Vědí lidé konzumující margarín, jak se vyrábí? – Je to hrůza

„Lahodná chuť. Vhodné pro teplou i studenou kuchyni. Součást pestré a vyvážené stravy. Podporuje zdravý životní styl. Obsahuje prospěšné tuky.“ Atd…

I taková bývají tvrzení propagující margaríny a jiné rostlinné pomazánky.

Pojďme se tedy blíže podívat na to, jak se tato neskutečně „zdravá“, přímo gurmánská pochoutka vyrábí.

Krok č. 1: Výběr ingrediencí

Primárními ingrediencemi margarínů obvykle bývají nejlevnější a zároveň ty nejhorší oleje.

Většinou se vyrábějí ze sójového, kukuřičného, ​​bavlníkového nebo řepkového oleje.

Občas do nich přidají i zdravý olivový olej (více ZDE…). Podstatné však je, co se s těmito oleji následně děje.

Krok č. 2: Extrakce oleje

Kvalita oleje a jeho využitelných složek kromě samotného druhu závisí ve velké míře na způsobu zpracování.

Oleje určené k produkci margarínů se získávají pomocí vysoké teploty a tlaku.

Jedná se o tu nejnevhodnější metodu získávání olejů. Nejnevhodnější z hlediska zdravotních účinků. Z ekonomického hlediska je nejefektivnější.

Při této metodě se na jedné straně znehodnocují téměř všechny prospěšné složky a na druhé straně se vytvářejí škodlivé látky.

Krok č. 3: Čištění olejů

Po první fázi získávání olejů následuje fáze jejich čištění.

Během této fáze se používají velmi škodlivé chemikálie, jako například hexan a také různá ředidla.

Stopy těchto látek bohužel natrvalo zůstávají součástí výsledného produktu, který si natíráte na chléb nebo používáte na pečení.

Krok č. 4: Odstranění vitamínů

Nyní je olej dostatečně zoxidovaný a zatuchlý. Pro jistotu se ještě podrobí profukování vodní párou.

Během tohoto procesu se z něj odstraní i to poslední malé množství vitamínů a minerálů, které v něm ještě zůstalo.

Co je však podstatné, pesticidy a ředidla zůstávají.

Krok č. 5: Míchání s niklem

V této fázi se do hmoty přidává niklový katalyzátor.

Už to však raději nenazýváme olejem, ale hmotou, protože to, na co se původní olej změnil, se už olejem dá nazvat jen těžko.

Zdravotní efekty niklu jsou rozsáhlé. Mezi ty mírnější patří například přecitlivělost a alergie lidí na nikl (proto se dnes už nepřidává do mincí).

Mezi závažnější zdravotní důsledky niklu patří:

• zvýšené riziko rakoviny plic, nosních dutin a prostaty
• plicní embolie
• respirační selhání
• porodní defekty
• astma a chronická bronchitida
• kardiovaskulární onemocnění

Mohli bychom pokračovat ve jmenování onemocnění i dále, ale nechceme vás strašit až příliš. Obrázek jste si určitě udělali i na základě výše uvedeného.

Krok č. 6: Hydrogenace

Hmota z předešlého kroku se ve vysokotlakovém reaktoru při vysoké teplotě vystaví vodíkovému plynu.

Vodík se naváže na tukové molekuly hmoty a pozmění jejich chemickou strukturu. Proto se i tyto oleje nazývají vodíkové.

Pomocí hydrogenace se totiž zvyšuje jejich bod tání. Proto jsou margaríny na rozdíl od olejů v tuhém skupenství při pokojové teplotě.

Problémem je, že takto chemicky pozměněné tuky už mají úplně jiné biologické a metabolické účinky. V těle člověka tak nadělají pořádný zmatek.

Krok č. 7: Emulzifikace

V předešlých krocích se do olejové hmoty přidávalo množství dalších ingrediencí. Jak však víme, ne všechny látky je možné jen tak snadno namíchat do homogenní formy.

Proto se v tomto kroku přidají emulgátory, které už zajistí to, aby byla výsledná tekutina hezky a rovnoměrně promíchaná.

A hlavně, aby tak nějakou dobu i zůstala.

Jinak by se časem mohly její jednotlivé složky oddělit, jak to například bývá u řezaného piva či mléka se smetanou na vrchu a zbytkem mléka v dolní části.

Krok č. 8: Dezodorizace

Po dosavadní alchymii už zřejmě tušíte, jak hrozně musí páchnout margarínová hmota… Osobně jsem jednou navštívil výrobnu margarínů a ten zápach bych vám nepřál zažít.

Pokud se pamatujete, jak před lety zapáchalo okolí Slovnaftu, asi tak nějak to páchne v rafinérii na margaríny.

Rafinerií se nenazývá jen tak pro nic za nic. Z technologického hlediska to rafinerie opravdu je.

A jelikož v určitém stadiu je nutné všechny ty pachy odstranit, děje se to právě teď. Podobně jako ve čtvrtém kroku i zde se používá vodní pára.

Krok č. 9: Bělení

Margaríny jako výsledný produkt, který si koupíte v obchodě, mají krásnou bílou barvu, případně nažloutlé zbarvení.

To však není jejich přirozená barva.

Bez technického bělení (podobně jako se bělí papír nebo prádlo) by byly nepřitažlivě šedé. A proto se pomocí technických bělidel krásně vybělí.

A ano, předpokládáte správně, část bělidel v nich i zůstává. Při nejbližším natírání rostlinných pomazánek na to pamatujte…

A víte, co je na celé věci to nejhorší?

To, že margarínu nejste vystavení jen v případě, že ho přímo konzumujete jako pomazánku nebo používáte při vaření.

Dnes je již součástí velkého množství jiných produktů, jako jsou sušenky, keksy, zákusky, koláče, některé druhy pečiva a mnohé další.

Krok č. 10: Přidání vitamínů, barviv a příchutí

Po dosavadním popisu si asi umíte představit, jak by margarín v tomto stadiu výroby asi chutnal. Koupili byste si ho jen jednou a po prvním soustu by zřejmě skončil v koši.

Tímto způsobem by však jejich výrobci z dlouhodobého hlediska moc nevydělali. A proto je v tomto kroku dochutí a přibarví.

Z marketingového hlediska dnes už chuť a barva nestačí. Proto do naší mrtvé hmoty přidají i nějaké vitamíny (které předtím odstranili), esenciální mastné kyseliny, případně další látky.

Následně vám budou v reklamě 100krát opakovat, jaké jsou ty jejich výrobky pro vás zdravé… O tom, že tvoří jen 0,1 % jejich objemu už raději taktně pomlčí.

Krok č. 11: Balení

Tak, blížíme se pomalu do cíle. Hmotu je třeba ještě hezky zabalit do kelímků či krabiček s hezkými obrázky.

Celý výrobní proces samozřejmě probíhá na nejmodernějších strojních linkách a v hygienicky bezvadném prostředí.

Koho by už zajímalo, co se v kelímcích ve skutečnosti skrývá. Hlavně, že to bylo vyrobeno dle veškerých evropských norem, ISO předpisů a různých byrokratických nařízení.

Na formě dnes přece záleží mnohem více než na samotném obsahu.

Hlavně, že se v nich nebude nacházet žádná kontaminace. To, že by se produkt mohl nazvat kontaminací, není vůbec podstatné.

Krok č. 12: Propagace margarínu jako zdravého produktu

Tak a po dlouhé cestě útrap, rafinace či bělení se náš margarín konečně dostává na pulty obchodů.

Paralelně s tím běží v médiích silná reklamní kampaň zdůrazňující zdravotní tvrzení od výmyslů světa, jaké jsou ty jejich margaríny zdravé, jak snižují cholesterol (více ZDE…), krevní tlak a podobně.

Příklady nejčastějších zavádějících tvrzení týkajících se margarínů:

• neobsahují žádné nasycené tuky (ve skutečnosti právě ty jsou pro člověka důležité)
• neobsahují žádný cholesterol (z čeho si tak má tělo vytvářet hormony?)
• lehce stravitelné (to určitě, zkuste sníst formičku z umělé hmoty, jak vám ji tělo stráví)

Závěr

Takže milí čtenáři, jaký je váš názor?

Ještě stále máte chuť si na chleba natřít ten „zdravý“ margarín či chutnou (dochucenou) rostlinnou pomazánku?

Tak tedy dobrou chuť…

Zpracovala: Vylectese.cz