Vědecky potvrzeno: Selfíčka jsou spojená s narcismem, závislostí a duševními poruchami

Novodobý trend fotografování se spojuje s duševními poruchami. Lidé závislí na svých selfie jsou posedlí svým vzhledem.

„2/3 mých pacientů s tělesnou dysmorfickou poruchou, která se u nich rozvinula poté, co stoupla prodejnost smartphonů, mají nutkání opakovaně si pořizovat selfie a sdílet je na sociálních sítích,“ prozradil psychiatr David Veal pro Sunday Mirror.

„Pomáhám jim kognitivně-behaviorální terapií, která má pacientovi pomoci pochopit, z čeho pramení jeho nutkavé chování, a naučit pacienta lépe ho zvládat.“

Věnujte zvýšenou pozornost tomu, co dělají vaše děti online

Je možné, aby selfie stála v pozadí duševních onemocnění, závislostí, narcismu či sebevražd? Mnozí psychologové se domnívají, že ano.

Upozorňují rodiče, aby věnovali zvýšenou pozornost tomu, co dělají jejich děti online, a předešli tak problémům, na jaké narazil Bowman.

Tento mladý teenager z Velké Británie se pokusil spáchat sebevraždu, protože si nedokázal udělat perfektní selfie.

19-letý Danny Bowman zcela propadl snaze vytvořit si dokonalou selfie a trávil 10 hodin denně fotografováním se. Běžně udělal 200 záběrů za den.

Zhubl téměř 14 kg, přestal chodit do školy a 6 měsíců nevyšel z domu, protože se neustále pokoušel o „tu správnou“ selfie. Každé ráno hned po probuzení udělal 10 záběrů.

Jeho pokusy však byly neúspěšné. Danny se cítil tak frustrovaný, že si sáhl na život. Chtěl se předávkovat, ale jeho matka ho zachránila.

„Neustále jsem se snažil udělat si dokonalou fotku. Když jsem pochopil, že to nedokážu, chtěl jsem umřít. Přišel jsem o přátele, vzdělání, zdraví a téměř i o život,“ vyjádřil se pro The Mirror.

Danny Bowman je prvním Angličanem, který je závislý na selfie. Momentálně podstupuje terapeutickou léčbu, která ho má zbavit závislosti, obsedantně-nutkavého chování i tělesné dysmorfické poruchy.

Chlapec se léčí v Maudsley Hospital v Londýně a součástí léčby je i postupné odnímání jeho telefonu. Zpočátku mu byl mobil (více ZDE…) odebrán na 10minutové intervaly, které se později zvýšily na 30minutové a následně na hodinové.

„Ze začátku to pro mě bylo nesnesitelné. Ale věděl jsem, že pokud chci dál žít, musím to vydržet,“ přiznal pro Sunday Mirror.

Jen ve Spojeném království se podle statistik ročně léčí na závislost na sociálních médií jako Facebook či Twitter více než 1000 lidí.

Co na to říkají psychologové

„Selfie jsou často spouštěčem pocitů samolibosti a společenské závislosti u těch, kteří na sebe rádi poutají pozornost. Tím přispívají ke vzniku narcismu, nebo velmi nízkého sebevědomí,“ vyjádřila se pro Psychology Today Pamela Rutledge.

Problém tohoto druhu narcismu spočívá v tom, že na lidi vyvíjí neskutečný tlak dosáhnout nerealizovatelné cíle a to bez jakékoliv motivace. Být jako Beyoncé, Jay Z nebo modelka je samo o sobě náročné.

Pokud však nejste připraveni vydat ze sebe maximum, abyste toho dosáhli, bylo by lépe své ambice snížit. Je jen málo věcí, které působí více sebezničujícím efektem, jako kombinace vysokých nároků a slabá pracovní morálka.

Podle psychologů mohou tyto projevy narcismu a nadměrné sebeprezentace na sociálních sítích kompenzovat velmi nízké a křehké sebevědomí.

I když tyto projevy mohou být odměňovány (Like, srdíčky a pod.), prohlubují zkreslení reality a upevňují narcistickou deziluzi.

Mezi další škodlivé vedlejší účinky závislosti na sociálních sítí může patřit deprese, deficit pozornosti, hyperaktivní porucha, voyeurismus, hypochondrie, schizoidní a schizotypová porucha osobnosti.

Zpracovala: Vylectese.cz