Nic nelze přirovnat k vroucnosti a bezpečí, kterých se vám dostává v náručí milované bytosti. Jednoduchý akt předávání a přijímání upřímných objetí vám dokáže změnit náladu.
Cítíte se být milovaní, důležití, jedineční a v naprostém bezpečí. Nejsem si jistá, zda vůbec existuje nějaká jiná činnost, než je objímání, která by dokázala nahradit pocity, které během něj zažíváme.
Dnešní věda říká, že díky objetím můžeme být i moudřejší.
Pro malou bytost měřící asi šedesát centimetrů a vážící zhruba pět kilo může objetí přispět k lepšímu vývoji jejího mozku.
Vědci prozrazují, že děti, kterým se dostává více objetí, mají lépe vyvinuté mozky.
Malé děti a vývoj jejich mozku skrze dotyk
Když uvažujeme o učení, máme na mysli čtení, studium, používání rukou, počítání a další postupy. Jako malé děti jsme začali objevovat svět skrze dotyk.
Jako první se vyvíjí hmat. Pomocí tohoto smyslu se novorozenec orientuje v novém světě.
Podle článku z časopisu Stanford’s Medicine Dr. Susan Croweová, porodnice a ředitelka Dětské nemocnice Lucile Packardové, říká o devíti instinktivních fázích po narození:
„Porodní pláč, utišení, probuzení, aktivita, odpočinek, plazení (pohyb směrem k prsu), familiárnost, sání a spánek.“
Jakmile se dítě začne cítit bezpečně a cítí matčinu kůži, namíří si to rovnou k jejímu prsu.
Už jen samotné držení dítěte v náručí po dobu jedné hodiny normalizuje jeho tělesnou teplotu, srdeční puls a rytmus dýchání.
U mnoha dětí snižuje také frekvenci pláču. I maminka se cítí odpočinutě, jelikož její tělo v dané chvíli vylučuje více relaxačních hormonů.
Je to čas vytváření pouta mezi ní a jejím dítětem.
Pokud dítě drží v náručí táta, i mezi ním a dítětem se vytváří silné pouto.
Přínosy masáže miminka
Pouto mezi dítětem a rodičem je možné vytvořit i pomocí masáže. Stejný článek v časopise Stanford’s Medicine uvádí celou řadu jejích zdravotních přínosů.
Podle Maureen McCaffrey, certifikované masážní instruktorky v Dětské nemocnici Lucile Packardové, mezi tyto přínosy patří:
- lepší spánkový režim dítěte,
- dítě si zřejmě více uvědomuje, že je milované, přijímané a v naprostém bezpečí,
- zlepšené trávení a vyprazdňování,
- rychlejší přibírání na váze,
- matka a dítě působí uvolněněji,
- zlepšená neurologická činnost dítěte.
Další studie provedená na univerzitě ve Washingtonu se zaměřila na výzkum oblasti mozku, kterou dítě registruje „pociťovaný“ i „pozorovaný dotyk“.
Tato studie dokazuje, že miminko umí rozlišovat mezi skutečným fyzickým dotykem a obrazem rukou, které se dotýkají jiné osoby.
Výsledky ukazují, že v sedmém měsíci věku je dítě schopné vnímat své „já“ a také si uvědomuje, že jeho tělíčko nepatří jiné osobě, ale jemu.
Síla dotyku pro miminko
Toto poznání svého „já“ je to, co vytvořilo základ pro napodobování chování jiných a rozvoj empatie. Pomocí speciální zobrazovací metody vědci zjistili, že dotyk je zaznamenán somatosenzorickým kortexem.
Místo a síla signálu v somatosenzorickém kortexu, ve kterém byla zaznamenána změna, se měnily v závislosti na tom, zda šlo o skutečný dotyk, ve které části těla k dotyku došlo, nebo zda šlo o obraz.
Fascinující bylo zjištění, že ještě předtím, než se miminko naučí chodit anebo poznat slova označující části těla, dokáže pochopit, že jeho ruce a nohy se hýbou stejně jako u jiných osob.
Napodobováním způsobu pohybu jiného je i dítě schopné pohybu. Právě tento proces umožňuje imitaci a později také empatii.
Ve studii opačného zaměření vědci zjistili újmu u dětí, kterým se nedostávalo dostatek objetí.
Zpráva v časopise Pediatric Child Health uvádí výsledky různých studií. Jedna byla zaměřena na poskytování dotyku dětem, které o něj byly ukráceny.
Vědci zjistili, že po deseti minutách hlazení, dítě přestalo zlobit. Po dvaceti minutách hlazení po dobu deseti týdnů došlo ke zlepšení vývoje.
U předčasně narozených dětí bylo zaznamenáno, že hlazení rukou a nohou vedlo k jejich přibírání na váze, delší bdělosti, větší mobilitě, lepší adaptaci na opakované podněty a uvědomování si vlastních těl.
Po roce byly zaznamenány skvělé výsledky v tělesné hmotnosti, růstu a motorických dovednostech a také došlo ke zmírnění symptomů mírné neurologické dysfunkce.
Oxytocin a objetí
Oxytocin je hormon a neurotransmiter, který se vytváří v hypothalamu a je vylučován hypofýzou. Jeho hladiny stoupají během kojení, orgasmu a objetí.
Co se týče účinku na miminka a jejich vývoj, oxytocin přispívá k vytváření pouta mezi mámou a dítětem. To by mohlo vysvětlovat, proč kojení zvyšuje hladinu hormonů u ženy.
Má tendenci pěstovat pocity důvěry, vzájemné blízkosti a mateřského instinktu anebo péče. Ironií je, že vědci z Weizmanova institutu v Izraeli zjistili, že tento hormon je v embryonálním mozku stavební jednotkou pro své vlastní budoucí dráhy krevních cév.
Napomáhá tedy schopnosti dítěte vytvářet oxytocin potom, co se mu plně vyvine mozek.
Ačkoliv dostal přezdívku „hormon lásky“ anebo „hormon objetí“, není to s ním tak jednoduché, jak se původně myslelo.
Původně byl známý jako hormon, který po svém uvolnění do krve napomáhá při kontrakcích dělohy a vyvolává porod.
Později se zjistilo, že reaguje jinak, pokud se vylučuje do mozku. V takovém případě má různé účinky na kognitivní, emocionální a sociální chování.
Další důkazy
V časopise Nature vyšel článek o různých studiích, které byly provedeny ve snaze pojmenovat roli oxytocinu v našem chování.
Studie se zaměřila na reakci myších samiček, které ještě nerodily, vůči mláďatům, která pištěla. Myší samičky zpočátku reagovaly na mláďata jen málo, nebo vůbec.
Když myším injekčně podali oxytocin, začaly reagovat jako matky. Zajímavé bylo, že před injekcí byly jejich mozkové neurony trochu rozházené a nesoustředěné.
Po injekci se neurony seskupily do profilu podle zaměření, jaké by nastalo u myšlenkového rozpoložení matky. Kromě toho si vědci všimli, že oxytocin funguje tak, jako by snižoval počet určitých neuronů.
Když myši slyšely pištění, oxytocin ty zvuky zesiloval a dělal důležitějšími. Vědci teoretizují, že by to mohlo souviset s tím, proč některé matky tvrdí, že dokážou rozeznat pláč svého dítěte.
Další studie zveřejněná v American Psychological Association zkoumala ženy v různých stupních těhotenství – v prvním trimestru, třetím trimestru a prvním měsíci po porodu.
Vědci zjistili, že ženy s vysokými hladinami oxytocinu v prvním trimestru si se svým dítětem vytvářejí silnější pouta.
Ženy, které si udržely vysoké hladiny oxytocinu během těhotenství a také měsíc po porodu, si se svým dítětem vyvíjejí bližší vztah.
Mají sklon zpívat mu zvláštní písně, používat osobnější, konkrétnější způsoby krmení anebo koupání.
Chápání oxytocinu a vývoje mozku
Celkové chápání toho, jak oxytocin ovlivňuje naše emocionální a sociální chování, je trochu složité.
V podstatě to vypadá tak, že když jste se skupinou jednotlivců a zažíváte vzájemnou interakci, která aktivuje vylučování oxytocinu do krve, budete je považovat za bezpečné, důvěryhodné a budete k nim cítit náklonnost.
Pokud se od jednotlivců lišíte, budete je vnímat jako nespolehlivé a budete se mít více na pozoru. Jedná se o jednu z metod, na jejichž základě budujete přátelství a určujete, kdo je vaše rodina.
Také to může sehrávat roli ve vaší sociální paměti. Díky vylučování oxytocinu vaše paměť vnímá nějakou konkrétní událost příznivěji.
Co má tohle společné s objímáním vašeho dítěte a vývojem mozku?
Kvůli složité povaze tohoto hormonu ho vědci nadále zkoumají. Důležité je však pochopit, že to, jak vnímáme přátele, rodinu a neznámé osoby a jak mezi sebou po emocionální stránce vzájemně komunikujeme, je rozhodujícím faktorem pro naši paměť a chování.
Platí to pro miminko, které si poprvé vytváří své chápání světa založené na tom, jak interpretuje chování těch, kteří jsou v jeho okolí.
Závěrečné úvahy o objetí a dětech
Zdá se, že věda se stále snaží najít vzorec toho, proč je objetí tak velmi důležité a jak ho přijímá mozek ve vztahu k vývoji.
Zdá se však, že většina rodičů tomu rozumí. Výsledky objímání miminka, dítěte, teenagera anebo partnera dokáže rozeznat většina z nás.
Všichni toužíme po pocitu bezpečí, důvěry, lásky a důležitosti. A jednoduché objetí pěstuje tyto pocity v každém z nás. Navíc nemůžeme někoho obejmout, aniž bychom objetí sami nepřijali! To je samo o sobě úžasné!
Zdroj: powerofpositivity.com, Zpracovala: Vylectese.cz
Napsat komentář