Zatímco zdravotničtí odborníci a vlády mnoha zemí usilují o zpomalení šíření viru, vědci soustřeďují veškerou pozornost na zkoumání koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje potenciálně smrtelné onemocnění COVID-19. Co je to vakcína, co obsahuje, kdo vlastně vyvíjí vakcíny? Vyplatí se čekat na lék proti koronaviru?
Vědci se již několik měsíců snaží lépe porozumět genetickému složení viru, způsobu, jakým infikuje buňky, a přijít na způsob, jak je účinně léčit.
V současnosti stále neexistuje lék proti onemocnění COVID-19, které se už rozšířilo na všechny kontinenty kromě Antarktidy, a lékaři podávají infikovaným pouze symptomatologickou léčbu, tedy léčí pouze příznaky onemocnění.
Vývoj nových vakcín vyžaduje určitý čas a před jejich použitím u lidí se musí důkladně testovat a potvrdit pomocí klinických zkoušek.
Anthony Fauci, ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční choroby v USA, uvedl, že vývoj vakcíny proti onemocnění COVID-19 bude trvat nejméně 12 až 18 měsíců.
Co je to vakcína?
Vakcína je způsob léčby zaměřený na stimulaci imunitního systému těla v boji proti infekčním patogenům, jako jsou bakterie a viry.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou vakcíny „jedním z nejúčinnějších způsobů prevence nemocí“.
Vakcíny jsou jakýmsi „moudrým podvodníkem“. Přinutí tělo, aby si myslelo, že je infikováno, a tak stimulují jeho imunitní reakci.
Například vakcína proti spalničkám podvede tělo, aby si myslelo, že má spalničky. Pokud jste očkováni proti spalničkám, vaše tělo si vytvoří jakýsi „záznam o viru spalniček“.
Pokud s ním v budoucnu přijdete do kontaktu, imunitní systém těla je připraven překonat ho dříve, než onemocníte.
Co obsahuje vakcína?
Vakcíny obsahují směs různých přísad v závislosti na jejich typu a na tom, jakým způsobem mají vyvolat imunitní odpověď. Mezi všemi však existuje určitá shoda.
Nejdůležitější složkou vakcíny je antigen. To je část vakcíny, kterou tělo dokáže rozpoznat jako cizorodou látku. V závislosti na typu vakcíny mohou antigenem být molekuly virů, jako jsou řetězec DNA nebo protein, ale také oslabené verze živých virů.
Například vakcína proti spalničkám obsahuje oslabenou verzi viru spalniček. Když pacient dostane vakcínu proti spalničkám, jeho imunitní systém rozpozná protein přítomný ve viru spalniček a naučí se s ním bojovat.
Druhou důležitou složkou je adjuvans. Adjuvans je látka, která stimuluje imunitní odpověď organismu na antigen. Jestli vakcína obsahuje adjuvans nebo ne, závisí na typu vakcíny.
I při vývoji vakcíny proti onemocnění COVID-19 musí vědci najít životaschopný antigen, který bude stimulovat imunitní systém těla v obraně proti infekci.
Vývoj vakcíny proti onemocnění COVID-19
Patogen SARS-CoV-2 patří do rodiny virů známých jako koronaviry. Skupina virů dostala toto jméno, protože pod mikroskopem se objevují s korunou a podobnými projekcemi na jejich povrchu.
Víte, že: tělo zdravého člověka se detoxikuje přirozeně? Pomozte mu dosáhnout svého maxima. Řešení naleznete TADY...
Během vývoje vakcíny, která cílí na koronavirus SARS-CoV-2, vědci pozorně sledují tyto projekce. Projekce umožňují viru vstoupit do lidských buněk, kde se může replikovat a vytvářet kopie.
Vědci dokázali zmapovat projekce viru, známé jako „S“ proteiny (Spike proteins) ve 3D, a výzkum naznačuje, že by mohly být životaschopným antigenem v jakékoli vakcíně proti koronaviru.
S-protein převládá v koronavirech, s nimiž svět bojoval již v minulosti, včetně toho, který způsobil vypuknutí epidemie SARS v Číně v období let 2002-2003.
To vědcům umožnilo začít s tvorbou vakcín proti části S-proteinu a jejich testování na zvířatech již prokázalo, že mohou vytvářet imunitní odpověď.
Biotechnologické společnosti dokázaly poměrně rychle vytvořit i nové návrhy vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2. Postupovaly tak, že vzaly kus genetického kódu pro protein S a spojily ho s nanočásticemi, které se mohou vstříknout do krevního řečiště.
Hledání léku na onemocnění COVID-19
Imperial College London navrhuje podobnou vakcínu s použitím RNA (genetického kódu) z koronaviru.
Biotechnologická společnost v Pensylvánii zas vytváří vlákna DNA, která by měla stimulovat imunitní odpověď.
Johnson & Johnson a francouzský farmaceutický gigant Sanofi spolupracují s americkým Úřadem pro biomedicínský výzkum a vývoj na vývoji vlastních vakcín.
Sanofi plánuje smíchat DNA koronaviru s genetickým materiálem z neškodného viru, zatímco společnost Johnson & Johnson se pokusí deaktivovat koronavirus SARS-CoV-2, čímž v podstatě „vypne“ jeho schopnost způsobovat nemoci a zároveň zajistí, že stále stimuluje imunitní systém.
Vakcínu proti koronaviru, která se nyní jeví jako nejslibnější i nejpřipravenější pro výrobu, má kalifornská společnost Gilead Sciences.
Remdesivir, původně vyvinutý proti viru ebola, se však v konkurenci s jinými připravovanými léky v minulosti neprosadil.
Tento lék zatím nebyl schválen a není specificky určen k ničení koronaviru SARS-CoV-2. Místo toho funguje tak, že vyřadí konkrétní mechanismus viru, známý jako „RNA polymeráza“, která slouží k replikaci (rozmnožování) mnoha virů.
V minulosti se prokázal jako účinný v lidských buňkách a na myších modelech. O jeho účinnosti se stále diskutuje a bude zapotřebí mnohem přesnější studie předtím, než se stane obecnou léčbou proti koronaviru SARS-CoV-2.
V současnosti tedy není dobrý nápad spoléhat na vakcínu, která zastaví pandemii koronaviru, protože podle odborníků je vzdálena ještě mnoho měsíců.
Nejlepším způsobem, jak prozatím zastavit šíření koronaviru, je pokračovat v dodržování správné osobní hygieny a omezit naše setkávání s ostatními lidmi.
Pomoci sobě, ale i svému okolí, můžete i výrobou ochranné roušky nebo dezinfekčního gelu na ruce u sebe doma.
Zpracovala: Vylectese.cz
Upozornění: Tento příspěvek v žádném případě nenahrazuje konzultaci ani vyšetření lékařem ve zdravotnickém zařízení. Příspěvky mohou vyjadřovat názory, které se nemusí shodovat s názory redakce.
Napsat komentář