Závažná informace, kterou vám váš gynekolog o hormonální antikoncepci neřekne

Hormonální antikoncepci užívá více než 100 milionů žen a nejen proto, aby se vyhnuly otěhotnění.

Mnoho žen má k tomu další důvody, například zmírnění menstruačních bolestí, silného krvácení, premenstruačního syndromu či akné. Ale za jakou cenu?

Co zjistila dánská studie

17 let trvající dánská studie zveřejněná v roce 2017 odhalila děsivou souvislost mezi užíváním hormonální antikoncepce a rizikem sebevražd u žen ve věku 15 až 33 let (Skovlund, 2017).

Tyto mentálně zdravé ženy neměly předtím žádný záznam o pokus o sebevraždu, psychiatrické diagnóze či užívání antidepresiv.

I přesto bylo zaznamenáno 6 999 pokusů o sebevraždu a 71 sebevražd z celkového počtu 475 802 žen sledovaných v průměru 8,3 let.

A to se jedná pouze o případy sebevražedného chování, které jsou známy. Tedy případy žen, které měly zaznamenanou diagnózu pokusu o sebevraždu, nebo ji měly uvedenou jako příčinu smrti. Skutečná čísla jsou pravděpodobně vyšší.

Zatímco vedlejší účinky a další rizika (například ischemická mrtvice) hormonální antikoncepce jsou dobře známé, tomuto život ohrožujícímu potenciálnímu vedlejšímu účinku bylo věnováno jen málo pozornosti.

A sebevražda nebo pokus o sebevraždu jsou více než jen „vedlejší účinek“.

Která hormonální antikoncepce způsobuje problémy?

Pokud užíváte hormonální antikoncepci, zřejmě si kladete otázku: jaký typ hormonální antikoncepce má této účinky? Toto je celý seznam…

Kombinované produkty

Orální:

• 50 μg ethinylestradiol (levonorgestrel);
• 20-40 μg etinylestradiol (norethisteron, levonorgestrel, norgestimate, desogestrel, gestodene, drospirenone, cyproterone acetate)

Neorální:

• náplast (norelgestromin)
• vaginální kroužek (etonogestrel)

Výrobky pouze na bázi progestinu

Orální

• pilulky jen na bázi progestinu
• noresthisteron
• desogestrel

Jaký typ hormonální antikoncepce je nejnebezpečnější?

Vyšší riziko sebevražd, jakož i pokusů o sebevraždu se spojuje s vaginálními kroužky a produkty pouze na bázi progestinu.

Relativní rizika konkrétních produktů si můžete prověřit níže.

Jak vysoké je riziko?

Toto jsou některá nejdůležitější zjištění kodaňské studie z roku 2017 (Skovlund, 2017):

1. Obzvláště nebezpečných je prvních pár měsíců

Ve srovnání s těmi, které vůbec neužívají antikoncepci, relativní riziko pokusu o sebevraždu vzrostlo měsíc po zahájení užívání hormonální antikoncepce dvojnásobně, svého vrcholu dosáhlo po dvou měsících užívání a zůstalo alespoň dvojnásobně vyšší rok od zahájení užívání.

Po roce užívání antikoncepce relativní riziko kleslo, zůstalo však o 30 % vyšší (ve srovnání s těmi, které nikdy neužívaly antikoncepci) i po více než sedmi letech užívání.

2. Největší riziko hrozí u mladistvých žen

Doprovodná studie zjistila, že největší riziko sebevraždy nebo pokusů o sebevraždu zažívaly mentálně zdravé mladistvé ženy, které užívaly hormonální antikoncepci (Skovlund, 2016).

Proč? Adolescence, jak všichni víme, je období charakteristické prudkými hormonálními změnami, nemluvě o měnících se kulturních a sociálních nárocích – které by společně mohly aktivovat vliv jakéhokoli dalšího faktoru (například hormonální antikoncepce) způsobujícího možné poruchy nálad.

Vědci uvažovali, že dalším možným faktorem by mohl být začátek prvního sexuálního vztahu, který by u některých žen mohl zvýšit riziko pokusu o sebevraždu nebo sebevraždy.

3. Předcházející užívání hormonální antikoncepce souviselo se zvýšeným rizikem pokusu o sebevraždu a sebevraždy

Výzkumníci byli přesvědčeni, že pokles rizika sebevraždy po roce užívání antikoncepce byl zřejmě způsoben jejím „vysazením“ – mnohé ženy, u kterých se při užívání hormonální antikoncepce vyvinuly nepříznivé reakce ohledně nálad, ji přestaly užívat.

Výzkumníci vypočítali míru rizika (relativního rizika) pokusů o sebevraždu a sebevraždy u žen ve věku 15-33 let užívajících hormonální antikoncepci na základě srovnání se ženami, které ji nikdy neužívaly.

Míra rizika se počítá takto…

Ženy, které nikdy neužívaly hormonální antikoncepci, měly míru rizika = 1,0 jak při sebevraždě, tak při pokusu o sebevraždu. Jak však zjistíte z následujících tabulek, míra rizika hormonální antikoncepce byla u všech uživatelek výrazně vyšší než 1,0.

(Míra rizika 2,0 by například znamenala, že uživatelka hormonální antikoncepce má dvojnásobně vyšší pravděpodobnost pokusu o sebevraždu než žena, která ji nikdy neužívala.)

Obecné riziko pokusu o sebevraždu

U všech žen ve sledované skupině s věkovým rozpětím 15-33 let bylo celkové riziko pokusů o sebevraždu a sebevraždy mezi současnými a bývalými uživatelkami 1,97 a 3,08 – ve srovnání se ženami, které hormonální antikoncepci nikdy neužívaly.

Bývalé uživatelky vykazovaly při pokusu o první sebevraždu riziko 3,40 a 4,82 při sebevraždě.

Faktor deprese

Je několik studií, které dávají do souvislosti užívání hormonální antikoncepce s depresí a nepříznivými důsledky na náladu.

Jiná studie kodaňských výzkumníků zkoumající vztah mezi užíváním hormonální antikoncepce a rizikem deprese (Skovlund a kol., 2016) zjistila u uživatelek hormonální antikoncepce o 70 % vyšší riziko deprese ve srovnání se ženami, které ji nikdy neužívaly.

Tito vědci zjistili, že užívání hormonální antikoncepce, zejména u mladistvých žen, souvisí s následným užíváním antidepresiv a první diagnózou deprese.

Ironií je, že antidepresiva, která se často předepisují jako prevence před sebevraždou, se dávají do souvislosti s impulzivními a nebezpečnými druhy chování, jako jsou sebevražda a vražda. Ve skutečnosti dokonce nesou nálepku s varováním před rizikem sebevraždy.

Pokud chápete, co z tohoto vyplývá…

Pro tyto ženy užívání antikoncepce odstartovalo závod s pilulkami – ty nyní užívají druhý lék k „nápravě“ problému, který způsobil první lék.

A navíc užívání antidepresiv ještě více zvyšuje riziko dokonané sebevraždy, nemluvě o dlouhém seznamu dalších vedlejších účinků. To je začarovaný kruh!

Chemické látky v mozku a HPA osa

Kodaňští vědci naznačují, že jedním vysvětlením zvýšeného rizika sebevražedného chování může být to, že hormonální antikoncepce má zřejmě přímý vliv na neurotransmitery a hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální (HPA) osu, která se podílí na regulaci stresu a neurobiologii sebevražedného chování (Sokolowski & Wasserman, 2015).

Rychlý nárůst pokusů o první sebevraždu do měsíce po zahájení užívání hormonální antikoncepce tuto teorii zřejmě potvrzuje.

HPA osa je okruh mezi mozkem a tělem, který hraje velmi důležitou roli v tom, jak reagujeme na stresory.

Odpovídá za neuroendokrinní adaptační složku stresové reakce a skládá se ze tří složek – hypotalamu, epifýzy a nadledvin – a je řízena oblastí amygdaly, která funguje jako továrna emocí („centrální pohotovost“).

HPA osa je komplikované a dynamické propojení nervového systému s endokrinním systémem (hormony), který při stimulaci stresory vylučuje „poplašné chemické látky“, jako jsou epinefrin, norepinefrin, kortizol, ACTH (adrenokortikotropní hormon) a CRF (faktor uvolňující kortikotropin).

Hyperaktivita HPA osy byla dávána do souvislosti s vážnější depresivní poruchou, jakož i s pokusem o sebevraždu u lidí s depresí (Jokinen & Nordstrom, 2009, Li a kol., 2013).

Liová studie zjistila, že hladiny kortizolu se zvyšovaly s nárůstem závažnosti symptomů deprese.

Další studie však zjistily, že oslabená, tedy hypoaktivní činnost HPA osy (jako nižší hladina kortizolu v klidovém stavu) může zvyšovat riziko pokusu o sebevraždu u lidí, kteří již v minulosti měli problémy s duševním zdravím (zejména s rodinnou anamnézou sebevražedného chování), protože snižuje jejich schopnost adaptivně reagovat na přetrvávající stresory (Melham a kol., 2015).

A zajímavé je, že ženy, které užívaly antidepresiva, měly také nižší celkovou výstupní a základní hladinu kortizolu, z čehož vyvstává otázka: „Opravdu přispěly ke zvýšenému riziku pokusů o sebevraždu antidepresiva?“ Právě to naznačuje převratná studie.

Pojítkem mezi těmito studiemi o HPA ose je souběžnost výkyvů hladin kortizolu se závažností symptomů deprese.

Důležité je tedy pochopit, že dysfunkce HPA osy při depresi je spíše stav než vlastnost, což znamená, že je vždy reversibilní u žen, které po dysregulaci činnosti HPA osy přestanou užívat hormonální antikoncepci.

Co by tedy měly dělat uživatelky hormonální antikoncepce?

Je důležité mít na paměti, že těch 71 sebevražd a 6999 prvních pokusů o sebevraždu v dánské studii spáchaly ženy, které byly před zahájením užívání hormonální antikoncepce považovány za duševně zdravé.

Výzkumníkům je však třeba přiznat, že při hledání problémů s duševním zdravím zjistili, že některé z těchto žen mohly být diagnostikovány nesprávně, mohly mít neléčené poruchy duševního zdraví, nebo se u nich mohly během 17 let trvání studie vyvinout.

I přesto…

Míry rizik, které u některých druhů hormonální antikoncepce zdvojnásobují (nebo ztrojnásobují, či dokonce čtyřnásobně zvyšují) riziko pokusů o sebevraždu, demonstrují, že ženy, které užívají tyto druhy antikoncepce, by měly přinejmenším pečlivě sledovat svou náladu, naslouchat tomu, co jim říká jejich tělo.

Po zvážení závažnosti rizik těchto málo známých potenciálních „vedlejších rizik“ hormonální antikoncepce, budete možná chtít prozkoumat jiné přírodní alternativy.

Zdroj: kellybroganmd.com, Zpracovala: Vylectese.cz