Proč mají vegetariáni až dvakrát větší šanci, že budou trpět depresemi

Vaše strava hraje klíčovou roli při formování vaší nálady. Zatímco nadměrná spotřeba cukru se spojuje s depresí, některé potraviny jako tmavě zelená listová zelenina, houby či kurkuma podporují spíše pozitivní emoce.

Z dlouhodobého hlediska rozhoduje to, co jíte, respektive to, co nejíte. Vytvoří to u vás hladinu jistých vitamínů a dalších látek, které ovlivňují mozek i ostatní tělesné orgány.

Většina lidí se rozhodne přejít na vegetariánskou stravu kvůli zdraví. Musíme však brát ohled i na duševní zdraví, protože tento typ stravování podporuje depresi.

Jedna studie zkoumala 9 700 vegetariánských mužů (včetně malého vzorku veganů) a zjistila, že mají až dvounásobně vyšší riziko vzniku deprese než konzumenti masa.

Vědci bohužel přímou příčinu tohoto jevu neodhalili, ale přicházejí s několika teoriemi, proč tomu tak je.

Proč vegetariánství zvyšuje riziko vzniku deprese

Jedním z důvodů zvýšeného rizika vzniku deprese může být zvýšený obsah fytoestrogenů v krvi, hlavně u těch lidí, kteří konzumují hodně sójových potravin.

Dalším důvodem mohou být i pesticidy, jejichž příjem je u vegetariánů vyšší než u ostatních.

---

Náš tip: Zahoďte brýle a zlepšete si zrak: Zjistěte, jak pečovat o své oči, zastavit postupné zhoršování zraku a udržet si skvělé videní do vysokého věku bez operace. Více informací zde

---

Hlavní příčinu vidí vědci v obsahu některých živin. Vegetariáni mívají nižší příjem omega-3 mastných kyselin, vitamínu B12 a kyseliny listové. Všechny tyto látky mohou ovlivňovat psychickou pohodu.

1. Omega 3 mastné kyseliny

Dnešní generace lidí žijících na západě nemá dostatek živočišných omega-3 kyselin, jako jsou DHA a EPA. Omega kyseliny rostlinného původu (ALA) je dokážou nahradit jen zčásti.

Omega-3 kyseliny jsou známé především v souvislosti se zdravím srdce, ale důležitou roli hrají i při správném fungování mozku a duševním zdraví.

Prvním, kdo poukázal na důležitost omega 3 kyselin při vývoji mozku, byl harvardský psychiatr Dr. Andrew Stoll ve své knize s názvem Spojitost omega-3 kyselin: Průlomová dieta pro mozkový program a předcházení depresí z roku 2001.

V této knize sice neudává přesné doporučené množství omega 3 kyselin, ale zdravotnické organizace doporučují konzumovat zhruba 250 až 500 mg EPA a DHA denně pro dospělého člověka. Při depresi je dávka vyšší, a to až do 2 000 mg denně.

Dobrým zdrojem živočišných omega-3 kyselin jsou ančovičky, sardinky, makrely, sledě a divoký aljašský losos.

2. Vitamín B12

Vitamín B12 nedávno plnil titulky novin kvůli svému silnému účinku při předcházení kognitivnímu útlumu a různým onemocněním jako Alzheimerova choroba.

Mentální mlha a problémy s pamětí jsou dvěma nejčastějšími příznaky nedostatku vitamínu B12.

Možné jsou i deprese a úzkost, protože nedostatek vitamínu B12 zpomaluje tvorbu neurotransmiterů serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za pocity požitku, regulaci nálady a paměť.

Vegetariáni, a zvláště vegani trpí častým nedostatkem vitamínu B12. Ten se nachází převážně v mase, mořských plodech, vajíčkách a mléce. Hlavně vegani by měli zvážit jeho doplňování vitamínovými preparáty.

3. Kyselina listová

Kyselina listová (vitamín B9) je dalším vitamínem, který pomáhá vašemu tělu produkovat neurotransmitery dopamin a serotonin.

Podle studie z roku 2012 měli lidé s vysokým příjmem kyseliny listové nižší riziko rozvoje deprese.

Další studie odhalila, že když pacienti po překonání mozkové příhody užívali komplex B vitamínů, včetně kyseliny listové, vitamínu B6 a B12, jejich riziko deprese se výrazně snížilo.

Odstranění nedostatku těchto vitamínů by mělo být pro vegetariány poměrně jednoduché. Kyselinu listovou najdete v tmavé listové zelenině, špenátu, avokádu a další čerstvé zelenině.

Pozor na zvýšený příjem omega-6 kyselin

Vegetariáni mají obvykle vyšší příjem omega-6 mastných kyselin. Ty však na rozdíl od omega-3 kyselin riziko deprese zvyšují.

Hlavními zdroji omega-6 kyselin bývají rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový). Kromě rizika deprese zvyšují také riziko srdečního infarktu. Kdysi se řepkový a slunečnicový olej považovaly za zdravé, dnes už tomu tak není.

Když se omega-6 mastné kyseliny konzumují ve velkém množství, tělo je nedokáže přeměnit na energii. Místo toho se ukládají ve vnitřní membráně mitochondrií a buněčných membránách. Zde oxidují a poškozují buněčné mechanismy pro výrobu energie.

Tento druh olejů bývá navíc vysoce technologicky zpracovaný a vyrobený z geneticky modifikovaných plodin plných toxických herbicidů.

Vaše tělo sice potřebuje trochu omega-6 mastných kyselin, ale většina lidí je konzumuje až příliš mnoho, což má pak neblahé zdravotní následky. Hlavně když se tyto oleje zahřívají, rychle pak oxidují a ucpávají cévy. Někdy se jim říká také „zoxidovaný cholesterol“.

Dávejte si také pozor na vysoký příjem luštěnin a zrnin, pokud nejíte maso

Konzumace rostlinné stravy je samozřejmě zdravá, zejména tehdy, pokud je vyvážena zdravými tuky. Dlouhodobé vyhýbání se živočišným potravinám však může mít neblahé zdravotní následky, protože některé živiny se nacházejí pouze v mase.

Jde zejména o tyto živiny:

• karnosin
• karnitin
• taurin
• vitamín B12
• živočišné omega-3 kyseliny (EPA a DHA)

Dr. Steven Gundry, autor knihy Rostlinný paradox, který sám byl 15 let vegetariánem, uvádí, že mnoho vegetariánů se dostane do problémů, protože nejedí zeleninu, ale obiloviny a luštěniny.

Problémem je, že obiloviny a luštěniny jsou vysoce zánětlivé potraviny obsahující leptiny – rostlinné bílkoviny, které škodí prostřednictvím takzvaného molekulárního napodobování.

Leptiny, například pšeničný aglutinin (WGA) či luštěninové galaktany, dokonce podporují ukládání tuků, a to i přesto, že pocházejí z rostlin.

Ještě překvapivější je, že aglutinin je jedna z nejefektivnějších látek, pomocí které výzkumníci vyvolávají u laboratorních zvířat onemocnění srdce.

Závěr

Nejsme proti vegetariánství jako takovému. Platí doporučení, že živočišných bílkovin je vhodné jíst střídmě, hlavně ryby a někdy drůbež i červené maso.

Maso nemusí tvořit základ diety. Mnoho lidí by mohlo dosáhnout značného zdravotního přínosu tím, že omezí konzumaci masa.

Avšak nemělo by být ze stravy vyřazeno úplně, protože obsahuje několik důležitých živin, které vaše tělo potřebuje.

Bio vajíčka a máslo jsou také velmi cennými zdroji více výživných látek.

Pokud jste se však rozhodli přece jen stát se vegetariánem nebo veganem z etických důvodů, pak si nezapomeňte chybějící látky doplňovat výživovými doplňky.

Zpracovala: Vylectese.cz