Příznaky akutního a chronického stresu všichni známe: ztuhlá ramena, bolest v kříži, bolavé klouby, zhoršený spánek, podrážděnost, vyšší míra frustrace, menší kontrola nad emocemi či narušená soudnost.
Všimli jste si, že příznaky stresu nejsou jen fyzické? Postihují celou naši bytost. Stres nosíme s sebou ve svých myslích a tělech.
Pokud nenajdeme lepší způsob, jak se vyrovnat se stresem a zároveň ho dostat z těla pryč, pak se v nás může začít „hromadit“.
Stres nemusí vládnout nad našimi životy. Vládu nad ním můžeme převzít my. Vědci vysvětlují, jak uvolnit stres nahromaděný ve vašem těle.
Fatální fakta o stresu
Stres je jedním z největších zabijáků lidstva. Jako podpůrný faktor souvisí se šesti nejčastějšími příčinami smrti: onemocněním srdce, rakovinou, onemocněním plic, cirhózou jater a sebevraždou.
Když stres necháme hromadit, ovládá každé naše rozhodnutí. Můžeme málo jíst, kouřit, konzumovat alkohol, užívat drogy, zapomínat cvičit, špatně spát, příliš pracovat a tento seznam by mohl pokračovat dál.
Zamyslete se nad fakty o zvládání stresu, které jsme přečetli na internetu:
1. V důsledku stresu trpí fyzickým onemocněním až 43 % dospělých lidí,
2. 75-90 % všech návštěv u lékaře se děje kvůli symptomům spojeným se stresem,
3. Stres se ukázal být důležitým faktorem při celé řadě zdravotních problémů, jako jsou vysoký krevní tlak, problémy se srdcem, cukrovka, astma, deprese, úzkost a jiné,
4. Stres se přenáší do práce a může vytvářet nebezpečné pracovní prostředí. Podle Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci americký průmysl práce vynakládá na stres 300 miliard dolarů ročně,
5. Stálému a neléčenému stresu lze přičíst více než 50 % emocionálních problémů, ke kterým dochází v průběhu života.
Navzdory všemu řečenému zůstává faktem, že stres patří k životu. Co s tím můžeme dělat? Můžeme se naučit lépe zvládat situace, které stres vytvářejí.
Můžeme zajistit, aby se nehromadil, když řekneme „NE“ nadměrnému množství úkolů. A také se můžeme naučit stres uvolnit, abychom zabránili jeho hromadění v našich tělech a myslích.
Akutní versus chronický stres
Jak uvádí online lékařská encyklopedie Medline Plus, existují tři různé druhy stresu:
1) Každodenní, nebo také rutinní stres z našich rutinních životů, jako chození do práce, vaření večeře, ukládání dětí ke spánku atd.
2) Náhlý, dramatický, negativní stres. Ten představuje rozvod, ztráta zaměstnání, těžké zranění či dlouhodobé onemocnění.
3) Traumatický stres je druh stresu ze zločinu, jako je přepadení, vloupání, únos atd. K dalším příkladům patří těžká nehoda, zranění, náhlé onemocnění či jakákoli přírodní katastrofa.
Chronický stres
Na náš každodenní a také náhlý stres se obvykle dá zvyknout a jsme schopni ho zvládat. To však vyžaduje vědět, jak se vyrovnat se stresem, když se objeví, a také jak ho uvolnit, když se stane nadměrným.
Co se děje, když se stává neustávajícím – když to nemá konce, nebo vám chybí dovednosti či znalosti, jak se vyrovnat se stresem, a máte minimální podporu? Stává se chronickým stresem.
Vědci dokázali, že právě chronický a traumatický stres způsobují největší fyzické a psychologické škody. Chronický stres představují všem pronikající, dlouhodobé hladiny stresu, které uvádí lidi do stavu neustálé bdělosti.
Hormony nám neustále zaplavují systém, neboť jsou přesvědčeny, že se nacházíme v nebezpečné situaci, ve které hrozí, že budeme muset bojovat nebo utíkat.
Tyto hormony pak reagují s našimi dalšími systémy a mozkem, přičemž vytvářejí řetězovou reakci a smrtící cyklus.
Stres a naše tělo
Fakt, že všechno to, o čem přemýšlíme, a také to, jak přemýšlíme, ovlivňuje naše tělo, začíná být stále více akceptovaný a chápaný. Je těžké to ignorovat, protože je součástí našich každodenních životů.
Když se cítíte být smutní, pohybujete se pomaleji než obvykle, hůře se vám soustředí a vaše tělo vám připadá těžší a méně koordinované.
Úplně jiné je to v případě, kdy zažíváte šťastné období. Tyto dny máte pružný krok, více energie a myslíte rychleji a jasněji než jindy.
Není to pouze náhoda. To, jak se cítíme, přímo souvisí s tím, jak fungují a reagují naše těla. Tak bylo zamýšleno.
Přední odborné sdružení amerických psychologů uvádí následovné účinky stresu na naše těla a doslova všechny naše systémy:
1. Svalově kosterní dopady stresu
Svalově kosterní systém je ten, který známe zřejmě nejlépe. Ta známá ztuhlost našich ramenou, ztuhlý krk, pevné, svíravé napětí zad v kříži.
Když nás stres postihuje dlouhodobě (čili je chronický), může vést k migréně, bolestem hlavy či pomalému hojení ran, zejména pokud zranění vnímáte velmi negativně.
2. Respirační (dýchací) systém
Možná jste zažili situaci, nebo jste byli svědky něčího zrychleného dýchání z důvodu záchvatu paniky, silného citového rozrušení či úzkosti.
Když vaše tělo začne být extrémně vystresované, zrychluje vaše dýchání, aby do svalů dostalo více krve a kyslíku. U průměrného člověka to nemusí trvat dlouhou dobu a umíme se rychle vzpamatovat.
Ale u osoby s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) či astmatem to může způsobit dýchací problémy a nutnost použít k uklidnění rychle zabírající inhalátor.
Jak již bylo zmíněno, pokud někdo pociťuje silnou úzkost, může rychle přerůst v záchvat paniky (více ZDE…) a hyperventilaci, což může mít za následek smrt, pokud se rychle neudělají preventivní opatření.
3. Vliv na naše srdce a oběhový systém
Nejlepší cestou k pochopení, jak jsou postihovány naše srdce a krevní cévy, je vědět, co se děje v našem těle ve chvíli, kdy nastane nějaká neočekávaná událost.
Třeba můžete uvíznout v dopravní zácpě a potřebovat dupnout na brzdy, nebo vidět vaše malé dítě padat do bazénu.
Za těchto okolností se nám prudce zrychlí tep a naše srdce se musí silněji stahovat. Děje se tak kvůli vylučování stresových hormonů – adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu.
Zároveň se nám roztahují cévy, aby umožnily napumpovat více krve do svalů a zpět do našich srdcí. To nám zase zvyšuje krevní tlak. Tuto tělesnou reakci známe jako reakci „bojuj nebo utíkej“.
A teď si představte, že vaše tělo prochází tímto procesem skoro každý den, což by bylo v případě, kdybyste trpěli chronickým stresem.
To může způsobit zánět koronárních artérií a také zvyšovat hladiny cholesterolu. Oba faktory jsou spojovány se vznikem hypertenze, mrtvice a infarktů.
U žen v předmenopauze může extra estrogen napomáhat jejich schopnosti zvládat stres, a tím účinky stresu snižovat. U žen po menopauze už estrogen, který by poskytoval ochranu, není přítomen, což zvyšuje riziko stresem způsobeného onemocnění srdce.
4. Gastrointestinální systém
Váš gastrointestinální systém se skládá z jícnu, žaludku a střev. Tady se stres projevuje v podobě vaší reakce na něj. Když začneme být vystresovaní, kolísá nám apetit.
Můžeme se přejídat, nebo ztrácet chuť k jídlu. Když pak jíme, máme sklon jíst ta jídla, jejichž příprava vyžaduje co nejmenší úsilí, která jsou citově uklidňující a poskytují nám rychlou energii k fungování.
Jde většinou o rychlé občerstvení nebo jídla z restaurace, zpracované potraviny plné tuků, sacharidů a cukru. Můžete začít také kouřit, nebo více kouřit a konzumovat alkohol, což může vést k žaludečnímu refluxu.
Gastroezofageální reflux (nebo také GER) může dráždit výstelku jícnu, a tak způsobovat spazmy či uzavření hrdla po konzumaci jistých potravin.
Navzdory oblíbenému názoru, stres nezvyšuje množství žaludeční kyseliny. Když málo jíte, mění se způsob, jakým vám funguje jícen. Může dojít k oslabení dolního jícnového svěrače, čímž se žaludeční kyselina dostane zpět do jícnu.
Když máte postižený žaludek, můžete zažívat nadýmání, křeče v žaludku, nevolnost či dokonce zvracení. Když začnete mít podrážděná střeva, budete zažívat více nadýmání, zácpy nebo průjmy, křeče v tlustém střevě, plynatost a záněty.
5. Centrální nervový systém
Nervový systém reguluje, jak vaše tělo reaguje na různé podněty. Ve stavu chronického stresu vašemu tělu pořád říká, že má být nesmírně ostražité, aby zvládlo jakoukoli vnímanou hrozbu.
To vede k tomu, že máte neustále zrychlený dech, prudce vám bije srdce, máte napnuté svaly a všechny smysly jsou v nejvyšší pohotovosti. Časem to tělo nesmírně vyčerpává.
6. Stres má vliv na naši reprodukci
Postižený může být i reprodukční systém, jak u mužů, tak u žen. Může:
- snižovat chuť na intimní styk,
- snižovat počet zdravých spermií nebo jejich normální tvorbu,
- zmenšovat schopnost otěhotnět,
- zvyšovat depresi u čerstvých matek,
- a zvyšovat sílu symptomů u žen v předmenopauze a menopauze.
Jak uvolnit stres z našeho těla
Skvělým nástrojem k podniknutí kroků pro odstranění stresu z vašeho těla je být si vědomi hladin vašeho stresu a toho, jak ovlivňuje vaše tělo.
Dokud to neuznáte a nepřevezmete nad ním kontrolu, nemůžete podniknout kroky k jeho odstranění, ba dokonce se ani zamýšlet nad kroky, jak mu účinně předcházet.
Důležité je vědět, že odstranění stresu nemusí být dlouhodobý proces. Uvádíme několik metod, které vám nezaberou mnoho času:
1. Posaďte se za volant, na toaletu nebo do psí boudy. Nezáleží na tom, kam. Buď se na minutu někam vypaříte, nebo mentálně vypněte. Může to být doslova jedna minuta, nebo i více.
Zhluboka a kontrolovaně dýchejte. Nadechujte nosem, vydechujte ústy. Tři hluboké nádechy a výdechy dokážou udělat zázraky pro uklidnění vašeho tepu, uvolnění těla a ztišení mysli.
2. Nemám v úmyslu natahovat se po sešívačce, abych ji hodil po vašem šéfovi. Postavte se, zavřete oči, nadechněte se a natahujte páteř vzhůru, jak nejvíce můžete. Opakujte to několikrát. Můžete se také dotknout prstů na nohou, pokud to dokážete a máte na to chuť.
3. Vdechujte příjemnou vůni. Noste s sebou nějaké esenciální oleje, které vás uklidní. Já upřednostňuji levandulový, citronový nebo santálový olej. Můžete si dokonce koupit náhrdelník, na kterém budete mít pár kapek oleje. Dopřejte si chviličku na vdechování příjemné vůně.
Když jste mimo stresové situace a máte více času, uvádím několik dalších způsobů, jak uvolnit nahromaděný stres z těla:
1. Stačí 15 minut strečinku, jógy, kickboxu, běhu na běžeckém pásu nebo na místě, skákání přes švihadlo. Prospěšné je cokoli, co vás přinutí hýbat se a umožní vašemu tělu využít něco z hormonů, které jsou navíc.
2. Už výše jsem se zmínil o třech nádeších a výdeších. Zkuste zvýšit tři nádechy a výdechy na 10 minut tichého sezení a dýchání. Pokud potřebujete vytěsnit okolní hluk, použijte špunty do uší.
3. Svůj stres si udržujeme v našich svalech a kloubech. K uvolnění tohoto potlačovaného stresu může dopomoci masáž (více ZDE…).
4. Usmívejte se nebo se smějte. Já vím, kdyby se ve vašem životě právě dělo něco zábavného, nebyli byste tak vystresovaní, že ano? Pokud chcete, pusťte si nějakého komika, zavolejte nějaké zábavné přítelkyni či příteli, přečtěte si meme na Facebooku, nebo nějaký komiks. Samotný akt smíchu, či dokonce jen úsměvu, téměř okamžitě uvolní stres ve vaší mysli a těle.
5. Na někoho se obraťte. Zavolejte nějakému příteli, členovi rodiny, obraťte se na svého psa, nebo se obraťte na profesionála. Občas postačí, když jen vypustíte všechny emoce z hlavy, čímž budete všechno vidět jinak. Křičte, ječte, řvěte nebo si povídejte. Jen to dostaňte ven.
Závěrečné úvahy o důležitosti odstranění stresu
Naučit se stres nejen zvládat, ale také rozpoznat, když se začne hromadit v těle, je nesmírně důležité.
Vědci dokázali, že stres nosíme ve svých tělech a když se stane chronickým, začne napadat každou buňku těla. Moc důležité pro kvalitu vašeho života je naučit se tento nahromaděný stres uvolnit.
Zdroj: powerofpositivity.com, Zpracovala: Vylectese.cz
Stres není nahromaděná v našem těle, ale v naší hlavě.