Vědci vysvětlují, jak uvolnit stres nahromaděný ve vašem těle

Příznaky akutního a chronického stresu všichni známe: ztuhlá ramena, bolest v kříži, bolavé klouby, zhoršený spánek, podrážděnost, vyšší míra frustrace, menší kontrola nad emocemi anebo narušená soudnost.

Všimli jste si, že příznaky stresu nejsou jen fyzické? Postihují celou naši osobnost. Stres nosíme s sebou ve svých myslích a tělech.

Pokud nenajdeme lepší způsob, jak se vyrovnat se stresem a zároveň ho dostat z těla pryč, pak se v nás může začít „hromadit“.

Ale nemusí tomu tak být. Můžeme nad ním převzít kontrolu. Vědci vysvětlují, jak uvolnit stres nahromaděný v našem těle.

Fatální fakta o stresu

Stres je jedním z největších zabijáků lidstva. Jako podpůrný faktor souvisí se šesti nejčastějšími příčinami úmrtí: onemocněním srdce, rakovinou, onemocněním plic, cirhózou jater a sebevraždou.

Pokud mu dovolíme hromadit se v našem těle, začne ovládat každé naše rozhodnutí. Můžeme málo jíst, kouřit, konzumovat alkohol, užívat drogy, zapomínat cvičit, špatně spát, příliš mnoho pracovat a tento seznam by mohl pokračovat dál.

Zamyslete se nad následujícími fakty:

1. V důsledku stresu zažívá 43 % dospělých lidí nějaké fyzické onemocnění,

2. 75-90 % všech návštěv u lékaře je zapříčiněno stresem,

3. Stres se ukázal jako důležitý faktor při celé řadě zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak, problémy se srdcem, cukrovka, astma, deprese, úzkost a jiné,

4. Stres se přenáší do práce a může vytvářet nebezpečné pracovní prostředí. Podle Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci americký průmysl utrácí na stres 300 miliard dolarů ročně,

5. Stálému a neléčenému stresu je možné přičíst více než 50 % emocionálních problémů, ke kterým dochází v průběhu života.

Navzdory všemu řečenému zůstává faktem, že patří k životu. A co s tím můžeme dělat? Můžeme se naučit lépe zvládat situace, které stres vytvářejí.

Můžeme zajistit, aby se nehromadil, když řekneme „NE“ nadměrnému množství úkolů. A také se můžeme naučit stres uvolnit, abychom zabránili jeho hromadění v našich tělech a myslích.

Akutní versus chronický stres

Podle Medline Plus existují tři různé druhy stresu:

1) Každodenní, nebo také rutinní stres z vykonávání rutinních činností, jako je chození do práce, vaření večeře, ukládání dětí ke spánku atd.

2) Náhlý, dramatický, negativní stres. Ten představuje rozvod, ztrátu zaměstnání, těžké zranění anebo dlouhodobé onemocnění.

3) Traumatický stres je druh stresu ze zločinu, jako je přepadení, vloupání, únos atd. K dalším příkladům patří těžká nehoda, zranění, náhlé onemocnění nebo jakákoli přírodní katastrofa.

Chronický stres

Na každodenní a náhlý stres se obvykle dá zvyknout a jsme schopni ho zvládat. To však vyžaduje vědět, jak se vyrovnat se stresem, když se objeví, a jak ho uvolnit, když se stane nadměrným.

Co se děje, když se stává neustávajícím – když nemá konce, nebo vám chybí dovednosti anebo znalosti, jak se vyrovnat se stresem, a máte minimální podporu? Stává se chronickým.

Vědci dokázali, že právě chronický a traumatický stres způsobují největší fyzické a psychologické škody. Pod chronickým stresem rozumíme všem pronikající, dlouhodobé hladiny stresu, které nás uvádí do stavu neustálé bdělosti.

Hormony nám neustále zaplavují systém, neboť jsou přesvědčeny, že se nacházíme v nebezpečné situaci, ve které hrozí, že budeme muset bojovat, nebo utíkat.

Tyto hormony pak reagují s našimi dalšími systémy a mozkem, přičemž vytvářejí řetězovou reakci a smrtící cyklus.

Stres a naše tělo

Fakt, že všechno to, o čem přemýšlíme a jak přemýšlíme, ovlivňuje naše tělo, začíná být stále více akceptovaný a chápaný. Je těžké stres ignorovat, protože je součástí našich každodenních životů.

Když se cítíme být smutní, pohybujeme se pomaleji než obvykle, hůře se nám soustředí a naše tělo nám připadá těžší a méně koordinované.

Úplně jiné je to v případě, kdy zažíváme šťastné období. Tyto dny máme pružný krok, více energie a myslíme rychleji a jasněji než jindy.

Není to jen náhoda. To, jak se cítíme, přímo souvisí s tím, jak fungují a reagují naše těla.

Článek od American Psychological Association vykresluje, jaké účinky má stres na naše těla a doslova na všechny naše systémy:

1. Svalově kosterní systém

Svalově kosterní systém je ten, který známe zřejmě nejlépe. Ta známá ztuhlost našich ramenou, ztuhlý krk, svalové napětí v oblasti zad anebo svíravá bolest v zádech.

Když nás stres postihuje dlouhodobě (je chronický), může vést k migréně, bolestem hlavy anebo pomalému hojení ran, zejména pokud zranění vnímáme velmi negativně.

2. Respirační (dýchací) systém

Možná jste sami zažili situaci, nebo jste jí byli svědky, kdy člověk zažívá panický strach, silné citové rozrušení anebo úzkost.

Když naše tělo začne být extrémně vystresované, zrychluje naše dýchání, aby do svalů dostalo více krve a kyslíku. V průměru to nemusí trvat dlouhou dobu a umíme se rychle vzpamatovat.

Ale u člověka s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) anebo astmatem to může způsobit dýchací problémy a nutnost použít inhalátor.

Jak již bylo zmíněno, pokud někdo pociťuje silnou úzkost, může rychle přerůst v panický záchvat a hyperventilaci, což může mít za následek smrt, pokud se rychle neudělají preventivní opatření.

3. Srdce a oběhový systém

Nejlepší způsob, jak pochopit účinek stresu na naše srdce a cévy, je vědět, co se děje ve chvíli, kdy nastane nějaká neočekávaná událost.

Například můžeme uvíznout v dopravní zácpě a potřebovat dupnout na brzdy, nebo vidět své malé dítě padat do bazénu.

Za těchto okolností se nám prudce zrychlí tep a naše srdce se musí silněji stahovat. Je to způsobeno vylučováním stresových hormonů – adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu.

Zároveň se nám roztahují cévy, aby umožnily napumpovat více krve do svalů a zpět do našich srdcí. To nám zase zvyšuje krevní tlak. Tuto tělesnou reakci známe jako reakci „bojuj, nebo utíkej“.

A teď si představme, že naše tělo prochází uvedeným procesem skoro každý den, což by bylo v případě, kdybychom trpěli chronickým stresem.

Ten může způsobovat zánět koronárních artérií a zvyšovat hladiny cholesterolu. Oba faktory jsou spojeny se vznikem hypertenze, mrtvice a infarktu.

U žen těsně před menopauzou může extra estrogen napomáhat jejich schopnosti zvládat stres, a tím jeho účinky snižovat. U žen po menopauze už tento hormon není přítomen, což zvyšuje jejich riziko onemocnění srdce v důsledku stresu.

4. Gastrointestinální systém

Gastrointestinální systém se skládá z jícnu, žaludku a střev. V této oblasti se stres projevuje v podobě naší reakce na něj. Když začneme být vystresovaní, kolísá nám apetit.

Můžeme se přejídat, nebo ztrácet chuť k jídlu. Když máme chuť jíst, upřednostňujeme ta jídla, jejichž příprava vyžaduje co nejmenší úsilí, která jsou citově uklidňující a poskytují nám rychlou energii k celkovému fungování.

Jde většinou o rychlé občerstvení anebo jídla z restaurace, zpracované potraviny plné tuků, sacharidů a cukru. Můžeme začít kouřit anebo konzumovat více alkoholu, což může vést k žaludečnímu refluxu.

Ten může dráždit výstelku jícnu, a tak způsobovat spasmy anebo uzavření hrdla po konzumaci jistých potravin.

Navzdory oblíbenému názoru, stres nezvyšuje množství žaludeční kyseliny. Když málo jíme, mění se způsob, jakým nám funguje jícen. Může dojít k oslabení dolního jícnového svěrače, čímž se žaludeční kyselina dostane zpět do jícnu.

Když máme postižený žaludek, můžeme zažívat nadýmání, křeče v žaludku, nevolnost, nebo dokonce zvracení. Když začneme mít podrážděná střeva, budeme zažívat více nadýmání, zácp nebo průjmů, křečí v tlustém střevě, plynatosti a zánětů.

5. Centrální nervový systém

Nervový systém reguluje, jak tělo reaguje na různé podněty. Ve stavu chronického stresu tělu pořád říká, že má být nesmírně ostražité, aby zvládlo jakoukoli vnímanou hrozbu.

To vede k tomu, že máme neustále zrychlený dech, prudce nám bije srdce, máme napnuté svaly a všechny smysly jsou v nejvyšší pohotovosti. Časem to tělo nesmírně vyčerpává.

6. Reprodukce

Postižený může být i reprodukční systém, jak u mužů, tak u žen. Může:

• snižovat chuť na intimní styk,
• snižovat počet zdravých spermií anebo jejich normální tvorbu,
• zmenšovat šanci otěhotnět,
• zvyšovat depresi u čerstvých mamiček,
• a zesilovat symptomy u žen v menopauze a před menopauzou.

Jak uvolnit stres z našeho těla

Skvělý způsob, jak odstranit stres z našeho těla, je uvědomovat si jeho přítomnost a účinky.

Dokud ho nepřiznáme a nepřevezmeme nad ním kontrolu, nemůžeme podniknout kroky k jeho odstranění ani kroky k jeho předcházení.

Důležité je vědět, že odstranění stresu nemusí být dlouhodobý proces. Zde je několik metod, které vám nezaberou mnoho času:

1. Posaďte se za volant, na toaletu nebo do psí boudy. Nezáleží na tom, kam. Buď se na minutu někam vypařte, nebo mentálně vypněte. Může to být doslova jedna minuta, nebo i více.

Dýchejte zhluboka a kontrolovaně. Nadechujte se pouze nosem, ústy vydechujte. Tři hluboké nádechy a výdechy dokážou udělat zázraky pro uklidnění srdeční frekvence, uvolnění těla a ztišení mysli.

2. Nemám v úmyslu sahat po sešívačce, abych ji hodila po svém šéfovi. Postavte se, zavřete oči, nadechněte se a protahujte páteř směrem vzhůru, jak nejvíce můžete. Opakujte to několikrát. Můžete se také dotknout prstů na nohou, pokud to dokážete a máte na to chuť.

3. Vdechujte příjemnou vůni. Noste s sebou nějaké esenciální oleje, které vás uklidní. Já upřednostňuji levandulový, citronový anebo santálový olej. Můžete si dokonce koupit náhrdelník, na který nakapejte pár kapek oleje. Dopřejte si chviličku na vdechování příjemné vůně.

Když jste mimo stresové situace a máte více času, zde je několik dalších způsobů, jak uvolnit nahromaděný stres z těla:

1. Stačí 15 minut strečinku, jógy, kickboxu, běhu na běžeckém pásu anebo na místě, skákání přes švihadlo. Prospěšné je cokoli, co vás přinutí hýbat se a umožní vašemu tělu využít něco z hormonů, které jsou navíc.

2. Už výše jsem se zmínila o třech nádeších a výdeších. Zkuste zvýšit tři nádechy a výdechy na 10 minut tichého sezení a dýchání. Pokud potřebujete vytěsnit okolní hluk, použijte špunty do uší.

3. Stres si udržujeme v našich svalech a kloubech. K jeho uvolnění může dopomoci masáž.

4. Usmívejte se nebo se něčemu zasmějte. Já vím, kdyby se ve vašem životě dělo něco zábavného, nebyli byste tak vystresovaní, že ano? Pokud chcete, pusťte si nějakého komika, zavolejte nějaké zábavné přítelkyni anebo příteli, přečtěte si nějaký komiks. Samotný akt smíchu, nebo dokonce pouze úsměvu, téměř okamžitě uvolní stres ve vaší mysli a těle.

5. Na někoho se obraťte. Zavolejte nějakému příteli, členovi rodiny, obraťte se na svého psa anebo profesionála. Občas postačí, když jen vypustíte všechny emoce z hlavy, čímž budete všechno vidět jinak. Křičte, ječte, řvěte nebo mluvte sami se sebou. Jen to dostaňte ven.

Závěrečné úvahy o důležitosti odstranění stresu

Naučit se zvládat stres, ale také rozpoznat, když se začne hromadit v těle, je nesmírně důležité.

Vědci dokázali, že ho nosíme ve svých tělech a když se stane chronickým, začne napadat každou buňku těla. Velmi důležité pro kvalitu našeho života je naučit se nahromaděný stres uvolnit.

Zdroj: powerofpositivity.com, Zpracovala: Vylectese.cz