Proč byste měli naučit svůj mozek, aby se odnaučil být nemocný

Váš mozek se naučí, jak tělo na nemoc onemocní. Dokážete ho však i odnaučit určitá propojení, která se uvedených chorob týkají.

Mozky jsou mimořádně silné a velmi potřebné části našeho těla. Prostor uvnitř lebky je místem, kde se shromažďují naše myšlenky a mysl. Mohli bychom říci, že v našem mozku se nachází naše minulost i budoucnost.

Pamatujeme si skutečnosti, které se staly. Umíme přemýšlet o tom, co se stane. Dokážeme předpokládat, představovat si a předstírat.

Náš mozek využíváme na množství různých úkolů a ten přitom ukládá a shromažďuje životní události jako vzpomínky.

Jaké jsou naše vzpomínky

Někdy jsou to bolesti. To, co si mozek při tom pamatuje, jsou negativní asociace. Někdy jsou mozek a tělo vystresované do extrémů a naše mozky si tyto extrémy pamatují.

Neurony, které tvoří náš mozek, jsou velmi efektivní ve vzájemné komunikaci. Jednotlivé části našeho mozku si navzájem povídají prostřednictvím vibrací.

Pokud by si neuron A chtěl promluvit s neuronem B, jeden člověk by vyprávěl a ten druhý poslouchal. Komunikaci neuronů dokážeme do určité míry kontrolovat.

---

Náš tip: Sbohem vysoký krevní tlak: 10 bodový plán pro trvalé snížení krevního tlaku za 4 týdny bez léků na předpis. Více informací zde

---

Kontrolovat uvedenou komunikaci nejenže můžeme dělat, ale také musíme. Proč? Protože mozkové dráhy se oslabí nebo dokonce poškodí, když se jeden neuron přesune ze svého místa.

Ale dříve, než přejdeme k vědeckému vysvětlení, přečtěte si tento příběh:

Příběh malého Filipa

Neurolog jednou léčil malého pacienta – Filipa ve věku 12 let. Filip nedávno pohořel při své prezentaci před svými spolužáky. Začal se svíjet v křečích. Dostal záchvat.

Pro Filipa to bylo něco zcela nového, nikdy předtím se mu něco takového nestalo. Měl před svou třídou přednášet dílo Havran od amerického spisovatele Edgara Allana Poea.

Pamatoval si ho a dokázal by ho odrecitovat, ale když předstoupil před své spolužáky, něco se stalo.

Když se Filip dostal k části oblíbeného refrénu této básně: „Havran řekl: Nikdy více“, zachvěly se mu rty.

Tyto záchvěvy a třes sílily stále více, dokud se Filip zcela nezhroutil. Ztratil kontrolu nad celým svým tělem, močovým měchýřem a střevy.

„Havran řekl: Nikdy více“

Neurolog dal Filipovi recitovat osudovou báseň a Filip se opět téměř zhroutil. Lékař dospěl k jasnému závěru – u chlapce existovalo spojení mezi určitými jazykovými vzory a nástupem záchvatů.

Když Filip recitoval báseň, jeho zuby drkotaly a rty se zkřivily. Věděl, co má říct a jak to říct, ale jeho mozek mu to nedovolil.

„Síla mozku spočívá ve schopnosti nervového systému učit se, dokonce i v dospělosti. Ale někdy jsou neurony ve své práci až příliš dobré.

Mozek se svou mimořádnou výpočtovou schopností se dokáže naučit jazyk a logiku. Může se však také naučit, jak být nemocný.“

Váš mozek se vždy učí. Vy jste schopný učit ho.

Zde následuje další zajímavý příběh:

Příběh pana Glovera

I Danny Glover, herec z filmu Smrtonosná zbraň, trpěl záchvaty.

Teprve když mu bylo 31 let, pustil se do svého problému a rozhodl se mu čelit. Pan Glover čekal v zákulisí a byl připraven předstoupit před publikum.

Začalo mu však zvonit v uších, což si spojoval s blížícím se záchvatem.

Danny utrpěl první záchvat, když mu bylo 15 let. Od té doby věděl, co hlasité zvonění v uších znamená.

Nechtěl, aby mu tato neurologická porucha zničila jeho první šanci na scéně. Tak si v mysli opakoval: „Nebudu mít záchvat. Nebudu mít záchvat.“

Pokaždé, když si tuto větu zopakoval, zvonění v uších ztrácelo svou intenzitu. Pokaždé, když si to opakoval, věřil tomu stále více a více.

Pokaždé, když si Danny Glover řekl, že nedostane záchvat, naučil svůj mozek, aby záchvat zastavil. A tento jednoduchý trik mu pomohl dostat se na scénu a do filmového byznysu.

Jsem příliš starý, abych dostal záchvat

Po čtyřech letech opakování uvedené techniky, kterou pan Glover nazval „sebe-hypnóza“, jeho problém úplně zmizel. Déle už záchvaty netrpěl.

V současnosti vědci vytvářejí implantáty, které doslova šokují váš mozek. Tyto implantáty se používají v boji proti Parkinsonově chorobě, epilepsii, a dokonce i při depresi.

Tyto implantáty vidí, kdy dojde k záchvatu, když určité neurony vibrují, a zbrzdí jejich pohyby.

Tato mírná šoková terapie však není přirozený způsob, jak zastavit problémy.

Někteří potápěči dokáží zpomalit svůj metabolismus, aby si udrželi kyslík. Mistři jógy záměrně snižují svou srdeční frekvenci.

Podobně epileptici, kteří nereagují na léky, se mohou mentálně naučit zastavit své záchvaty s ohledem na svou mozkovou aktivitu.

Terapie využívající elektrickou energii

Když víte, co spouští záchvaty, můžete je zastavit. Musíte jen naučit svůj mozek zabývat se blížícím se problémem – záchvatem, nemocí atd.

Nicméně, může to být těžký úkol. Můžete si nechat zavést elektro implantáty, o kterých jsme hovořili výše.

Ale mnohem lepší způsob, než si nechat něco implantovat do mozku, je vycvičit si svůj mozek.

Nemůžete se sice zbavit cukrovky jen tím, že se ji odnaučíte. Ani se nevyléčíte z rakoviny jen přemýšlením nad tím, že odejde pryč.

Ale můžete si zdokonalit sílu a schopnost své mysli. Váš mozek ví, co je nemocné. Pamatuje si to. Chápe, kdy vaše tělo onemocní a kdy vysílá signály.

Pokud víte, že na vás přichází záchvat nebo nachlazení, vaše neurony odešlou signály do zbytku těla a zajistí, že si budete nemoc uvědomovat.

Vycvičte si svůj mozek

Život je série vzorů a čím více víme o těchto vzorech, tím lépe procházíme svým životem. Když vidíme vzory, můžeme reagovat.

Když si všimneme, že „x“ se rovná „y“ a „y“ je špatné, pak neodmyslitelně zastavíme „x“ od toho, aby se naplnilo.

Nemůžeme změnit svou minulost, ale můžeme kontrolovat naši budoucnost, pokud se poučíme z minulosti.

Zdroj: Badatel.net