Každá další generace se zdá být nemocnější a má vyšší počet onemocnění a různých postižení. A to i přesto, že podle úřadů se věda o výživě za posledních 50 let posunula vpřed.
Skutečnost je však tomuto tvrzení na hony vzdálená.
Naši prarodiče často vyráběli domácí máslo, vařili s vepřovým sádlem, smažili na něm, pili plnotučné mléko, a přesto byli zdravější a štíhlejší než my.
Jak to dokázali? V první řadě je potřeba říct, že jedli méně a jejich jídlo bylo zdravější.
Podíl tuku ve stravě a průměrná délka dožití
V dnešní době méně sladíme, z potravin odebíráme tuk, vaříme méně, jíme více, konzumujeme geneticky modifikované potraviny, pokrmy s umělými sladidly, vysoce zpracované potraviny a máme sedavý způsob života.
Vidíte ten rozdíl?
Zde je zajímavý graf z roku 1950, který na ose x zobrazuje podíl tuků ve stravě mužů a na ose y průměrný věk jejich dožití:
Z grafu je jasně vidět, že po tom, co podíl tuků ve stravě přesáhne úroveň 30 %, věk dožití se začne výrazně zvyšovat.
Když se podíváme na dnešní dobu, z většiny potravin se tuk odstraňuje. Máme nízkotučné mléko, nízkotučné jogurty a množství dalších potravin, které jsou označené jako „bez tuku“.
Naše moderní strava se změnila na nízkotučnou, zpracovanou a stravou s vysokým obsahem sacharidů.
Jak uvádí jeden australský dědeček s 12 vnoučaty:
„Když jsme byli děti, jídla bylo relativně málo. Jedli jsme méně než dnes, protože nás bylo doma poměrně dost a museli jsme se podělit.
V každé rodině bylo od 7 do 9 dětí. Mnoho se nám proto neušlo. Nebylo jídla navíc“.
Nepřejídali jsme se, ale zároveň jsme se neomezovali v konzumaci chleba, protože jinak by se nám neušlo. Všechno to bylo ale zdravé. Doma jsme měli velkou zeleninovou zahradu a květák jsme si vypěstovali i během zimy.“
Věda říká, že omezování kalorií dokáže prodloužit život
Michael Pollan, jeden z nejprodávanějších autorů a přispěvatelů do New York Times, ve své knize „Unhappy Meals“ vysvětluje, že všichni bychom dokázali snížit svůj příjem kalorií.
Jak uvádí:
„Je dokázáno, že omezení celkového množství kalorií dokáže zpomalit stárnutí u zvířat. Dokonce se věří, že jde o jeden z nejdůležitějších faktorů při prevenci rakoviny (více ZDE…).
Například lidé na Okinawě, kteří patří mezi nejdéle žijící lidi na Zemi, praktikují princip „Hara Hachi Bu“, což znamená, že jedí, dokud se cítí být sytí na 80 %.“
Různé živé organismy, od kvasnic přes myši až po člověka, mají prospěch z omezeného množství kalorií. U méně rozvinutých organismů to dokáže prodloužit život dvoj až trojnásobně!
V mnoha studiích bylo prokázáno, že organismy na redukční dietě umírají v přirozeném věku, bez nějakých vážnějších zdravotních komplikací. Naproti tomu, až 94 % zvířat na saturované (vydatné) dietě si rozvinou nějaké chronické onemocnění, jako rakovina či onemocnění srdce.
Podle výsledků dvou předešlých studií omezení zkonzumovaných kalorií aktivuje regulační geny, které prodlužují život.
Zpracované potraviny jako největší viník
Výše zmíněný australský dědeček dále uvádí:
„Doma jsem si vždy vařili. Zpracovaných potravin jsme jedli minimum.
Když jsem byl malý, neměli jsme žádné balené potraviny. Když můj otec koupil po válce farmu, dojili jsme 2 až 3 kravky a vyráběli si vlastní máslo.“
Ve svém článku 6 pravidel pro správné stravování (Six Rules for Eating wisel), který vyšel v TIMES Magazínu, říká, že bychom neměli jíst nic, co by naši prarodiče neuměli rozeznat jako jídlo.
„Představte si, jací ztraceni by byli vaši prarodiče v dnešním supermarketu. Většina prodávaných produktů nejsou skutečné potraviny. Jsou to potravinářské výrobky,“ říká.
Historie potvrzuje, že předtím, než zahrnete nějakou novou potravinu do svého jídelníčku, byste nejprve měli počkat několik desítek let. Nejlepším příkladem jsou margaríny jako náhrada másla.
Výrobci předtím tvrdili, že margaríny (více ZDE…) zabrání vzniku mnoha nemocí, hlavně kardiovaskulárních onemocnění. Mnozí lidé však tato tvrzení zpochybňovali. Hlavně ti, kteří si vážili pozitivních vlastností másla pro zdraví.
Dnes již víme, že máslo je tisíckrát zdravější pro lidi než margaríny. Trvalo to ale desetiletí, až jsme na to přišli.
Moje máma vždy tvrdila, že jednou vědci přijdou na to, že máslo je pro nás mnohem zdravější než margarín. Dnes jí věda dává za pravdu. Margaríny s obsahem trans-mastných kyselin nás doslova pomalu zabíjejí.
„Jezte potraviny, nikoliv potravinové produkty!“
Stravovací kultura není taková jako kdysi
Vlády u nás i jinde na světě celá léta varovaly veřejnost před riziky stravy bohaté na tuky.
Jejich tvrzení založená na „vědě“ dospěla k závěru, že tuku je dobré se vyhýbat, protože obsahuje extra kalorie. A že saturované tuky zvyšují riziko onemocnění srdce.
Tuto „nízkotučnou mantru“ celé roky zpochybňovali mnozí lékaři i odborníci na výživu, protože se jim vůbec nedařilo zastavit epidemii obezity. Skutečnost je však taková, že vysoký příjem tuků snižuje hladinu cukru v krvi, zlepšuje lipidy a snižuje obezitu.
Na západě se ročně uvede do prodeje přes 17 000 nových potravinových produktů, které jsou samozřejmě podpořeny silným marketingem a reklamou. Potravinářské koncerny se snaží prodávat co nejvíce a zároveň podkopávají tradiční přístupy k výživě.
Kromě toho naši prarodiče neseděli celý den u počítače a na gauči během večerů. Prováděli manuální práci nebo jezdili na koních.
Neznali, co jsou to potravinové alergie (více ZDE…). A ani si neodříkali žádné zdravé jídlo.
9 principů Pollanského pro zdravé stravování
1. Jezte potraviny. Nejezte nic, co by vaši prarodiče neuměli rozeznat jako jídlo.
2. Vyhýbejte se i těm potravinovým produktům, které tvrdí, že jsou zdravé. Nezapomínejte na to, že o margarínu se také tvrdilo, že je zdravý, a jediné, co lidem přinesl, byly srdeční infarkty.
3. Vyhýbejte se hlavně produktům, jejichž ingredience, tedy složení a) neznáte, b) neumíte vyslovit a c) mají více než 5 složek. Také těm produktům, které obsahují fruktózový sirup. Žádná z těchto charakteristik není nebezpečná, ale je dobrým indikátorem, že daný potravinový produkt (více ZDE…) je vysoce zpracovaný.
4. Kdykoliv je to možné, nenakupujte v supermarketu. Vysoce fruktózový sirup nenajdete na žádné lokální tržnici nebo farmářském trhu. Také tam nenajdete plodiny sklizené dávno a přivezené z dalekých zemí. Obvykle tam najdete čerstvé plodiny sklizené v době jejich nejvyšší nutriční kvality. Tedy přesně takové, jaké obvykle jedli vaši prarodiče.
5. Plaťte více, jezte méně. Faktu, že kvalitní potraviny stojí více, se jednoduše nevyhnete.
6. Jezte převážně rostlinné plodiny, hlavně listy. Díky tomu přijmete mnohem méně kalorií, protože rostliny jsou kaloricky méně vydatné.
7. Jezte tak jako Francouzi, Japonci, Italové nebo Řekové. Tyto kuchyně jsou považovány za poměrně zdravé a vyvážené. Neplatí to však jen o těchto národech. V podstatě tradiční stravovací zásady každého národa jsou lepší než dnešní západní styl stravování.
8. Vařte. Pokud je to možné, pořiďte si zahrádku. Kultura domácích kuchyní obsahuje více moudrosti, než jakou najdete v jakémkoliv vědeckém časopise. Kromě toho potraviny, které si sami dopěstujete, přispívají k vašemu zdraví ještě předtím, než je sníte (myslete na všechen pohyb vynaložený při jejich pěstování).
9. Jezte jako všežravec. Nebojte se zkoušet nová jídla a potraviny. Čím větší různorodost stravy, tím větší šance, že s ní pokryjete všechny nutriční požadavky.
Zdroj: realfarmacy.com, Zpracovala: Vylectese.cz
Dobry den. Dekuji za perfektni clanek, ktery bych rad doplnil dvema odkazy. Kniha „Jidlo na prvnim miste“ zakazuje vse z mleka, obilovin a lustenin a oleje ze semen, doporucujic prespustene maslo, veprove a husi sadlo, maso vsech zvirat u nas obvyklych a ryby a hlavne hodne nejen syrove zeleniny a obcas i ovoce. Podobne kniha „Moucny mozek“ vysvetluje, proc je mouka z obili pestovaneho u nas od pocatku 70. let 20.stol. Spatna, jsouc de facto modifikovana, aby mel klas ne 2-4 zrna, ale 10 a vice zrn…