Zmatení rodiče se diví, proč u jejich dětí někdy nastane autoimunní reakce po konzumaci pečiva a jindy ne.
Důvodem je skutečnost, že není pšenice jako pšenice, a dokonce to nesouvisí s tím, o jaký druh pšenice se jedná, ani to, zda obsahuje lepek nebo ne. Problém tkví v něčem úplně jiném.
Příběhy jsou už příliš časté, než abychom je mohli ignorovat
Já sama jsem se dlouho divila, proč u nás doma může můj manžel jíst mnou připravené pečivo, ale když sní v restauraci jediný rohlík, mívá zažívací potíže.
Se pšenicí, o které široká veřejnost neví téměř nic, očividně něco není v pořádku.
Problém sahá daleko za pojmy „organická“ či „neorganická“, „lepek“ či „hybridní pšenice“.
To z toho důvodu, že tatáž běžná pšenice nevyvolává žádné symptomy u osob, které konzumují pšeničné výrobky v jiných městech, zemích či v rozdílných částech světa.
Co se tedy stalo s pšenicí?
Poměrně dlouhou dobu jsem měla podezření, že pšenice hlavně z USA je nepochybně geneticky modifikovaná.
Náš tip: Sbohem vysoký krevní tlak: 10 bodový plán pro trvalé snížení krevního tlaku za 4 týdny bez léků na předpis. Více informací zde
Stále častěji se však objevuje i v jiných zemích, dokonce i tam, kde není pěstování GM povoleno. Zodpovědné jsou za to exporty, ať už přímo pšenice nebo mouky, případně výrobků z ní.
Geneticky modifikovaná pšenice, která se nenápadně vkradla do potravinářského průmyslu, se zdála být jediným smysluplným vysvětlením různých zkušeností, o kterých jsem slyšela.
Přemýšlela jsem, že příčinou nemůže být lepek či hybridní pšenice, protože lepek i hybridní pšenice se konzumovaly už tisíce let.
Jednoduše nedávalo smysl, aby toto bylo důvodem, proč má najednou za posledních 5-10 let tolik lidí obecně problémy s lepkem a konzumací pšeničných výrobků.
Skutečná příčina toxicity pšenice
Konečně jsem přišla na odpověď, když jsem byla na večeři s jedním známým, který má velmi dobré zkušenosti s procesem zpracování pšenice.
Začala jsem sama zkoumat problematiku pšenice, a zcela upřímně, z mých zjištění jsem zůstala šokovaná.
Dobrou zprávou je, že důvodem, proč se stala pšenice v poslední době tak toxickou, není její genetická modifikace, jak jsem se původně obávala (díky bohu!).
Ale špatnou zprávou je, že problém spočívá ve způsobu žně pšenice běžnými zemědělci.
Předtím, než si to přečtete, bych vám radila si raději sednout. Zažila jsem lidi, kteří se po vyslechnutí informací o sklizni pšenice rozplakali hrůzou.
Sklizeň pšenice je doslova hrůza
Podle protokolu o sklizni pšenice se pšeničné pole několik dní před sklizní polévá herbicidním přípravkem Roundup.
Proč? Protože vysušená, mrtvá pšenice méně opotřebovává kombajny a zemědělské stroje a umožňuje rychlejší, snadnější a větší žeň.
Přípravek Roundup a jiné herbicidy obsahují účinnou smrtící látku glyfosát. Používá se na vysušení pšenice a ječmene několik dní před sklizní a začali ho používat už v roce 1980.
Od té doby se za posledních 15 let stal rutinní záležitostí u většiny zemědělských společností. Jak jsme již uvedli, používá se jako vysušující prvek 7 až 10 dní před sklizní.
Dr. Stephanie Seneffová je členkou Institutu Technologie v Massachusetts (MIT) a věnuje se problematice pšenice do hloubky. Nedávno přednášela na konferenci o výživě v Indianopolis.
Podle jejího tvrzení vysušování neorganické úrody pšenice glyfosátem jen několik dní před sklizní přišlo do „módy“ koncem 90. let. Výsledkem je, že většina neorganické pšenice (hlavně v USA, ale zřejmě i v jiných zemích) je nyní kontaminovaná.
Dr. Seneffová vysvětluje, že když vystavíte pšenici jedovatým chemikáliím, jakou je i glyfosát, pšenice tak ve skutečnosti vytvoří více semen, výsledkem čehož je o něco větší úroda:
„Pšenice se doslova „změní na semínko“ těsně předtím, než umře. Při svém posledním výdechu uvolní semínko,“ tvrdí Dr. Seneffová.
Podle resortu zemědělství v USA se herbicidy v roce 2012 použily u 99 % tvrdé pšenice, 97 % jarní pšenice a u 61 % zimní pšenice.
Od roku 1998 to představuje nárůst použití herbicidů o 88 % pro pšenici tvrdou, 91 % pro jarní pšenici a 47 % pro zimní pšenici.
Pěstitel pšenice Keith Lewis o použité metodě říká:
„Pěstuji pšenici již 50 let. Vím o jedné velmi často používané metodě, a to že herbicid Roundup (glyfosát) se používá těsně před sklizní.
Roundup je vyvinut na to, aby se zbavil plevele v období před sklizní.
Společnost Monsanto, výrobce herbicidu Roundup, tvrdí, že pokud herbicid použijeme u pšenice, jejíž vlhkost zrna je více než 30 %, pšenice tak rychleji dozraje do klasů.
Zemědělci mají tuto metodu v oblibě, protože Roundup zahubí pšeničnou rostlinu, čímž umožňuje dřívější žně.“
Dále uvádí:
„Pšeničné pole často dozrávají nerovnoměrně, a proto se před sklizní používá Roundup, aby se zelenější části polí vyrovnaly tím dozrálejším. Výsledkem je, že na méně vyzrálých polích se Roundup dostává přímo do zrna, které je pak takto i sklizené.“
„Taková sklizeň však není povolena. Zemědělci to nazývají „vysušování“.
Lidé, kteří konzumují výrobky z pšeničné mouky, tak nepochybně konzumují i nepatrné dávky Roundupu. Je zajímavé, že ječný slad, který se používá při výrobě piva, je stažen z trhu, když se u něj zjistí postřik Roundupem před sklizní.
Čočka a hrách jsou také staženy z trhu, pokud je u nich prokázán postřik Roundup před sklizní… ale u pšenice to neplatí.
Tato metoda zemědělců mě značně znepokojuje a měla by více znepokojovat i konzumenty pšeničných výrobků.“
Rozšiřování praktiky toxické sklizně pšenice do dalších zemí
Uvedená praxe však není rozšířena jen v USA.
Agentura pro Potravinové standardy ve Spojeném království informovala, že používání Roundupu jako exsikátoru pšenice má za následek pravidelný výskyt pozůstatků glyfosátu v různých druzích chleba.
Avšak v některých evropských zemích si už začínají riziko uvědomovat. V Nizozemsku byl Roundup zcela zakázán, také Francie ho hodlá brzy zakázat.
Používání Roundupu jako exsikátoru pšenice na pšeničných polích těsně před sklizní může zemědělcům ušetřit peníze a zvýšit zisk. Ale má devastační účinky pro zdraví konzumentů, kteří v konečném důsledku konzumují pšeničnou mouku ze zrna, které absorbovalo nemalé množství Roundupu.
Rizika glyfosátu pro lidské zdraví
Výrobci herbicidů tvrdí, že glyfosát je pro lidský organismus zcela neškodný.
Nicméně výzkum publikovaný v časopise Entropy proti tomuto tvrzení tvrdě namítá a přesně vysvětluje, jakým způsobem glyfosát poškozuje těla savců.
Studie pod vedením Anthonyho Samsela a Stephanie Seneffové z MIT zkoumá vliv glyfosátu na enzym cytochromu P450 (CYP). Tento enzym je často přehlížen, ačkoli na savce má jedovaté až smrtící účinky.
V současnosti akceptovaný názor je, že glyfosát není pro člověka ani jiné savce nijak škodlivý.
Tento chybný názor je mezi běžnými zemědělskými komunitami tak zažraný, že na zemědělských výstavách se dokonce prodejci Roundupu šíleným způsobem předváděli tak, že ho vypili!
To, že vás Roundup nezabije okamžitě, ještě neznamená, že není jedovatý. Jedovatá látka obsažená v Roundupu ve skutečnosti narušuje důležité metabolické procesy v prospěšné střevní mikroflóře, která je zodpovědná za syntézu základních aminokyselin.
Přátelská střevní bakterie, nazývaná také probiotikum, plní pro lidské zdraví zásadní roli.
Střevní bakterie napomáhají v trávení, zabraňují propustnosti trávicího traktu (což také zabraňuje vzniku autoimunitních onemocnění), jsou zodpovědné za syntézu více vitamínů a také jsou základem pevné imunity.
Když to shrneme:
Roundup výrazně poškozuje působení prospěšných střevních bakterií a vede k propustnosti stěny střeva, následkem čehož vznikají projevy autoimunitních onemocnění.
Kromě poškozené biosyntézy důležitých aminokyselin, která probíhá díky kyselině šikimové, glyfosát poškozuje i enzym cytochromu P450 (CYP), který se tvoří díky mikroflóře ve střevě.
CYP enzymy jsou pro lidský organismus nepostradatelné, protože čistí organismus od množství cizorodých chemických sloučenin a xenobiotik, jejichž vlivům jsme v dnešním moderním prostředí vystaveni.
Výsledkem je, že lidé vystaveni účinkům glyfosátu, který pochází z postřiků Roundup v jejich lokalitě, respektive požitím průmyslově zpracované stravy, která obsahuje zbytky Roundupu, jsou ještě méně odolní vůči škodlivým účinkům jiných chemikálií a jedů, s nimiž ve svém okolí přicházejí do styku!
Ještě horší je to, že škodlivé účinky glyfosátu postupují pomalu a zákeřně v průběhu měsíců až let, projeví se postupně, až když se už zánět pevně usadí v buněčných systémech organismu.
Onemocnění, které způsobuje glyfosát:
Výsledkem tohoto systematického zánětu buněk je většina nemocí, která je spojována se západním životním stylem:
- gastrointestinální choroby
- obezita
- cukrovka
- srdeční choroby
- deprese
- autismus
- neplodnost
- rakovina
- roztroušená skleróza
- Alzheimerova choroba
- a seznam by mohl pokračovat a pokračovat…
Abychom to shrnuli, výzkum vedený Dr. Seneffovou, který si vzal na mušku strašný glyfosát obsažený v herbicidu Roundup a kterým se postřikuje pšenice v USA jen několik dní před sklizní, dokazuje, že tento smrtící jed je pro lidské tělo škodlivý.
Poškozuje prospěšné střevní bakterie, což má tragické následky jako nemoci, degenerace a utrpení mnoha jednotlivců.
Už vám to dochází?
I když si myslíte, že nemáte žádné trávicí problémy způsobené pšeničnými potravinami, je stále velmi rozumné z vaší stravy co nejvíce vyloučit potraviny složené z běžné pšeničné mouky.
Jedovatou pšenici musíte ze svého jídelníčku vyloučit za každou cenu
Závěr, který z toho všeho plyne, je, že odmítnutí běžné pšenice v USA (a stále častěji i v dalších zemích) se stává absolutním imperativem, i když v současnosti nemáte alergii na lepek či citlivost na pšenici.
Zvyšující se objem glyfosátu v postřicích pšenice je přímo úměrný zvýšenému výskytu celiakie a nesnášenlivosti lepku.
Dr. Seneffová také poukazuje na to, že zvýšený výskyt těchto chorob není jen genetické povahy, ale mají také příčinu i v životním prostředí. Uvádí, že u některých pacientů se příznaky nemoci nepodařilo zmírnit ani po vyloučení lepku ze stravy.
Účinky smrtelného glyfosátu na náš organismus jsou velmi zákeřné. To, že dnes ještě netrpíme žádnými příznaky, opravdu nemusí nic znamenat.
Pokud dnes ještě nemáte zdravotní problémy způsobené pšenicí, v budoucnu budete mít, pokud nepřestanete s konzumováním výrobků z jedovaté pšenice!
Jak konzumovat pšeničné výrobky bezpečně
Je očividné, že pokud už máte citlivost či alergii na pšenici, musíte ji ze stravy vyloučit. Tečka.
Pokud ale ještě nemáte celiakii či citlivost na lepek a chcete bezpečným způsobem konzumovat tuto po našich předcích zděděnou potravinu, můžete si ji připravovat tak jako my doma.
Používáme pouze organickou pšenici, nejlépe s nízkým obsahem lepku, nehybridní Einkorn pšenici, z které pečeme chléb, palačinky, koláče apod.
Když se však stravujeme mimo domov nebo nakupujeme jídlo v obchodě, výrobky z běžné pšenice automaticky odmítáme. A to bez ohledu na to, že v naší rodině ještě nikdo nemá alergii na lepek – zatím.
Jsem pevně přesvědčena, že pokud bychom nic nepodnikli, po nějakém čase by se v celé naší rodině začala vyskytovat citlivost na pšenici či autoimunitní nemoci, a to kvůli jedovatému způsobu, jakým je pšenice zpracovávána, a také díky zbytkům glyfosátu obsaženého v běžných pšeničných výrobcích.
A co uděláte s toxickou pšenicí vy?
Jak byste reagovali na informaci, že zemědělci používají Roundup nejen na to, aby vyhubili plevel, ale zejména proto, aby vysušili pšenici, což jim umožňuje dřívější, snadnější a větší žně?
A že tato procedura vede k absorbování jedovatého glyfosátu, aktivní složky Roundupu a jiných herbicidů, přímo do pšeničného zrna?
Cítíte se pobouřeni tak jako já? Jaké budou vaše opatření k vyřazení běžné pšenice ze stravy, ačkoli zatím nemáte zdravotní problémy s lepkem či citlivost na pšenici?
A co jiné zemědělské rostliny jako jsou ječmen, cukrová třtina, rýže, semínka, sušené fazole a hrách, sladké brambory či cukrová řepa, u kterých se Roundup používá k vysušování před sklizní či sběrem?
Budete už nyní tyto potraviny kupovat jen v organické podobě, abyste se vyhnuli této moderní, člověkem vytvořené pohromě?
Autorem článku je Sarah, Healthy Home Economist
Použité zdroje a více informací
Roundup: Quick Death for Weeds, Slow and Painful Death for You (Roundup: Rychlá smrt plevele, ale vaše pomalá a bolestivá smrt)
Glyphosate now commonly found in human urine (Glyfosát se již běžně vyskytuje v lidské moči)
Glyphosate, Celiac and Gluten Intolerance (Glyfosát, celiakie a nesnášenlivost lepku)
The Glyphosate, Celiac Disease Connection (Souvislost mezi glyfosátem a celiakií)
Hybrid Wheat is Not the Same as GMO Wheat (Hybridní pšenice není totéž jako geneticky modifikovaná pšenice)
The Dutch Ban Roundup, France and Brazil to Follow (Nizozemsko zakázalo používání Roundupu, Francie a Brazílie se ho chystají zakázat také)
Is it the Gluten or is it the Glyphosate? (Bude to lepkem nebo glyfosátem?)
Can Celiacs Eat Sourdough Bread? (Mohou celiatici jíst chléb z kvašeného cesta?)
Pre-harvest Application of Glyphosate to Wheat (Postřik pšenice glyfosátu před sklizní)
Glyphosate’s Suppression of Cytochrome P450 Enzymes and Amino Acid Biosynthesis by the Gut Microbiome: Pathways to Modern Diseases (Glyfosát potlačuje enzymy cytochromu P450 a biosyntézu aminokyselin v mikroflóře střeva: Cesta k moderním chorobám)
Yield and quality of wheat seeds as a function of desiccation stages and herbicides (Výnos a kvalita pšeničného semene jsou odrazem stádií vysušování a herbicidů)
Wheat farmer weighs in on the use of Roundup as a wheat desiccant (Pěstitelé pšenice používají k vysušování pšenice Roundup)
Odebírejte nové články emailem!
Líbil se vám tento článek? Pak se přihlaste zdarma na odebírání našich nových článků přímo do vaší emailové schránky:
Upozornění: Tento příspěvek v žádném případě nenahrazuje konzultaci ani vyšetření lékařem ve zdravotnickém zařízení. Příspěvky mohou vyjadřovat názory, které se nemusí shodovat s názory redakce.
A vite, ze zadna GMO psenice neni pro pestovani povolena ani u nas ani jinde na svete?
Článek není o GMO pšenici
no to sice neni , ale obsahuje tuto vetu „Geneticky modifikovaná pšenice, která se nenápadně vkradla do potravinářského průmyslu, se zdála být jediným smysluplným vysvětlením různých zkušeností, o kterých jsem slyšela“ spousta ctenaru potom uz nema chut cist zbytek. Pouziti glyfosatu jako desikantu (nikoliv exsikatoru) je podle meho zajime tema pro diskusi, ale jak verit informacim v clanku, kdyz je nekolik informaci na zacatku nepravdivych, prestoze jde o lehce overitelne veci.
Roundup je v ČR už rok zakázaný.
Skutečně? Potom je zvláštní, že ho pořád prodávají: https://www.monsanto.cz/ochrana-rostlin-roundup-klasik/
Nekterym glyfosatum byla ukoncena registrace letos viz http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ukonceni-platnosti-povoleni-nekterych.html. duvodem nebyl samotny glyfosat, ale pomocna latka- modifikovaný lůj.
… asi tak
STRÁNKA JE Z ROKU 2011 Roundup je již dlouhou dobu Vaším pomocníkem, který zajišťuje a podporuje Vaše výnosy a profitabilitu. I přes decimující přírodní podmínky, které výrazně ovlivnily sklizeň a následné výnosy v tomto roce, je nezbytné připravit konkurenceschopné pole před vstupem do Evropské unie. Roundup Vám pomáhá nyní a pomůže Vám připravit se na rok 2012.
To sotva:
https://zemedelec.cz/ministerstvo-zakaze-od-ledna-glyfosat-na-suseni-obilovin-a-repky/
Tady se sklízí normálně – tedy ve zralosti a pokud jste si všimli, když klasy začínají silně hnědnout, tak to už nastupuje plíseň a ta se živí na lepku a výkup a mlynáři obsah lepku sledují a podle toho platí.
A pokud se to stříká v USA Randoupem, tak jenom proto, že sušení na
posklizňových linkách je drahé a pak taková posklizňovka není schopná přijmout více obilí.
videla som z vlaku…a rozhodne to nebolo v USA, ale v Zbehoch…postrek na dozretom obilí 🙁
Hlavně v České republice je od roku 2017 používání glifosatu na desikaci obilnin zakázáno.
To pekna blbost. Rocně sklizim 200ha vlastní pšenice a Roundap pred sklizni nikdy nepouzivam a co vim tak kolegove sousedi take Roundap nepouzivaji k usnadneni sklizně. Protoze se to vubec nevyplati!!!! Ten článek musel psát nejaký pošahaný ekolog který je navic uplne mimo misu.
Samozřejmě že je to totální pitomost.Jakožto zemědělec vím také jak se sklízí pšenice. Zřejmě to psala nějaká militantní ekomatka.
to je dobře jste borci držím pěsti at se vám daří
Bohužel musím konstatovat, že tento článek je jeden velký žvást. Roundup je systémový prostředek, který působí tak, že si ho rostlina rozvede do všech částí, tedy i kořenů, oddenků a podobně. Proto likviduje i odolné plevele. Nástup účinku je cca 2 týdny. Takže je nesmysl, že by najednou účinkoval a měl výsledky při postřiku „těsně před sklizní“. Nepochybuji, že pokud někdo demonstrativně vypije Roundup, je to sebevrah. A ke komentáři „Lenka says“. Bohužel píšete další nesmysl. Roundup je běžně prodejný a zakázaný v ČR není. Takže jinými slovy: Opět jedno „senzační odhalení“, které má přilákat čtenáře za každou cenu. A mimochodem. Postřik před sklizní se používá např. u řepky. Ale ne Roundup, ale Gramoxone, které opravdu „spálí“ pouze zasažené části. 🙂
Roundoup je pěkně nebezpečný viz zničené životy a příroda v Argentině, kde nejsou žádné regulativy na jedy v přírodě, zemědělství. Viz zákaz roundoupu v Kalifornii. Soudem v Argentině bylo nařízeno i stažení reklam s roundoupem, kde se prezentoval jako neškodný.. Hlavně největší lež Monsata, že je Roundoup rozložitelný!! Není rozložitelný a koluje ekosystémem stejně jako jiné lidmi vytvoření „pomocníci“
Pro autorku…chápu že se snažíte o určitou míru senzačnosti, ale článek má v sobě díry, které mě doslova odradily od přečtení celého článku. Zkuste si po sobě článek přečíst vícekrát a možná i s delším odstupem, protože tento článek mi přijde jak přeložený robotem nebo psaný na mobilu… navíc informace o situaci v USA je pro nás spíše zbytečná a tím celý článek ztrácí na vážnosti. Pokud člověk hledá hlouběji, zjistí, že zrovna v USA jsou jedinečné organické farmy od kterých bychom se mohli učit…to by byl lepší vzor než děsit Roundupem, který tak či tak je všude kolem nás, protože snad každý má souseda který si to lije všude kde může, protože v parcích měst se hojně využívá a dál se bude využívat.
Je to sice starší článek, ale zajímavý.
http://www.denik.cz/z_domova/lekari-varuji-pred-podezrelym-herbicidem-cr-zakaz-nepodpori-20160308.html
Díky za užitečné informace. Nechápu ty předchozí reakce čtenářů?! Někteří češi jsou prostě hulváti paličatí. Neznají pravdu, ale budou hájit nesmysly jen proto, že jsou pohodlnější a nechcou si se skutečnými problémy lámat hlavu. Podstata je jasná. A jestli je pro farmáře poctivá zemědělská práce moc drahá, měli by to pověsit na hřebík. Dělají to snad pro lidi a ne pro peníze! Nějak se nám ty priority pletou ne? Co budeme jíst až budou v půdě jen chmikálie? Prachy asi těžko! Dokud obyčejní lidé jako my nedostanou rozum tak to bude pořád dokola. Já peču doma, z organickou moukou a taky mě to stojí více a nebrečím pač na našem zdraví nešetřím.
Správně jste řekla, že to nechápete. Jsou to bláboly viz. těsně před sklizní, gen modifikovaná pšenice a běžné používání. Směs pravd, polopravd, nepravd.
Toto příklad textu se (záměrně?) namíchanou ingrediencí pravd, polopravd, smyšlenek a nepravd, takže každá protiargumentace je obtížná. Bylo potřeba vzít větu po větě (odstavec po odstavci) a uvést objektivní informace. Tímto způsobem poskládané informace jsou příkladem, jak vytvořit zdánlivě objektivní a přitom objevnou dezinformaci.
Naprostý souhlas! Takové nové Parlamentní listy.
Po použití každého přípravku musí být klidová doba než se začne např. sklízet. Tuhle informaci jsem nikde nečetla a je docela podstatná. Článek vyvolává pocit- nejezte pšenici, otrávíte se….každá hospodářská plodina musí být v různých vegetačních stádiích nějak ošetřena. Zkuste si nejprve zjistit, jak to vlastně všechno funguje…a chtěla bych vidět toho, kdo by zkusil jíst neošetřenou pšenici 😀
Mám vám poslať fotku?
Článek zajímavý, akorát na konci se trochu láme do hysterie, takže tím autorka kazí dojem z předchozího přečteného. Stačilo by, kdyby končil už u toho „A co uděláte s toxickou pšenicí Vy?“, a nechala čtenáři více prostoru k zamyšení.
Pro preventivní ochranu zdraví jsou stanoveny legislativní limity pro rezidua glyfosátu v potravinách rostlinného i živočišného původu (nařízení 839/2008/ES, příloha II, kterým se mění nařízení 396/2005/ES). Limity jsou průběžně kontrolovány dozorovými orgány. V dětské a kojenecké výživě nesmí celkové množství pesticidů překročit limit detekce.
Jasně chápu můj kolega pije tak 5 energiťáků denně a tak litr Coly. Když tohle do sebe naklopí nic se mu nestane je v pohodě. Jenže normální jídlo mu nedělá dobře bez ohledu jestli si dal jehněčí nebo brambory s máslem vždy je mu potom špatně a těžko. Dle vaší logiky je to důkaz že jídlo je jed ale energiťáky a Cola jsou zdravé….
Proberte se to že má něčí manžel zhýčkaný nebo lépe zničený žaludek něčim jiným nenní důkaz jedovatosti GMO….
Hlad na vás
babička říkával: Hlad a červené vši
Viete, keď čítam takéto články, tak ma napadá jedno. Prečo si niekto dá takú prácu, aby ZADARMO a vo svojom voľnom čase vyhľadával, skúmal, čítal, extrahoval….aby sme si to my mohli prečitať. V reáli človeka nechajú vykrvácať, umrieť, zamrznúť, ale na internete je 9999999 stránok, ktorým ide len a len o naše zdravie a nechcú za to od nás ani euro. Divné.
toto je trefné
Vyrůstal jsem na vesnici a vim ze naši zemědělci tento způsob sklizně nedělají. Problem je v tom, ze naši pšenici exportujeme do přilehlých státu a dovážíme psenici a jiné obiloviny z jiných státu ktere jsou modifikována a znehodnoceny výše uvedenými postriky.
ale dělají mám s tím vlastní zkušenosti a věřte že pokud do obilí vjede postřikovač “ pouze čtyřikrát“ od zasetí do sklizně, tak je to ještě úspěch
taktoste na omylu u nasto dělaji ve SRČNÉ
To čo je za článok, pracujem ako agronom u jednej väčšej spoločnosti , teraz máme žatvu na 2200 ha obilnín a glyfosaty nepoužívame, obilniny prirodzene dozrievajú, prečo zvyšovať náklady???, Je vidieť že autor má univerzitu s poľnohospodárskym zameraním, len nechápem načo sa ľudia zaoberajú vecami, ktorým nerozumia..
Pane agronome, možná u vás, nejspíše na Slovensku, ale my máme chatu na Žatecku, je mi 64 a jezdím tam od 8 let, takže něco pamatuji. Byli jsme tam každý víkend, celé prázdniny a naši známí pracovali v družstvu-tak dobře vím jak to chodilo. V 2015 jsme přijeli a doslova zírali proč traktor stříká obilí těsně před sklizní. Pátrali jsme, čím to pro boha stříkají před sklizní(na své zahradě žádné herbicidy apod. nepoužíváme-rodiče i prarodiče byli zemědělci) a od místních z družstva jsme se dozvěděli, že stříkají Roundupem a ne poprvé-je to prý lepší kvůli výkupu . Myslím, že na to nepotřebuji universitu s poľnohospodáským zameraním-stačí selský rozum a dívat se kolem sebe a myslet. Tolik naše osobní zkušenosti o PŘIROZENÉM DOZRÁVÁNÍ PŠENICE.
Ono nejde jen o Roundup, ono jde hlavně o chování se k obilí celkově. Zemědělci dneska již používají minimálně techniku či mechanizaci a ochranu polí před plevely nahradila ochrana chemická, dnes je standart že do polí se s postřikovači jede 4 x od zasetí do sklizně a to nebudu mluvit o tom že obilí se namoří chemickými přípravky již v období osiva tedy zrna namočeného do přípravku jako je např “ Vitavax 200, ¨Dividend 030 a spousta dalších), po vzejití obilí se dále používají přípravky proti houbám, dále na sloupkování a pak několikrát proti plevelům ( fusária,pýr atd.) Roundup se někdy dává někdy ne záleží na době sklizně a na vlhkosti obilí a samozřejmě taky na počasí, pokud je špatná předpověď během sklizně použije se Roundup aby se sklizeň uspíšila, ale toto se děje již několik desíterk let, jen hold zdravotně začínají lidé kolkabovat až teˇ%d zřejmě jsou již někteří přecitlivělí a někteří zase mají v sobě již tolik jedů že se tělo prostě začíná bránit
https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/herbicidy/herbicid/barbarian
Víte kolik stojí v krámu jedna piksla Roundapu?? Je drahý i pro zahrádkáře.. Naši zemědělci nemají peníze ani na umělá hnojiva (třetina použitých hnojiv oproti státům, kde na to mají, např. SRN..)..
Kdyby se v ČR měla polovina výměry oseté pšenice postříkat Roundapem, tak by bochník chleba stál 150 korun..(!!!) 😉
Než vypustíte přeložený článek z jiného kontinentu, měli byste si ověřit zmiňované informace, zda platí i v naší zemi.
Desikace obilovin před sklizní v ČR republice rozhodně nepatří k běžným praktikám a již vůbec ne pár dní před sklizní, což by bylo v rozporu s předpisy na aplikaci přípravku. Použití Roundupu v obilných polích včetně pšenice za účelem usnadnění sklizně je povoleno pouze ve výjimečných případech při silném zaplevelení porostu či polehnutí porostu a to minimálně 10 dní před sklizní, přičemž vlhkost zrna při aplikaci herbicidu Roundup nesmí přesáhnout 30%!
Vzhledem k této skutečnosti odmítáme tvrzení, že za jedovatostí pšeničné mouky stojí aplikace tohoto herbicidu, neboť se před sklizní téměř nepoužívá. Spotřeba Roundupu navíc obecně v České republice klesá i při použití v průběhu vegetace.
Zemědělský svaz ČR
Poznámka redakce: Ve vašem kometáři jsme zvýraznili podstatné věci.
Až na to, že podstatná věc je ta, že se desikace v České republice nepoužívá ačkoliv není zakázaná.
Možná je to lehce mimo mísu, pšenice se to přímo netýká, nicméně vysušování před sklizní se u nás děje zcela jistě například u řepky. Co se týká ceny, je možná ROUNDUP drahý, nicméně glyfosfát jako takový, který je jeho účinnou složkou, vyrábí chemička Agrofertu. Myslíte si vážně, že je po ně glyfosfát drahý, když jde o výrobu pro vlastní spotřebu? 🙂 Mimochodem lžete v tom, že by použití ROUNDUPu pár dní před sklizní bylo v rozporu s předpisy na aplikaci přípravku, neboť na návodu se uvádí, že jej lze aplikovat ještě 10 dní před sklizní a současné předpisy jsou v tomto velmi benevolentní. Vážně myslíte, že umírající plodina glyfosfát odbourá? Další fakt: „Nová pravidla použití zakážou aplikaci přípravků s účinnou látkou glyfosát za účelem desikace (urychlení dozrávání některých plodin, zvýšení podílu sušiny) porostu před sklizní nebo usnadnění mechanizované sklizně.“ – jde o citaci z eAGRI, tento zákaz má platit ale až od ledna 2019!
a Evropska unie uz mohla jeho pouzivani zakazat a nedavno prodlouzila platnost jeho pouzivani.Strikaji se s nim i jine plodiny.
Dnes jsem na Radiožurnálu zaslechl reportáž, že DNES 19.11.2018 poslanci schválili ZÁKAZ používání glifosatu – tedy výše zmíněného jedu, který se právě používá k tomu všemu o čem je článek. Nevím od kdy by mělo toto nařízení platit, zda rok, či dva. V reportáži zaznělo že se rožně v ČR použije MILION litrů tohohle jedu. Předpokládal bych že tato reakce je především díky tomu, že se za poslední půl rok několika násobně zhoršila kvalita vody a v 80% pitné vody, ať již balené, nebo kohoutkové jsou pesticidy, hormony, mikro plasty a podobně.
Bohužiaľ, nejde len o Roundap a o pšenicu …
https://www.chemontba.sk/pripravok/rosate-36/
https://zemedelec.cz/ukoncovani-vegetace-u-hlavnich-plodin/
https://rno.sk/zber-a-ekonomicka-efektivnost-pestovania-slnecnice/.