migrén.

Nízké hladiny CoQ10 byly zjištěny u lidí s jistými druhy rakoviny, včetně rakoviny plic, prsu a slinivky, jakož i metastází melanomu.

Nejlepší zdroje chlorofylu

Jak již bylo zmíněno, bohatým zdrojem chlorofylu je tmavozelená zelenina. Dalším skvělým zdrojem, vlastně jedním z nejlepších, je chlorela, zelená řasa, často doporučená na detoxikaci od těžkých kovů.

Chlorela má především schopnost vázat na sebe rtuť a může být proto užitečná, když jíte hodně ryb. Je také bohatá na rostlinné bílkoviny.

Já obvykle užívám s jídlem 12 fermentovaných chlorelových tablet dvakrát denně, což je 5 gramů, nebo kolem 150 miligramů chlorofylu, ekvivalent více než půl kila špenátu.

Dalším zdrojem je spirulina, pokud ji dokážete tolerovat, která byla díky své genetice a biochemickým vlastnostem klasifikována jako cyanobakterie. Také má vysoký obsah chlorofylu.

Následující tabulka uvádí přibližné množství chlorofylu nacházejícího se v různých potravinových zdrojích, které jsou známé tím, že jsou na něj bohaté. Pro snadné srovnání byly všechny míry přeměněny na gramy, přičemž porce činila 10 gramů.

Můžete tak jasně vidět, že chlorela a spirulina jsou daleko lepšími zdroji chlorofylu než obvykle uváděné potraviny jako špenát. Ten z běžné zeleniny překonává jen petržel, který se však používá mnohem vzácněji.

Je pšenice ideálním zdrojem chlorofylu?

Letní pšenice a ječmen setý se běžně doporučují jako zdroje chlorofylu a jak můžete vidět, rozhodně patří mezi jeho nejbohatší zdroje.

Jediným nedostatkem je, že mohou obsahovat lepek, což může být problém, když máte citlivost na lepek nebo trpíte celiakií.

Klíčící pšenice, ječmen a další běžné obiloviny mohou také obsahovat lepek. Jelikož pšeničné a ječné klíčky se sklízejí ještě předtím, než se rostlina skutečně vysemení, měly by být teoreticky bezlepkové.

Problém spočívá v křížové kontaminaci, ke které může dojít během zpracování. Celkově je riziko, že budete mít z pšenice a ječmene reakci na lepek, malé riziko, ale pokud jste senzitivní, je dobré být opatrní.

Zpracované potraviny, jako jsou tyčinky a hotové smoothie, uvádějící jako přísadu pšenici či ječmen, mohou případně obsahovat lepek, když byly zpracovávány v zařízení, kde se zpracovávají i obiloviny.

Pokud tedy kupujete hotový produkt, dejte si tu námahu prozkoumat a ujistit se, zda je bezlepkový celý výrobní proces, a tedy není žádná možnost křížové kontaminace.

Pokud si vyrábíte vlastní džus, nebo ho kupujete od prodavače, který lisuje klíčky přímo před vámi, což se vám může často stát na farmářských trzích, ujistěte se, že rostlina ještě nezačala kvést nebo její semena klíčit. Když začne pšenice kvést, obsahuje lepek.

Když při sklizni pšeničných klíčků chcete mít jistotu, že neobsahují lepek, neměly by být vyšší než 15 centimetrů, ani starší než 10 až 14 dní.

Rovněž zajistěte, aby se do šťávy nedostala žádná zatoulaná, nevyklíčená semena z půdy. Jediné vylisované pšeničné semínko může skutečně způsobit, že nápoj překročí limity lepku stanovené na bezlepkový produkt.

Zdroj: Dr. Mercola, Zpracovala: Vylectese.cz