Vědci dokázali úspěšně změnit buňky rakoviny prsu v tukové

V nové studii na myších výzkumníci dokázali přinutit lidské buňky rakoviny prsu, aby se změnily v tukové.

Aby toho dosáhli, použili zvláštní dráhu metastazujících rakovinných buněk; jejich výsledky jsou pouze prvním krokem, ale jedná se o skutečně slibný přístup.

Jak to funguje

Když se říznete do prstu nebo plodu se vyvíjejí orgány, epiteliální buňky se začnou podobat spíše „měnlivým“ buňkám – změní se ve kmenové buňky zvané mezenchym, a potom se změní v jakékoli jiné buňky, které tělo potřebuje.

Tento proces se nazývá přechod epiteliální-mezenchymální (EMT ) a už déle je známo, že tuto i opačnou cestu, nazývanou mezenchymálně-epiteliální přechod (MET), dokáže využívat rakovinná buňka pro své množení a tvorbu metastáz v organismu.

Výzkumníci použili myši, kterým byla implantována agresivní forma lidské rakoviny prsu a léčili je lékem na cukrovku, zvaným rosiglitazon, a lékem na rakovinu, zvaným trametinib (mekinist).

Když rakovinné buňky využily jeden z výše zmíněných přechodů, díky těmto lékům se změnily v tukové buňky – tento proces se nazývá adipogeneze.

„Modely použité v této studii umožnily posoudit šíření apidogenezy rakovinné buňky v bezprostředním okolí nádoru,“ napsal tým ve své studii, která byla zveřejněna v lednu 2019.

„Výsledky naznačují, že v prostředí relevantním s pacientem se kombinovaná léčba s rosiglitazonem a trametinibem zaměřuje na rakovinné buňky se zvýšenou přizpůsobivostí a způsobuje jejich apidogenezi.“

Ačkoliv ne každá rakovinná buňka se změnila v tukovou, ty, které prošly procesem apidogenezy, se již nezměnily v rakovinné.

„Buňky rakoviny prsu, které prošly procesem EMT, se nejenže změnily v tukové, ale také se přestaly množit,“ řekl vedoucí autor studie, Gerhard Christofori, biochemik z Basilejské univerzity ve Švýcarsku.

„Na základě dlouhodobých experimentů umíme říct, že rakovinné buňky, které se změnily v tukové, zůstanou tukovými a nepřemění se zpět v buňky rakoviny prsu.“

Jak to tedy funguje? Nuže, trametinib jako lék na jedné straně zvyšuje přechodový proces buněk – když se rakovinné buňky mění ve kmenové – a následně zvyšuje přeměnu kmenových buněk v tukové.

Rosiglitazon byl méně důležitý, ale v kombinaci s trametinibem i on pomáhal při přeměně kmenových buněk v tukové.

„Léčba apidogenetickou diferenciací v kombinaci s rosiglitazonem a [trametinibem] účinně brání invazi rakovinných buněk, šíření a tvorbě metastáz u různých preklinických myších modelů rakoviny prsu,“ napsal tým.

(Department of Biomedicine, University of Basel)

Obrázek nahoře znázorňuje tento proces. Nalevo jsou rakovinné buňky vyznačeny zelenou fluoreskující bílkovinou a normální tuková buňka je vyznačena červenou barvou.

Napravo jsou rakovinné buňky, které se změnily v tukové, jsou zobrazeny hnědou barvou, protože červená barva tukových buněk se míchá s buňkami rakoviny označenými zelenou bílkovinou.

Potřebné léky jsou již schváleny, čeká se na klinické testy

Vzrušující je, že oba tyto léky již americká FDA schválila, takže by mělo být jednodušší dostat tento druh léčby do klinických testů pro skutečné lidi.

Je to vzrušující i navzdory skutečnosti, že víme, jak hodně na myších testovaných léčeb se nedostalo do stadia klinických testů, nebo v nich selhalo. Trochu více naděje nám dává skutečnost, že tato léčba zabírá na buňky lidské rakoviny.

Tým vědců zatím zjišťuje, zda by fungovala v kombinaci s chemoterapií a mohla se aplikovat na jiné druhy rakoviny.

„V budoucnu by se tento inovativní terapeutický přístup mohl používat v kombinaci s konvenční chemoterapií, jak k potlačování růstu původního nádoru, tak k vytváření smrtících metastáz,“ vysvětlil Christofori pro Press Association.

„Klinické posouzení represivního účinku léčby na experimentální metastázy rakoviny prsu, a tedy jeho potenciál při léčbě 4. stadia rakoviny prsu u pokročilých preklinických modelech, bude vyžadovat kombinaci adjuvantní léčby a chemoterapie,“ napsal tým.

„Jelikož jsme ke zkoumání preklinického účinku léčby použili již schválené léky, klinický výzkum je možný.“

Uvedený výzkum byl publikován na stránce Cancer Cell.

Verze tohoto článku byla poprvé zveřejněna v lednu 2019.

Zdroj: sciencealert.com, Zpracovala: Vylectese.cz