Psycholožka vysvětluje, jak nejlépe přinutit mozek zbavit se negativních myšlenek

Už zřejmě víte, že pozitivní myšlení vede k více naplňujícímu životu. To je nám poměrně jasné. Jak ale myslet pozitivně, když naše mysl se neustále soustředí na negativní věci?

A jak přimět mozek, aby nemyslel na negativní věci čistě přírodním způsobem, bez léků či alkoholu? To je přesně téma, kterým se zabývá psycholožka Alison Ledgerwoodová.

Zajímavé zjištění psycholožky ohledně negativních myšlenek

Jako profesionální pozorovatelka a sociální psycholožka se Alison vždy zajímala o to, proč lidský mozek inklinuje k negativním myšlenkám.

Všimla si to i na sobě, když publikovala své vědecké práce. Když náhodou článek byl odmítnut, stále na to myslela. Dokonce i tehdy, když jiný článek byl akceptován.

Co se tu vlastně děje? Proč selhání se v mysli udrží mnohem déle než úspěch?

Pokud rozumíte anglicky, v následujícím videu si můžete poslechnout to, na co přišla:

Pokud anglicky nemluvíte, máme tu pro vás stručný překlad videa.

Co zjistila psycholožka

Všichni intuitivně víme, že existují různé způsoby přemýšlení nad věcmi. Jak se říká, tutéž sklenici můžete vidět jako poloplnou nebo jako poloprázdnou.

Výzkum potvrdil, že způsob, jakým popíšete uvedenou sklenici, mění i to, jak to prociťujete.

Zamysleli jste se však někdy nad tím, co se stane, pokud vědomě změníte způsob, jakým se na danou sklenici díváte? Je vůbec možné si zvolit způsob nazírání nebo je nám předem dán?

Pro zodpovězení těchto otázek se Alison hodlá provést jednoduché experimenty.

V jednom z experimentů řekla účastníkům o nové operační metodě. Jedné skupině zdůraznila přínosy procedury (70% účinnost), zatímco u druhé skupiny se zaměřila na rizika (30% míra selhání).

Není divu, že novou proceduru vnímala pozitivněji ta skupina, jejíž mluvila o její přínosech.

Pokud však této první skupině následně řekla, že je tu i 30% riziko neúspěchu, okamžitě lidé změnili názor a uvedenou proceduru již více neměli rádi.

Ale u druhé skupiny, když jim následně řekla o 70% míře úspěšnosti, tak názor nezměnili a proceduru stále neměli rádi. Uvízli ve svém prvotním obraze.

Co z těchto experimentů vyplývá

Podle Alison Ledgerwoodové tyto experimenty ukazují, že náš pohled na svět má přirozenou tendenci naklánět se k negativnímu.

Je snadné jít od dobrého ke špatnému, ale mnohem obtížnější přejít od špatného k dobrému.

Doslova se musíme mnohem více snažit, abychom začali vidět pozitivní stránku věcí. Vyžaduje to sice námahu, přesto dokážeme mozek natrénovat, aby to dokázal.

Existuje jeden výzkum provedený Institutem UC Davis při Univerzitě v Kalifornii, který říká, že své štěstí a pohodu dokážete dramaticky změnit pouze tím, že si budete pár minut denně psát o věcech, za které jste v životě vděční.

Také můžeme přeformulovat zprávy do pozitivního jazyka a až poté je sdílet s ostatními.

Není žádným tajemstvím, že mnozí z nás se často stěžujeme na různé věci. Je to jako bychom byli na ztěžování závislí. Když si povídáme s jinými lidmi, jako bychom zapomněli podělit se s nimi o dobré věci a povídáme pouze o těch špatných.

To je však přesně to, co si náš mozek musí nacvičovat – vědomě přetvářet příběhy a události v naší mysli na více pozitivní.

Jinými slovy, začněte si vést deníček vděčnosti a o svých životních potěšeních druhým i povídejte!

Závěr

Na druhé straně, musíme o tom přemýšlet i z perspektivy druhých lidí. Musíme si být vědomi, že zlo se zvykne nalepit. Jedná špatná poznámka může s člověkem přetrvat i celý den či dokonce týden.

Někdo vás vytočí, tak vytočíte i vy jeho a také ještě někoho dalšího nevinného.

Co ale, když tomu člověku, který na vás příště vyběhne, odpustíte? Například budete mít nepříjemnou číšnici, ale vy jí přesto necháte velké spropitné?

Nikdy nevíte, jaký řetězový účinek může váš čin vyvolat.

Určitě dokážeme přeprogramovat svou mysl a být více pozitivní, více odpouštějící a více vděční za ty krásné příležitosti, které nám nabízí život.

Zpracovala: Vylectese.cz