Tajemství starodávného léčivého umění Reiki: Jak opravdu funguje?

Přehled příspěvků

Léčivé umění Reiki se provádí a učí po celém světě již mnoho let. Věří se, že jeho původ může být tak starý jako lidstvo samotné.

Současný vědecký výzkum potvrzuje, že lidské myšlenky, emoce a záměry ovlivňují fyzický hmotný svět.

Neustále se zvyšuje počet vědců, zejména z oblasti kvantové fyziky, kteří zdůrazňují důležitost studia faktorů, které jsou spojeny s vědomím a jeho vztahem k našemu fyzickému světu. Jedním z těchto faktorů je lidský záměr.

Reiki v podstatě využívá lidský záměr na léčení onemocnění. Praktici obvykle umisťují své ruce na pacienta s cílem usměrnit jeho energii pomocí dotyku. Může to být zhruba definováno jako využívání soucitného mentálního působení a fyzického kontaktu, energetického léčení, šamanského léčení, nelokálního léčení nebo kvantového dotyku.

Popularita tohoto druhu léčení je velmi velká, což potvrzuje skutečnost, že od roku 2000 působí ve Velké Británii více „dálkových léčitelů“ jako jiných terapeutů, praktikujících jakoukoli jinou formu doplňkové nebo alternativní medicíny, a totéž platí pro USA.

Kvantová fyzika potvrzuje efektivnost této léčby již delší dobu. Například Max Planck, který je původcem kvantové teorie, za kterou získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1918, uvedl, že „vědomí považuje za zásadní a derivaci za vědomí.“ Také tvrdí, že „všechno, o čem mluvíme a co považujeme za stávající, předpokládá vědomí.“

Toto vzdálené léčení zahrnuje faktory spojené s vědomím.

---

Náš tip: Stop Candidě: Jak porazit kvasinkovou infekci a zbavit se únavy, migrén, potravinových alergií a množství dalších zdravotních problémů. Více informací zde

---

Eugene Wigner, známý teoretický fyzik a matematik, zdůraznil, že „nebylo možné formulovat zákony kvantové mechaniky konzistentním způsobem, aniž by se obrátil na vědomí.“

Richard C. Henry, profesor fyziky a astronomie na Univerzitě Johna Hopkinse, posouvá jeho myšlenku ještě dále ve svém článku s názvem „Nehmotný vesmír“, zveřejněném v časopise „Nature“:

Základní závěr nové fyziky také uznává, že pozorovatel vytváří realitu. Jako pozorovatelé se osobně podílíme na tvorbě naší vlastní reality. Fyzici jsou nuceni přiznat, že vesmír je „nehmotná“ struktura. Průkopnický fyzik Sir James Jeans napsal:

„Proud znalostí směřuje k nesamovolné realitě; vesmír se spíše začíná podobat velké myšlence než velkému stroju. Mysl by se nám nikdy neměla jevit jako náhodný vetřelec, měli bychom spíše přivolávat tvůrce a velitele této říše hmoty. Vyrovnejte se s tím a přijměte tento nepopiratelný závěr. Vesmír je nehmotný – mentální a spirituální.“

Je prostě nepochopitelné, že i navzdory existenci nespočetného množství důkazů potvrzujících tuto myšlenku toto téma zůstává předmětem posměchu u mnohých představitelů akademické oblasti.

Studie publikovaná v Americkém časopise čínské medicíny (The American Journal of Chinese Medicine), kterou můžete najít v Národní knihovně medicíny v USA, ukázala, že ženy s jedinečnými schopnostmi byly a jsou schopny urychlit zrod mimořádných semen pro účely vytvoření odolnějšího rodu.

Uvedená studie zjistila, že tato žena by mohla přimět rostlinná semena, aby z nich vyrostly výhonky a kořeny několik centimetrů dlouhé během dvaceti minut s využitím duševně promítnuté čchi energie.

Vybraný seznam recenzovaných článků, které uvedly studie psychických jevů, většinou publikované ve 21. století, si můžete stáhnout ZDE.

Účel terapie dálkového léčení (DHI): Přehled vědeckých důkazů

Věděli jste, že klinické studie testující účinnost DHI probíhají od poloviny 90. let 20. století? Seriózní vědecké zkoumání pokračuje i v současnosti.

I navzdory tomu, že byly publikované systematické a meta-analytické zprávy, z nichž polovina se věnovala tomuto tématu, které poskytly statisticky významné výsledky, další studie jsou zapotřebí.

Řada studií zahrnující DHI pokusy na jednoduchých formách života a zvířatech, která byla zkoumána se stejnou pravděpodobností výběru, také hlásí významné statistické výsledky.

Šlo o enzymy, plísně, kvasinky, bakterie, rakovinné buňky, červené krvinky, fibroblasty, šlachovité buňky (tenocyty) a kostní buňky.

Dálková duševní interakce se živými systémy (DMILS)

Provedené byly stovky pokusů v této oblasti, které úzce souvisí s DHI. DMILS se netýká léčení, ale spíše hledání měřitelných empirických důkazů, že jednotka A může ovlivnit jednotku B dříve, než A může vyléčit B.

Tyto studie zkoumají vliv záměru jednotky A na fyziologický stav jednotky B – tento proces poukázal na „dálkový záměr“. Následně se zabývaly vlivem pozornosti jednotky A na fyziologický stav jednotky B, kde A hleděla na B přes video spojení s názvem „dálkové dívání se do očí“.

V neposlední řadě zkoumaly vliv záměru jednotky A na pozornost nebo chování jednotky B, který je označován jako „dálková dávka“.

Účinky dálkových mentálních interakcí jsou měřeny pomocí elektrodermální aktivity (EDA), srdeční frekvence, objemu krve, okysličení krve do mozku a EKG.

Tyto studie přinesly pozoruhodné výsledky, které byly úspěšně zopakovány v laboratořích po celém světě.

Přehled vědeckých důkazů

DHI je velmi populární jako alternativní léčebná metoda, ale vědecké experimenty dosud nevedly k žádným klinickým výsledkům, které by byly spolehlivě odhadnuty. Jako Dean Radin (hlavní výzkumník Ústavu noetických věd) tvrdí:

Rozpor mezi přetrvávající popularitou a nedostatkem klinické účinnosti může být na jedné straně způsobený některými léčiteli, v některých kontextech, kterým se zdá, že dosahují vynikajících výsledků, a na druhé straně způsobený konvenčními RCT (randomizované kontrolované studie) protokoly, které mohou být neslučitelné s podstatou jevu DHI.

Nástroje musí odpovídat požadavkům na dané téma, a pokud ty správné nástroje nejsou k dispozici, musí být navržena nová. Jinými slovy, není vhodné použít tupé kladivo na studium povrchové struktury mýdlové bubliny.

Na druhou stranu DMILS experimenty, které vycházejí z dálkového léčení, jasněji poukazují na existenci pravých interakcí mezi lidmi na dálku. Jak Dean Radin vysvětluje, nabízí to nějaké změny:

Princip založený na důkazech poskytl DMILS experimentům jasnější pohled na existenci pravých interakcí mezi vzdálenými lidmi. Předkládá nám to hádanky založené na důkazech hodných skutečné pozornosti. Avšak mnozí výzkumníci vyjadřují nesouhlas s dálkovým léčením ze dvou důvodů.

První z nich je založen na předpokladu, že „působení na dálku“ je nemožné, protože narušuje jeden nebo více fyzikálních nebo biologických zákonů.

Druhý je založen na neurovědeckém předpokladu, že mysl je totožná s mozkem, přičemž v tomto případě nemá smysl myslet si, že mozková aktivita, kterou my nazýváme „léčebný záměr“, může vzájemně působit s čímkoliv mimo mozku v našem těle.

I když je zcela jasné, že léčení na dálku nebylo dosud vědecky dokázáno, DMILS účinky opravdu odhalují posuny ve fyziologických měřidlech, dodávající důvěryhodnost zprávám o dálkovém léčení.

Sám Dean Radin tvrdí, že „důsledky DHI pro základ věd epistemologie a ontologie a pro pragmatické snahy zlepšit zdravotní léčení jsou obrovské, hluboké a fascinující.“

Několik dalších zvláštních neověřených anomálií

Připadá mi velmi zajímavé uvažovat nad tím, kolik vědeckých výzkumů na „psychické“ jevy bylo provedeno ministerstvem obrany.

Například v USA představili Hvězdnou bránu, která vydržela více než dvě desítky let, než byla neočekávaně uzavřena. Jeden z nejpopulárnějších projektů v rámci tohoto programu bylo dálkové pozorování.

Podle odtajněné zprávy, která byla od té doby publikována v několika časopisech:

Abychom to shrnuli, několikaleté kritizování protokolů, zdokonalování metod a úspěšné replikace tohoto typu dálkového průzkumu v nezávislých laboratořích přineslo značné vědecké důkazy o realitě jevu dálkového pozorování.

Tímto výsledkům přidalo na váze zjištění, že roste počet osob prokazujících vysoce kvalitní dálkové pozorování, často k jejich vlastnímu překvapení… Rozvoj této schopnosti se vyvinul do bodu, ve kterém hostující pracovníci CIA ji bez předchozího seznámení se s touto představou provedli i v kontrolovaných laboratorních podmínkách.

Jen chci, aby bylo jasné, že duševní jevy byly zkoumány na nejvyšších úrovních státní správy a pravděpodobně stále jsou. Kdoví, jaké informace z těchto programů zůstanou zařazeny? A proč tak mnoho výzkumníků kritizuje tento výzkum, když odborníci pracující na nejvyšších úrovních státní správy to studují?

Toto téma vzbudilo zájem nejen západních zpravodajských agentur, ale i Čína aktivně pracuje na identifikaci jedinců s rozšířenými lidskými schopnostmi.

Například dokument zveřejněný v Čínské lidové republice v září 1981 v časopise Přírodní časopis (Zírání Zazhi) s názvem „Některé pokusy o přemístění objektů provedené neobyčejnými schopnostmi lidského těla“ uvedl, že „nadané děti“ byly schopny přemístit malé fyzické předměty z jednoho místa na druhé.

Publikace s názvem „Výjimečné funkce lidského těla“ také prezentuje některá mimořádná tvrzení, když mluví o velmi přesných parapsychologických jevech zahrnujících jasnovidectví, psychokinetické jevy a další.

Zpráva, kterou v roce 2010 zveřejnil Dong Shen, výzkumný chemik v důchodu, popisuje experiment zahrnující mentální teleportaci kousků papíru ven z uzavřeného plastového obalu. Fascinující na tom je, že tyto metody vyučovali ostatní lidi se 40% úspěšností.

„Výsledky čínských pokusů s teleportací mohou být jednoduše vysvětleny jako jev lidského vědomí, který nějakým způsobem působí na pohyb nebo otáčení zkušebních vzorků přes 4. prostorovou dimenzi, aby byly vzorky schopny proniknout pevnou stěnou/bariérou svých obalů bez jejich porušení.“ – Eric Davis , PhD, FBIS

Zdroj: Badatel.net