Vědci zjišťují, že srdce a mozek reagují na budoucí události – ještě dříve, než k nim dojde

Je jasnozřivost skutečná? Mnoho důkazů naznačuje, že ano. Dobrým příkladem je program vidění na dálku realizovaný CIA společně se Stanfordovou univerzitou.

Po jeho odtajnění v roce 1995, nebo spíše částečném odtajnění, Ministerstvo obrany a další zúčastněné osoby odhalily výjimečně vysokou míru úspěšnosti.

Pokud to máme shrnout, roky neustálé kritiky postupů vylaďování metod a úspěšného opakování tohoto vidění na dálku v nezávislých laboratořích přinesly pozoruhodné vědecké důkazy o realitě uvedeného jevu.

Tyto výsledky ještě více umocnilo zjištění, že projev velmi kvalitního vidění na dálku je možné demonstrovat u stále většího počtu jednotlivců, často k jejich vlastnímu překvapení…

Rozvoj dané schopnosti se vyvinul až do bodu, kdy si v kontrolovaných laboratorních podmínkách dobře počínal i samotný personál CIA, který se s těmito pojmy dosud nesetkal.

A ten nejméně očekávaný objev?

Součástí vidění na dálku je nejen vidění budoucích událostí, ale i těch, ke kterým došlo v minulosti a dotyčné osoby o nich nevěděli z jiných zdrojů.

Toto téma se neobjevuje pouze na Ministerstvu obrany, ale můžeme o něm najít i mnoho vědeckých poznatků.

Lidské tělo dokáže předvídat mnoho událostí

Například studie (metaanalýza) s názvem „Předvídání nepředvídatelného: kritická analýza a praktické dopady aktivity předpovědní anticipace“, publikovaná v časopise Frontiers in Human Neuroscience, prozkoumala celou řadu experimentů provedených několika různými laboratořemi.

Ty naznačují, že lidské tělo dokáže skutečně odhalovat náhodně doručované podněty asi 1-10 sekund předtím, než se skutečně stanou.

Jinak řečeno, zdá se, že lidské tělo ví o události a reaguje na ni ještě dříve, než k ní dojde. Před samotnými událostmi v lidském těle dochází k fyziologickým změnám, které se měří ve vztahu ke kardiopulmonálnímu, kožnímu a nervovému systému.

Před několika lety vědec z Institutu gnozeologických věd, Dr. Dean Radin, navštívil vědce z HearthMath Institute, aby se s nimi podělil o výsledky jedné ze svých studií.

Radin je zároveň jedním z četných vědců, kteří jsou autory výše zmíněné práce. Tyto studie, jak již bylo zmíněno, sledovaly autonomní nervový systém, fyziologické změny atd.

Vědci z HearthMath Institute (HMI) přidali další protokoly, jako je měření mozkových vln účastníků (EEG), elektrická aktivita jejich srdcí (ECG) a variabilita srdeční frekvence (HRV).

Šestadvacet dospělých, kteří měli zkušenosti s používáním technik HearthMath a dokázali udržovat srdečně koherentní stav, dokončilo dvě série protokolů studie.

Polovina účastníků plnila protokoly potom, co záměrně na deset minut dosáhla stavu srdeční koherence.

Druhá polovina plnila tytéž postupy, aniž by předtím dosáhla srdeční koherence.

Při druhé sérii monitorování byl proces obrácen, takže první skupina se stala srdečně koherentní až po ukončení protokolů a druhá skupina se stala srdečně koherentní předtím.

Účelem bylo otestovat, zda výsledky experimentu ovlivnila srdeční koherence.

Účastníkům bylo řečeno, že účelem studie je testovat reakce na stres a jejího skutečného účelu si nebyli vědomi (tato metoda splňuje normy výboru pro etiku výzkumu).

Každého účastníka posadili před počítač a řekli mu, že když bude připraven začít, má jen kliknout myší.

Obrazovka zůstala prázdná po dobu šesti sekund. Speciální software zaznamenával fyziologické údaje účastníka, a pak se na obrazovce postupně ukazovala série 45 obrázků.

Každý obrázek, který byl zobrazen po dobu 2 sekund, evokoval buď silnou emocionální reakci, nebo stav klidu. Po každém obrázku zůstala obrazovka prázdná po dobu 10 sekund.

Tento postup účastníci opakovali u všech 45 obrázků, z nichž o 30 bylo známo, že vyvolávají klidnou reakci a 15 silnou citovou odezvu.

Výsledky

Výsledky experimentu byly mírně řečeno fascinující. Mozky a srdce účastníků reagovaly na informace o emocionální kvalitě obrázků ještě předtím, jak jim je počítač zobrazil (náhodným výběrem).

To znamená, že srdce i mozek reagovaly na budoucí události. Výsledky naznačily, že k odpovědím docházelo v průměru 4,8 sekundy předtím, než počítač obrázky vybral.

Do jaké míry to pozměňuje mysl?

Možná ještě závažnější byly údaje dokazující, že srdce dostávalo informace dříve než mozek.

„Nejprve byly zaregistrovány srdcem,“ vysvětlil Rollin McGrath, PhD., „a potom pokračovaly do mozku (emocionálního a prefrontálního kortexu), kde si umíme logicky spojit, co intuitivně víme, a nakonec pokračovaly směrem dolů do oblasti břicha.“

Další význačná studie (metaanalýza) od Charlese Hortona a Diane C. Ferrariové, která vyšla v časopise Journal of Parapsychology v roce 1989, zkoumala celou řadu studií zveřejněných v období let 1935 až 1987.

Týkaly se snah jednotlivců předpovídat „identitu cílových podnětů vybraných náhodně v intervalech následujících v rozpětí několika stovek milionů sekund až jednoho roku po reakcích jednotlivců“.

Tito autoři prozkoumali více než 300 studií provedených více než 60 autory pomocí 2 milionů pokusů na více než 50 000 lidech.

Dospěli k závěru, že jejich analýza experimentů s předvídáním „potvrzuje existenci malého, ale velmi významného efektu předvídání. Efekt se jeví jako opakovatelný; významné výsledky jsou udávány 40 výzkumníky pomocí celé řady metodologických paradigmat a skupin subjektů.

Efekt předpovídání není pouze nevysvětlitelnou odchylkou od základny teoretické možnosti, ale spíše efektem, který je kovariantní s faktory známými ovlivňováním známějších aspektů lidského výkonu“.

Ponaučení

„Zřejmě existuje silná obava, že celý obor bude pošpiněn zkoumáním jevu, který je poznamenán svou asociací s nadpřirozenem, spiritismem a magií.

Chránit se před touto možností se někdy jeví jako důležitější než nabádat k vědeckému zkoumání anebo chránit akademickou svobodu. To se však možná změní.“ – Cassandra Vietenová, PhD. a prezidentka a generální ředitelka Institutu gnozeologických věd

Žijeme v době, kdy se neustále objevují nové informace a důkazy zpochybňující to, co jsme kdysi považovali za skutečné, nebo co jsme si mysleli, že o sobě jako lidských bytostech víme. Nejlepší proto je udržovat si otevřenou mysl.

Možná existují aspekty našeho já a našeho vědomí, které ještě nebyly objeveny. Pokud se budeme z těchto studií učit a růst, mohou nám pomoci zlepšit sami sebe i ostatní.

Zdroj: collective-evolution.com, Zpracovala: Vylectese.cz