Studie dokazují, že umíme léčit zvukem, frekvencí a vibrací

Kymatika je velmi zajímavé téma. Demonstruje, jak zvukové vlny postupují určitým médiem jako voda, vzduch anebo písek a jak výsledek přímo mění fyzickou hmotu.

Na internetu a YouTube je celá řada obrázků a videí, které demonstrují, jak se hmota (částice) přizpůsobuje různým zvukům a frekvencím zvuku.

Frekvence jako mocné síly ovlivňující život

Co se týče dávného poznání, zvuk, frekvence a vibrace byly vždy vnímány jako mocné síly, které dokážou ovlivňovat a měnit život na buněčné úrovni.

Metody léčení zvukem často používají šamani, kteří za účelem dosažení stavu transu využívají bubny a zpěv.

Výzkum dokonce ukázal, že se dají využít ke zpomalení fatálního onemocnění mozku, které způsobuje degeneraci a ztrátu mozkových buněk, a dokážou vytvářet pocit jednoty s vesmírem.

Zvuková terapie začíná být stále populárnější a může mít mnoho léčebných použití, zejména v oblasti psychologie a duševního zdraví (více ZDE…).

Příklady využití frekvencí z říše zvířat

Zvuk, frekvence a vibrace se využívají v celé zvířecí říši. Existuje hodně příkladů. Pokud se podíváme se na vosy, ty využívají bubnování tykadly, aby změnily kastovní vývoj anebo fenotyp svých larev.

Dlouho se myslelo, že vysvětlením, proč z jedněch larev vznikají sterilní dělnice a z druhých reprodukční královny (gyne), může být rozdílná výživa.

Podle studie z roku 2011 tomu tak ale není:

„Jen sama výživová hladina neumí vysvětlit, proč několik prvních samiček, které se mají narodit v kolonii, se vyvíjí rychle i přesto, že mají malá těla a fenotyp dělnic.

Zde přinášíme důkaz o tom, že kastování směrem k fenotypu dělnice ovlivňuje mechanický signál. U vosíků druhu Polistes fuscatus má signál formu tykadlového bubnování, při kterém samička synchronně bubnuje tykadly do okraje hnízdních buněk za účelem krmení larev tekutinou z kořisti.

Frekvence výskytu tykadlového bubnování je v cyklu kolonie velmi brzká při péči o larvy, kterým je souzeno stát se dělnicemi, a velmi opožděná při péči o larvy královen.

Vystavení potomstva, z něhož se měly stát královny, vibracím simulovaných frekvencí tykadlového bubnování způsobilo, že se z nich vyvinuli dospělí jedinci se sníženými zásobami tuku, což je znak dělnice.

To naznačuje, že tykadlové bubnování ovlivňuje průběh larválního vývoje potlačováním nějakého fyziologického prvku nezbytného pro vyvolání diapauzy, charakteristického znaku královen.“

Tento objev naznačuje, že akustické signály vytvářené bubnováním jsou u některých druhů nosiči biologicky významných informací, které působí epigeneticky (tj. fungují zvenčí nebo „nad“ genomem pro ovlivnění genové exprese).

Dost fascinující, že ano?

Podobně jako mnoho jiných dávných směrů myšlení i tento byl potvrzen současným vědeckým výzkumem.

Frekvence a rakovina

Další příklad pochází z rakovinového výzkumu. Ve svém projevu „Rozbití rakoviny rezonančními frekvencemi“ na konferenci TEDx Anthony Holland, docent a hudební ředitel na Skidmore College, říká, že měl sen.

Tím snem je vidět budoucnost, ve které již žádné děti nemusí trpět účinky toxických léků na rakovinu ani léčby ozařováním. Spolu se svým týmem jsou dnes přesvědčeni, že našli odpověď a tou odpovědí je zvuk.

Holland a jeho tým si položil otázku, zda by dokázal působit na buňku vysíláním konkrétního elektrického signálu, a to velmi podobně, jak to děláme u technologie LCD.

Po hledání vhodného přístroje v databázi patentů, který by to dokázal, narazil na léčebné zařízení, které ve státě Nové Mexiko vyvinul lékař jménem Dr. James Bare.

Toto zařízení využívá plazmovou anténu, která zapíná a vypíná pulzy, což je podle Hollanda důležité, neboť neustálé pulzování elektřiny by vytvářelo příliš velké teplo, a tak by buňku ničilo.

Následujících 15 měsíců Holland se svým týmem hledal přesnou frekvenci, která by přímo působila na živý organismus. Magické číslo se nakonec objevilo ve formě dvou informací, jedné vysoké frekvence a jedné nízké.

Vysoká frekvence musí být přesně jedenáctinásobkem té nízké, což je v hudbě známé jako jedenáctá alikvota, tedy harmonický tón. Při jedenácté alikvotě začínají mikroorganismy pukat jako krystalové sklo.

Po všech experimentech začal spolupracovat s týmem výzkumníků z oblasti rakoviny ve snaze zničit cílové rakovinné buňky. První, na které se blíže podíval, byly buňky rakoviny slinivky.

Zjistil, že tyto buňky jsou zvláště zranitelné při frekvencích v rozmezí 100 000 až 300 000 Hz.

Potom se zaměřil na buňky leukémie a dokázal je rozbít dříve, než se stihly dělit. Jak však vysvětluje ve svém projevu, k tomu, aby se tato léčba dala úspěšně provést u onkologických pacientů, by potřeboval více statistických údajů.

V opakovaných a kontrolovaných experimentech bylo potvrzeno, že frekvence, známé jako technologie oscilujícího pulzního elektrického pole (OPEF), zabíjí v průměru 25 až 40 % buněk leukémie, v některých případech až 60 %. Zákrok navíc zpomaluje rychlost růstu rakovinné buňky až o 65 %. Jedná se o dvojitý úder.

O tomto experimentu jsme psali v tomto článku.

Další příklady léčby rakoviny frekvencemi

Další příklad se objevil v roce 1981, kdy bioložka Helene Grimalová začala spolupracovat se skladatelem Fabienem Mamanem za účelem prozkoumání vztahu zvukových vln k živým buňkám.

Po dobu 18 měsíců pracovali na účincích zvuku o intenzitě 30-40 decibelů na lidské buňky. S kamerou připevněnou k mikroskopu pozorovali buňky rakoviny dělohy vystavované ve 20minutových časových intervalech různým akustickým nástrojům (kytaře, gongu, xylofonu) a také lidskému hlasu.

Zjistili, že rakovinné buňky po vystavení zvuku ztrácejí strukturální integritu a po 14 minutách explodují. Mnohem dramatičtější byl zvuk lidského hlasu – buňky byly ničeny po dosažení mety devíti minut.

Potom se rozhodli pracovat se dvěma ženami, které trpěly rakovinou prsu. Po dobu jednoho měsíce se „ladily“ s melodií a zpívaly stupnici tři a půl hodiny denně.

Nádor jedné z nich se stal nezjistitelným a druhá absolvovala operaci. Chirurg uvedl, že její nádor se dramaticky scvrkl a „vyschl“. Po jeho odstranění se žena zcela vyléčila a následně u ní došlo k remisi.

A to je jen několik z mnoha existujících příkladů.

Nezapomínejme ani na to, jak Royal Rife poprvé identifikoval lidský rakovinový virus pomocí nejvýkonnějšího mikroskopu na světě. Po identifikaci a izolování viru se ho rozhodl kultivovat v nasoleném vepřovém mase.

V té době šlo o velmi dobrou metodu kultivace. Kulturu následně vzal a injekčně podal 400 potkanům. Jak se dalo očekávat, u všech 400 kusů se velmi rychle objevila rakovina.

Věci nabraly zajímavý spád při jeho dalším kroku. Objevil elektromagnetickou frekvenci, která po vstupu rakovinového viru do energetického pole způsobila jeho úplné zničení.

Léčba mozku a nervových onemocnění pomocí zvuku

Studie zveřejněná v roce 2014 v časopise Journal of Huntington’s Disease zjistila, že dva měsíce léčby bubnováním vedlo u pacientů s Huntingtonovou chorobou (považovanou za nezvratně smrtelné neurodegenerativní onemocnění) ke „zlepšení exekutivní činnosti a změnám v mikrostruktuře bílé mozkové hmoty, zvláště v úseku corpus callosum, který spojuje prefrontální kortex obou hemisfér“.

Autoři studie dospěli k závěru, že pilotní studie poskytla předběžný důkaz o tom, že bubnování (nebo podobná cílená behaviorální stimulace) může vést „ke zvýšení kognitivních schopností a zlepšení mikrostruktury bílé mozkové hmoty v úseku corpus callosum“.

Finská studie z roku 2011 pozorovala, že pacienti po mozkové mrtvici, kterým jako kognitivní terapii poskytli přístup k hudbě, se lépe zotavovali.

Další výzkum ukázal, že pacienti trpící ztrátou řeči v důsledku poranění mozku anebo mozkové mrtvice (více ZDE…), jí rychleji znovu nabydou, když se předtím, než by se pokoušeli mluvit, naučí zpívat.

Jev, při kterém hudba napomáhá hojení mozku po mozkové mrtvici, se nazývá „efekt Kennyho Rogerse“.

Studie z roku 2012 zveřejněná v časopise Evolutionary Psychology zjistila, že aktivní produkce hudby (zpěv, tanec a bubnování) vyvolává uvolňování endorfinu (měřeno nárůsty tolerance bolesti po aktivitě), což samotný poslech hudby nedělal.

Výzkumníci vyslovili hypotézu, podle níž aktivity zahrnující tanec a skládání hudby by mohly přispět k vytváření pout v rámci komunity.

Podle studie zveřejněné americkým Národním ústavem zdraví:

„Hudba účinně snižuje úzkost u léčených a operovaných pacientů a často snižuje pooperační a chronickou bolest. Zabezpečení hudby pro poskytovatele zdravotní péče může být strategií ke zlepšení empatie, soucitu a zájmu.“

Řečeno jinak, hudba je zdraví prospěšná nejen pro pacienty, ale i pro ty, co o ně pečují.

Shrnutí

Informace uvedené v tomto článku nejsou ani špičkou ledovce, co se týče léčebných využití zvuku, frekvence a vibrace, a všechny spolu očividně souvisí.

Jisté však je, že existuje mnoho dalších metod, jak popisujeme v tomto článku, které by zdravotnický establishment měl brát vážněji a věnovat jim více pozornosti.

„Alternativní“ terapie by se neměly označovat za alternativní, ale měly by se stát standardem.

Doporučujeme vám přečíst si také o tom, jak zvýšit svou vlastní vibraci a vyléčit se z nemoci, v tomto článku.

Zdroj: collective-evolution.com, Zpracovala: Vylectese.cz