Vědecky potvrzeno: Selfíčka jsou spojená s narcismem, závislostí a duševními poruchami

Novodobý trend focení sebe sama se spojuje s duševními poruchami. Lidé závislí na selfies jsou posedlí svým vzhledem.

„Dvě třetiny mých pacientů s tělesnou dysmorfickou poruchou, která se u nich rozvinula poté, co stoupl prodej smartphonů, mají nutkání opakovaně pořizovat selfies a sdílet je na sociálních sítích,“ prozradil psychiatr David Veal pro Sunday Mirror.

„Využíváme kognitivně-behaviorální terapii, která má pacientovi pomoci pochopit, z čeho pramení jeho nutkavé chování, a naučit pacienta lépe ho zvládat.“

Věnujte zvýšenou pozornost svým dětem, co dělají na internetu

Je možné, aby selfíčka stála v pozadí duševních onemocnění, závislostí, narcismu či sebevražd? Mnoho psychologů se domnívá, že ano.

Upozorňují rodiče, aby věnovali zvýšenou pozornost svým dětem, když tráví příliš mnoho času na počítači, a předešli tak problémům, na jaké narazil Bowman.

Tento mladý teenager z Velké Británie se pokusil spáchat sebevraždu poté, co se mu nepovedlo pořídit perfektní selfie.

Devatenáctiletý Danny Bowman byl tak posedlý zachycením perfektního snímku, že strávil 10 hodin denně focením až 200 selfies.

Zhubl téměř 14 kg, přestal chodit do školy a 6 měsíců neopustil dům, protože se neustále pokoušel o „perfektní“ selfie. Hned po probuzení se desetkrát vyfotil.

Jeho pokusy však byly neúspěšné. Danny se cítil natolik frustrovaný, že si sáhl na život. Chtěl se předávkovat léky, ale jeho matka ho zachránila.

„Pořád jsem se snažil pořídit dokonalé selfie. Když jsem si uvědomil, že to není možné, chtěl jsem umřít. Ztratil jsem své přátelé, vzdělání, zdraví a skoro i život,“ vyjádřil se pro The Mirror.

Danny Bowman je prvním Angličanem, u kterého byla diagnostikována závislost na selfies.  Momentálně podstupuje terapii, která ho má zbavit závislosti, obsedantně-kompulzivního chování a dysmorfofobické poruchy.

Tento kluk se léčí v Maudsley Hospital v Londýně a součástí léčby je i opakované odebírání jeho mobilu. Zpočátku mu byl mobil odebrán na 10 minut, později na 30 minut a nakonec 1 hodinu.

„Ze začátku to bylo nesnesitelné. Věděl jsem, že to musím vydržet, pokud chci dál žít,“ přiznal pro Sunday Mirror.

Statistiky ukazují, že jen ve Spojeném království se ze závislosti na sociálních médiích, jako jsou Facebook či Twitter, léčí více než 1 000 lidí.

Co na to říkají psychologové

„Selfíčka často spouští pocity samolibosti a společenské závislosti u lidí, kteří na sebe rádi poutají pozornost. Tím přispívají ke vzniku narcismu nebo velmi nízkého sebevědomí,“ vyjádřila se pro Psychology Today Pamela Rutledge.

Problém tohoto druhu narcismu spočívá v tom, že na lidi vyvíjí neskutečný tlak dosáhnout nerealizovatelné cíle, a to bez jakékoliv motivace. Být jako Beyoncé, Jay Z nebo modelka je už tak dost těžké.

Pokud však nejste připraveni vydat ze sebe maximum, abyste tohoto cíle dosáhli, je lepší zmírnit své ambice. Jen málo věcí je sebedestruktivnějších než kombinace vysokých nároků se špatnou pracovní morálkou.

Podle psychologů mohou být tyto projevy narcismu a nadměrné sebeprezentace na sociálních sítích kompenzací pro velmi nízké a křehké sebevědomí.

Pokud jsou tyto snahy a projevy odměňovány jinými lidmi (např. lajky, srdíčky apod.), upevňují zkreslenou realitu a narcistickou deziluzi.

Mezi další škodlivé vedlejší účinky závislosti na sociálních sítích patří deprese, nedostatek pozornosti, hyperaktivní porucha, voyeurismus, hypochondrie, schizoidní a schizotypová porucha osobnosti.

Zpracovala: Vylectese.cz