Vědci vysvětlují, jaké důsledky má pro naše tělo dlouhodobé sezení

Žijeme ve světě, kde stále více práce za nás dělají moderní stroje a přístroje. Nyní můžeme vidět, kam tento trend směřuje – výrazně se snižuje potřeba fyzické lidské práce a tento vývoj bude pokračovat.

Stačí jen zmínit, že přibližně 2/3 Evropanů mají sedavé zaměstnání (např. administrativní pracovníci, úředníci, prodejci atd.). To znamená, že jsou nuceni sedět na židli osm a více hodin každý den.

Podle zprávy, která byla zveřejněna v medicínském žurnálu Annals of Internal Medicine, průměrný člověk stráví více než polovinu svého bdělého času v tělesné nečinnosti (sezení u počítače, sledování televize, cestování za prací apod.)

Moderní technika nám očividně přináší mnoho výhod – s její pomocí zvládáme vykonat více práce za méně času, umožňuje nám efektivnější organizaci pracovní doby, díky ní můžeme komunikovat na velké vzdálenosti v reálném čase a mnoho jiného.

Každodenní využívání moderní techniky má však i své stinné stránky.

Dlouhodobé sezení může vyústit do problémů, jako jsou chronická bolest zad či špatné držení těla. V horším případě může vést ke vzniku smrtelných nemocí, jako jsou např. diabetes, onemocnění srdce a obezita.

V případě, že i vaše práce si vyžaduje dlouhé hodiny sezení, v článku se dočtete, které atributy vašeho zdraví jsou potenciálně nejvíce ohroženy.

Informace, které uvádíme v tomto článku, jsou souhrnem výzkumů a studií těchto čtyř vědců:

1. James A. Levine – ředitel Centra pro léčbu obezity na Mayo Clinic na Arizonské státní univerzitě.

Mayo Clinic je největší nezisková zdravotnická organizace ve Spojených státech. Jedním z vynálezů Jamese A. Levina je pracovní stůl zkombinován s běžeckým pásem.

2. Charles E. Mathews – působí jako výzkumník v americkém Národním Institutu pro výzkum rakoviny (NCI). Je autorem několika studií týkajících se sedavého způsobu života.

3. Jay Dicharry – ředitel REP laboratoře pro výzkum biomechaniky v Oregonu. Je autorem knihy „Anatomy for Runners“ („Anatomie pro běžce“).

4. Tal Amasay – působí ve výzkumu biomechaniky na soukromé univerzitě Barry (na Floridě, USA) na Fakultě pro výzkum sportu a cvičení.

Tito vědci jsou ve zkoumání sedavého způsobu života a jeho důsledků pro naše zdraví považováni za světovou špičku.

Výsledky jejich výzkumné činnosti bývají pravidelně zveřejňovány v medicínských žurnálech po celém světě.

Problémy s mozkem, krkem a rameny

Při tělesné námaze a pohybu dochází v našem těle k lepšímu proudění krve, a tím pádem i k lepšímu zásobování mozku kyslíkem.

A mozek, který je vydatněji zásobován kyslíkem, se vyznačuje jasnou a bystrou myslí. Když však trávíme vsedě dlouhé hodiny, proudění krve a kyslíku do našeho mozku se zpomalí, což samozřejmě oslabí naši schopnost myslet jasně a efektivně.

Při práci u počítače je také běžné, že se nakláníme dopředu, abychom lépe viděli na monitor. Jelikož náš krk nese celou hmotnost naší hlavy, tato nakloněná poloha ho vystavuje velké námaze.

Nejvíce náchylné k poškození jsou krční obratle, které spojují páteř s lebkou.

Obr.: Správná poloha krčních obratlů

Nesprávné držení těla při sezení může mít za následek poškození svalů zad a ramenních svalů – nejčastěji dochází k jejich nepřirozenému prodloužení a ochabnutí, což je způsobeno častým a dlouhodobým nakláněním nad klávesnicí.

Problémy se zády

Je zřejmé, že právě záda jsou část těla, která je škodlivými účinky dlouhodobého sezení postižena nejvíce.

Špatné držení těla při sezení výrazně přispívá ke vzniku několika problémů se zády, jako jsou bolesti zad, ztuhlá a neohebná páteř či poškození meziobratlových plotének.

Tělesná aktivita je mimo jiné důležitá i proto, že pomáhá jemným meziobratlovým ploténkám při střídavém rozpínání a svalové kontrakci. Výsledkem je, že do nich proudí krev a potřebné živiny.

Když však trávíme sezením příliš mnoho času, meziobratlové ploténky se na té straně, která je namáhána, zplošťují a tvrdnou.

Vlivem dlouhodobého sezení dochází k hromadění kolagenu ve šlachách a ve vazivu zad.

Obr.: Nepřiměřené klenutí bederní části páteře v důsledku zkráceného čtyřhranného svalu bederního (psoas)

U osob, které tráví sezením u počítače příliš mnoho času, se také vyskytuje tzv. výčnělek bederní páteře.

Ochabnutí svalů

Při sezení také nedochází k zapojení určitých funkčních svalových skupin. Jednou takovou svalovou skupinou jsou břišní svaly, které při dlouhé nečinnosti samozřejmě ochabnou.

Tento stav se často projevuje deformovanou páteří, které se odborně říká „kyfóza“ nebo lidově „kulatá záda“ – vyznačuje se tím, že krční páteř a ramena jsou příliš zaoblené, bederní část páteře je zase vysunuta vpřed o něco víc, než je tomu v případě zdravé páteře.

Kyfóza neboli „kulatá záda“ se jinými slovy dá charakterizovat jako zvýšené, nadměrné vyklenutí páteře.

Časté a dlouhodobé sezení navíc vede ke snížení ohebnosti, zejména kyčelních kloubů a páteře. Ohebné a silné kyčelní klouby a svaly jsou velmi důležité pro udržení rovnováhy.

Nicméně v důsledku dlouhodobého sezení dochází k tomu, že svaly v okolí kyčelních kloubů se začnou zkracovat a tuhnout.

Vlivem dlouhodobého sezení a nečinnosti začnou ochabovat i naše hýžďové svaly. To se pak projevuje zejména sníženou stabilitou těla a neschopností provést delší a svižnější kroky.

Onemocnění vnitřních orgánů

Pravidelné a neúměrně dlouhé sezení se může podílet na vzniku takových zdravotních problémů, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo rakovina tlustého střeva.

Stručně řečeno, všechny uvedené zdravotní problémy jsou způsobeny zejména těmito dvěma faktory: 1. nadměrnou tvorbou inzulínu, ke které dochází v důsledku tělesné nečinnosti, a 2. zpomaleným přítokem krve do tělesných orgánů.

Přítomnost volných radikálů v našem organismu je jednou z hlavních příčin vzniku a šíření rakovinných buněk.

Proti působení volných radikálů však existuje účinný lék. Je dostupný pro každého. Je jím pravidelný pohyb.

Pohyb mimo jiné zlepšuje činnost antioxidantů, a tím vede k rychlejšímu vylučování volných radikálů z organismu.

Z uvedeného jasně vyplývá, že tělesný pohyb je lékem i proti nadměrné tvorbě inzulínu. Ať je to pro nás dostatečný důvod, abychom se více hýbali.

Nadměrná hladina inzulínu je totiž častou příčinou přibírání na váze, což může časem vést ke vzniku diabetu a obezity.

Problémy s nohama

Je logické, že příliš dlouhé a časté sezení zpomaluje proudění krve i do nohou. Krev se pak hromadí kolem kotníků, čehož výsledkem bývá otok kotníků, křečové žíly či dokonce nebezpečné krevní sraženiny.

Další zákeřný zdravotní problém, jenž může být způsoben častým a dlouhodobým sezením, je řídnutí kostí a jejich postupné oslabování.

Tento problém je zákeřný právě proto, že se projeví až po mnoha letech sedavého způsobu života. A znovu – nejlepší prevencí zde je pohyb.

Pravidelná tělesná námaha, jakou je např. běh (postačuje i chůze), přispívá k tomu, že kostní tkáň si udržuje svou optimální hustotu, díky čemuž jsou naše kosti pevné a zdravé.

Moderní západní společnost za poslední desetiletí nepopiratelně směřuje k sedavému způsobu života a tento trend zřejmě ještě bude růst.

Souvislost mezi sedavým způsobem života a nedostatkem pohybu jasně vysvětluje, proč stále více lidí ve starším věku trpí osteoporózou.

Výsledky jednoho výzkumu, který trval osm a půl roku, ukazují, že u lidí, kteří strávili sledováním televize (a tedy sezením) nejvíce hodin, bylo o 61 % vyšší riziko předčasného úmrtí ve srovnání s lidmi, kteří strávili před televizní obrazovkou méně než hodinu denně.

Jak se účinně bránit proti „epidemii“ sedavého, nečinného způsobu života?

Pokud víme, že se pravidelnému a dlouhodobému sezení nijak nevyhneme (kvůli naší práci), je důležité dbát na to, abychom seděli se vzpřímenými zády.

Pokaždé, když se začneme hrbit nebo naklánět nad klávesnici, uvědomme si to a snažme se tomu zabránit.

Výborným řešením (pokud nám to náš zaměstnavatel dovolí) je nahradit židli fitloptou – naše břišní svaly se při sezení na ní budou muset automaticky více zapojovat do činnosti, aby udržely náš trup vzpřímený.

Pokud však chceme sedět na něčem stabilnějším, než je fitlopta, dobrou volbou je pořídit si židli bez opěradla.

V případě, že máte sedavé zaměstnání, měli byste pravidelně vstávat ze židle a trochu se protáhnout. Jak často? Podle odborníků každou půlhodinu.

Pokud s tím nemáte žádný problém, každou půlhodinu byste měli vstát ze židle a procházet se po kanceláři alespoň dvě minuty.

Taková krátká „procházka“ zlepší proudění krve v našem organismu, což se projeví optimální činností mozku a svalů.

A v neposlední řadě třeba také připomenout jógu. Jóga a jógová cvičení jsou mimořádně účinnými prostředky pro udržení a rozvoj ohebnosti našeho těla i pro uvolnění a revitalizaci mysli po náročném pracovním dni.

Je zde ještě jedna možnost – pracovat „vestoje“. Dnes již máte k dispozici široký sortiment kancelářských stolů s nastavitelnou výškou, při kterých můžete pracovat i vestoje.

Práce vestoje má výhodu, že zlepšuje proudění krve a zásobování našeho těla kyslíkem, a také se při ní snižuje riziko vzniku krevních sraženin či jiných nebezpečných zdravotních problémů.

Zpracovala: Vylectese.cz